Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 258/2022-21

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky částka

od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, částku ve výši částka a částku ve výši částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], částku ve výši [částka] a částku ve výši [částka].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum a doplněnou dne datum se žalobkyně domáhala

na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka

od datum do zaplacení ve výši 11,75 % a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum poskytla žalobkyně žalovanému na základě jeho žádosti ze dne datum spotřebitelský úvěr ve výši částka. Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní poplatek za poskytnutí úvěru ve výši

částka. Žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě žalobkyni nevrátil, kdy tak neučinil ani po řadě urgencí a upomínek ze strany žalobkyně. Před poskytnutím úvěru žalovanému žalobkyně nejprve posoudila dlužníkovu schopnost poskytnutý úvěr splácet, a to s řádnou pečlivostí v souladu

s  , zákona o spotřebitelském úvěru. Metodika posouzení úvěruschopnosti aplikovaná žalobkyní vychází jednak z jeho vnitřních předpisů, jež byly vyhodnocovány ze strany ČNB v rámci řízení o udělení licence nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, dále pak z ostatních doporučení ČNB, konkrétně z jejich benchmarků

a dále z individuálních stanovisek ČNB přímo adresovaných žalobci. Posouzení úvěruschopnosti se skládá z celé řady jednotlivých kroků. Tyto jsou v konkrétní podobě včetně přesných číselných hodnot k dispozici v důkazu nazvaném "Skóringová karta" Žalovaný na úhradu úvěru ničeho neuhradil. Dle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího článku 7.4. žalobkyně odeslala žalovanému doporučeně prostřednictvím poštovní zásilky dvě upomínky k úhradě. S těmito upomínkami žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání – administrativní zátěž, poštovné, doručení upomínek přepravci, apod. Za tyto upomínky byla dle uzavřené úvěrové smlouvy a tedy vzájemné dohody žalobkyně a žalovaného naúčtovaná náhrada vynaložených nákladů s nimi spojenými stanovené vypočtenou částkou

ve výši částka, resp. částka Tyto částky zohledňují především časovou náročnost přípravy těchto upomínek a k tomu další související náklady, jako jsou například náklady na jejich odeslání naším pracovníkem, poštovné, apod. V důsledku toho, že žalovaný na upomínky nereagoval, byla žalobkyně v důsledku porušení povinností žalovaného nucena předat pohledávku k inkasnímu řízení. Za toto byla dlužníkovi naúčtována dle čl. 7 smlouvy o spotřebitelském úvěru dohodnutá náhrada nákladů na toto pověření ve výši částka. příjmení představuje především poplatek inkasní agentuře na úhradu jejích nákladů - korespondence, telefonáty, administrativa, služby dodavatelům a inkasní pracovníci v terénu, apod. Dalšími náklady jsou pak částky vynaložené

na odesílání SMS a emailových upomínek a telefonování dlužníkovi po splatnosti. Tyto náklady představují jen toliko žalobkyní vynaložené a již zaplacené sumy za účelem kontaktování dlužníka ve snaze se s ním domluvit na splacení jeho dluhu. Všechny tyto činnosti byly uskutečněny ještě v době před odesláním písemných upomínek, resp. předáním věci inkasní agentuře, kdy k těmto krokům jsem byla žalobkyně přinucena až v důsledku nečinnosti dlužníka. Dlužník svůj dluh neuhradil, nedodržel převzatý závazek, kdy v důsledku porušení smlouvy dlužníkem vznikly náklady navíc, které žalobkyně tedy musela vynaložit výhradně v důsledku porušení povinnosti

ze strany žalovaného a nyní je tedy povinností žalovaného tyto v důsledku svého jednání uhradit, to vše v dohodnuté výši. Nutno podotknout, že i výše všech těchto nákladů byla předmětem zkoumání ze strany ČNB. Dále dlužník nesplnil své povinnosti ze smlouvy z článku 7.2 a 7.3.,

a proto mu byla naúčtována smluvní pokuta v souladu s článkem 7.2. ve výši dvakrát částka. Celková výše smluvní pokuty ve smyslu Zákona o spotřebitelském úvěru je tak částka, což činí 30% jistiny, čímž bylo vyhověno dikci §121 ZoSÚ. Dlužníkovi byla dne datum odeslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den datum se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů ( dále jen ").

