Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 245/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 21 528,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 453,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 453,40 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 075,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 075,46 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 478,24 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 19 502,86 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 453,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 453,40 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 075,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 075,46 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 478,24 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 19 502,86 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 528,86 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše sjednaného úvěrového rámce 20 000 Kč. Před poskytnutím úvěru bylo v rámci posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr posuzováno kreditní skóre žalovaného, posuzována příjmová a výdajová stránka, za využití statistického modelu pak byla vypočtena pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků žalovaného s ohledem na schopnost hradit nezbytné životní výdaje a splácet další finanční závazky. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z výše aktuální dlužné částky splatných k 20. dni v kalendářním měsíci. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku 118 683,99 Kč, žalobkyni uhradil pouze 109 230,59 Kč a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a žalovaného dopisem z téhož dne vyzvala, aby celý poskytnutý úvěr splatil nejpozději do 14 dnů od vypracování výzvy. Žalovaný na dluh po zesplatnění nic neuhradil, dluží tak ke dni podání žaloby na jistině částku 19 502,86 Kč, na poplatcích částku 226 Kč (dle odst. 5.5 úvěrových podmínek), na nákladech na vymáhání částku 300 Kč (dle odst. 9.1 úvěrových podmínek) a na smluvní pokutě částku 1 500 Kč (dle odst. 9.1 úvěrových podmínek). Dále žalovaný dluží úrok z jistiny kapitalizovaný ke dni předcházejícímu sepsání žaloby (tj. ke dni datum) ve výši 3 478,24 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 19 502,86 Kč jdoucí dále od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni předcházejícímu sepsání žaloby ve výši 561,37 Kč (tj. 11,75 % ročně z částky 21 528,86 Kč od datum do datum), a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 528,86 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani po výzvě zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek na základě dosud předložených listinných důkazů.

4. Z Úvěrové smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným téhož dne pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu, dle které se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 20 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky, přičemž splatnost splátek byla sjednána k 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Dle čl. 9 1 úvěrových podmínek má žalobkyně v případě zesplatnění úvěru právo na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z neuhrazené jistiny, úroků a úhrady za pojištění, a dále ve výši 500 Kč za zpoždění s úhradou splátky. Z čl. 7 úvěrových podmínek bylo zjištěno, že žalovaný byl povinen splatit celý čerpaný úvěr na požádání, pokud se mimo jiné dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce; v rámci úvěrových podmínek bylo dále sjednáno, že má žalobkyně právo za poskytování služeb účtovat žalovanému poplatky a odměny ve výši dle sazebníku.

5. Z úvěrové karty a úvěrové zprávy soud zjistil, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z žalovaným sděleného měsíčního příjmu ve výši 65 000 Kč a měsíčních výdajů žalovaného ve výši životního minima (3 410 Kč), případně (v případě výpočtu příjmení domácnosti) výdajů uvedených žalovaným (20 000 Kč). Žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, žije sám ve vlastním bytě/domě, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je střední a živí se jako podnikatel. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný má další závazky ve výši 5 946 Kč měsíčně.

6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo vedeného u příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba za měsíc červen 2019 soud zjistil, že tentýž měsíc měl žalovaný počáteční zůstatek - 32 651,23 Kč a konečný zůstatek 8 458,94 Kč, a to z důvodu, že minimálně dne 14. 6. čerpal úvěr ve výši 180 000 Kč (z dalších připsaných plateb nelze zjistit, zda se jednalo o úvěry či nikoli).

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný postupně od žalobkyně vyčerpal celkem částku 118 683,99 Kč a žalobkyni uhradil pouze částku 109 230,59 Kč.

8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně podacího archu soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazků vyplývajících z předmětné smlouvy žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni datum zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy, tj. nejpozději do datum.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytnula úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit i s úrokem ve výši 26,28 % v měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto úvěr v souladu s úvěrovými podmínkami zesplatnila ke dni datum; žalovaný byl o zesplatnění úvěru vyrozuměn a vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě dluhu opětovně upomínán.

11. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti.

12. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.

16. Zákon o spotř. úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

17. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z žalovaným tvrzeného měsíčního příjmu ve výši 65 000 Kč, který neměla doložen. Přiložený výpis z účtu není vypovídající, jednak z něho žádný vysoký měsíční příjem nevyplývá (pouze čerpání dalšího úvěru), dále v případě podnikatele by ani úhrada za jím poskytnuté služby neposkytovala reálný obraz příjmů žalovaného, neboť v něm nejsou zohledněny náklady a odvod příslušné daně. Odhad nákladů žalovaného je pouze spekulativní, když žalobkyně neměla doloženo, kde žalovaný skutečně žije a s jakými měsíčními náklady a spokojila se s jeho odpovědí„ vlastní dům/byt“. Dle doložených listin navíc žalobkyně při hodnocení výdajů žalovaného kalkulovala s částkou odpovídající životnímu minimu, která je nižší, než žalovaným uváděná částka, a to aniž by měla jakýkoliv doklad o výdajích žalovaného. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalovaného, aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.

18. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 9 453,40 Kč (tj. 118 683,99Kč – 109 230,59 Kč). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení z této částky podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s  o. z. ve výši a dle data požadovaného žalobkyní (tj. od datum, jelikož žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do dne datum), přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou (výrok I.). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.