Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 10/2025 - 40

- 41

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudců Evy Šonkové a Tomáše Kocourka v právní věci žalobkyně: KONSIT a. s., se sídlem Půlkruhová 786/20, Praha 6, zast. JUDr. Martinem Bohuslavem, advokátem se sídlem Italská 2581/67, Praha 2, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2023, č. j. 16664/23/520011431713115, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2024, č. j. ,

takto:

Soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Herc není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud v řízení vedeném pod sp. zn. projednává kasační stížnost žalovaného (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví specifikovanému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“).

[2] Po seznámení s obsahem spisu oznámil soudce Tomáš Herc podle , (dále jen „“), předsedovi soudu, že ve výše uvedené věci existují skutečnosti zakládající objektivní pochybnosti o jeho nepodjatosti, byť se subjektivně podjatý být necítí. Uvedl, že nemá bezprostřední vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům. Zástupce žalobkyně je však advokátem v advokátní kanceláři Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář. V posuzované věci je předmětem daňová problematika a vedoucí daňového oddělení této advokátní kanceláře je jeho blízkou přítelkyní, stejně jako její manžel (účastní se vzájemně oslav narozenin a dalších rodinných událostí). Nadto uvedl, že jako vedoucí daňového oddělení se tato jeho přítelkyně pravděpodobně podílela na přípravě některých podání obsažených v soudním spise.

[3] Předseda Nejvyššího správního soudu ve svém vyjádření ze dne 7. 1. 2025 neshledal podle důvody k vyloučení soudce Tomáše Herce. Vztah soudce a zástupce stěžovatelky je podle něj v nyní projednávané věci skrze vedoucí daňového oddělení v advokátní kanceláři, v níž působí i zastupující advokát, natolik zprostředkovaný, že nemůže založit objektivní důvod podjatosti. Soudce se ze subjektivního hlediska necítí být podjatý. Věc byla proto postoupena podle in fine k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu.

[4] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.

[6] Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům podle první věty může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2015, č. j. -17).

[7] K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však dojde, teprve bude-li zjevné, že jeho vztah k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ). U soudce je totiž třeba vždy „vycházet primárně z toho, že se jedná o profesionála, který dokáže oddělit svoje soukromé zájmy od rozhodovací činnosti, na které se podílí, a u něhož je vždy na prvním místě respektování profesní a osobní cti“ (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, sp. zn. ).

[8] Nejvyšší správní soud již např. v usnesení ze dne 22. 2. 2023, č. j. -46, dospěl k závěru, že pokud je jako důvod pro pochybnost o nepodjatosti soudce uváděno, že má soudce zprostředkovaný vztah k zástupci účastníka daný tím, že zástupce účastníka pouze spolupracuje s osobou, která je soudci určitým způsobem blízká, oslabuje toto zprostředkování intenzitu vztahu soudce se zástupcem účastníka řízení do takové míry, že zpravidla nebude způsobilý založit pochybnosti o podjatosti soudce. V citované věci přitom se zástupcem žalobkyně spolupracoval jako advokát dokonce syn soudkyně, o jejíž podjatosti se jednalo. Pokud nebyly dány důvody pochybovat o podjatosti soudkyně tehdy, když zástupce žalobkyně spolupracoval s jejím synem, tím spíše není v nyní posuzované věci důvod pochybovat o podjatosti soudce, pokud zástupce v posuzované věci spolupracuje s jeho dlouholetou přítelkyní.

[9] Od věci posuzované v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2024, č. j. -50, se nyní projednávaná věc liší větší vztahovou vzdáleností soudce Tomáše Herce od advokátní kanceláře zástupce stěžovatele, než jaká byla u soudce Petra Mikeše a advokátní kanceláře tamního zástupce stěžovatele (advokáta Ervína Perthena). Soudce Petr Mikeš byl sám dříve společníkem advokátní kanceláře, v níž působil Ervín Perthen. Povaha vztahu Tomáše Herce k některým advokátům advokátní kanceláře Deloitte Legal s.r.o. je sice typově podobná vztahu Petra Mikeše k Michalu Štrofovi, společníku advokátní kanceláře, jejímž společníkem byl dříve Petr Mikeš a v níž působil i Ervín Perthen. Tím, co případ Petra Mikeše odlišuje od případu Tomáše Herce, je ovšem právě skutečnost, že Petr Mikeš byl dříve delší dobu společníkem (tedy „spolumajitelem“) advokátní kanceláře, v níž působil Ervín Perthen, tedy měl k této kanceláři jako takové (a ne pouze k některým osobám v ní na vlivných pozicích působícím) dlouhodobý velmi intenzivní vztah. Takto intenzivní vztah Tomáše Herce k samotné advokátní kanceláři Deloitte Legal s.r.o. není patrný. Tento soudce má vztah toliko k osobám, které v této kanceláři působí, a stejně dobře by mohly působit v jiné advokátní kanceláři, přičemž na povahu vztahu soudce Tomáše Herce k nim by to nejspíše nemělo vliv.

[10] Nejvyšší správní soud proto neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce Tomáše Herce z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2025

Karel Šimka

předseda senátu