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne

datum Smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně (Úvěrující) zavázala poskytnout žalovanému (Úvěrovanému) částku částka a žalovaný se zavázal vrátit částku částka, přičemž částka

částka představuje celkové sjednaný jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru. V rámci smlouvy si Smluvní strany sjednaly, že Úvěrujícímu v případě prodlení Úvěrovaného s vrácením Úvěru náleží nikoli jen výlučně tyto poplatky na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky, které se tímto Úvěrovaný zavazuje Úvěrujícímu uhradit, a to poplatek ve výši částka za první upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi dnech prodlení s úhradou Úvěru, poplatek ve výši částka za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po dvaceti dnech prodlení s úhradou Úvěru a poplatek ve výši částka za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury. V čl. 7 bylo mezi stranami sjednáno, že při porušení tam uvedených povinností úvěrovaného je tento povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 15% z jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení. Částku částka poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet dne datum. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván dne datum, dne datum a naposledy pak písemnou předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný v řízení ani netvrdil, jakou část pohledávky zaplatil.

4. Podle ustanovení , , se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který

je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (úvěrujícím, poskytovatel úvěru, věřitelem) a žalovaným dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení.

Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou

o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových

a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

12. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru,

že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl

o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které

z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

13. V projednávané věci žalobkyně na výzvu soudu ze dne datum doplnila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala jak na základě pokladů získaných o žalovaném ze strany žalobkyně

ze statistických modelů reflektujících individuální údaje žalovaného, tak z prohlášení žalovaného v žádosti o úvěr, když dle těchto informací žalobkyně zjistila čistý měsíční příjem žalovaného

ve výši částka, kdy žalobkyně disponuje doklady o příjmech žalovaného za 3 období. Žalobkyně ověřila výdaje žalovaného ve výši částka za bydlení a energie a částka na osobní výdaje. Žalovanému zbývalo měsíčně částka k úhradě případných ostatních závazků. Uvedenéy žalobkyně také doložila a soud z nich zjistil, že čistý příjem žalovaného činil v měsíci únoru částka, březnu částka a dubnu částka měsíčně (z výplatních pásek). Z tzv. scoringové karty žalovaného vyplývá, že žalovaný má příjem částka měsíčně, výdaje na bydlení činí částka, na energie částka a na osobní výdaje částka. Dle shora uvedených zjištění ve spojení s prohlášeními žalovaného tedy nutně muselo být poskytovateli úvěru zřejmé, že žalovanému zůstává měsíčně částka okolo částka, zároveň však nijak nezjišťoval, zda žalovaným sdělené výdaje odpovídají skutečnosti. Pokud se s uvedenými zjištěními poskytovatel úvěru spokojil

a vycházel toliko z doloženého příjmu žalovaného, aniž by zjišťoval jeho skutečné výdaje (např.

si měl nechat doložit výpis z účtu žalovaného), přičemž bylo zřejmé, že pokud by žalovanému skutečně zůstávala každý měsíc částka ve výši cca částka, tak není logický jeho požadavek

na poskytnutí krátkodobého úvěru ve výši částka, a nelze než uzavřít, že poskytovatel úvěru neposuzoval podle ust. úvěruschopnost spotřebitele

na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Navíc žalobkyně nijak neprokázala, že by poskytovatel úvěru zkoumal poměry žalovaného z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo

i z jiných zdrojů, což se vzhledem k rozporuplným informacím získaným od žalovaného jistě jevilo jako nezbytné, jak předepisuje cit. ust.

14. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva

je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy přiznat (tzn. z titulu jistiny s poplatkem za úvěr, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky). Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

15. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž

od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši částka, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni když na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil.

16. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení), žalobu zamítl jako nedůvodnou.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením (dále jen ") podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka a neúspěšná co do částky částka, poměr úspěchu a neúspěchu tedy činí cca 27:73 ve prospěch žalovaného, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, a proto bylo rozhodnuto,

že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, je možno rozhodnutí vykonat.