Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3343/2024

-275

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyň a) O. K., a b) I. K., obou zastoupených JUDr. Petrem Štovíčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Malostranské náměstí 5/28, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, identifikační číslo osoby: 01312774, se sídlem v Praze 3, Žižkov, Husinecká 1024/11a, zastoupené JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, za účasti hlavního města Prahy, identifikační číslo osoby: 00064581, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, zastoupeného JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 10, Dykova 1158/17, o převodu zemědělských pozemků oprávněné osobě, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2024, č. j. -231, o návrhu žalované na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

1. Shora označeným rozsudkem, výrokem I, Městský soud v Praze (dále také jen „odvolací soud“) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 12. 2023, č. j. -161, v odvoláním napadených výrocích II a III, jimiž byl nahrazen projev vůle žalované (coby převádějící) uzavřít s oběma žalobkyněmi (nabývajícími, oprávněnými osobami) smlouvu o převodu pozemku parc. č. XY (odděleného z pozemku parc. č. XY tam označeným geometrickým plánem) v katastrálním území XY, a dále pak s žalobkyní b) i smlouvu o převodu pozemku parc. č. XY v témže katastrálním území (taktéž odděleného z pozemku parc. č. XY tam označeným geometrickým plánem). Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výroky II – IV rozsudku odvolacího soudu).

2. Rozsudek odvolacího soudu napadla dovoláním žalovaná (dále také jen „dovolatelka“), uplatňujíc konkrétní hlediska přípustnosti dovolání ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a ohlašujíc, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (, věta první, ). Dovolatelka přitom kritizuje i postup soudů v řízení, vytýkajíc, že nebyly „lustrovány“ (zjišťovány) všechny rozhodné okolnosti zejm. co do možných překážek převoditelnosti pozemků do vlastnictví žalobkyň (jako náhradních podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů) a že soudy nedoplnily znalecké dokazování ke zjištění ceny předmětných pozemků (že vycházely z ocenění původních pozemků, doplněného laickou úvahou). Navrhuje se, aby rozsudky obou soudů byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Spolu s dovoláním žalovaná učinila i návrh na odložení právní moci napadeného rozsudku, uvádějíc, že případná dispozice s pozemky může mít za následek závažné ohrožení jejích práv, jestliže i v případě úspěchu v dovolacím řízení by nebylo možné obnovit původní vlastnické poměry, což sebou nese i riziko vzniku dalších sporů.

4. K dovolání a v něm obsaženému návrhu na odložení právní moci napadeného rozhodnutí podaly žalobkyně nesouhlasné vyjádření.

5. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání ( ), shledal, že předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, jsou splněny.

6. Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

7. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) bezezbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.

8. Lze shrnout, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem ( ), ve lhůtě stanovené a (i s přihlédnutím k jeho doplnění v zákonem stanovené lhůtě) obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti ( ). Dovolání může být za splnění předpokladů podle přípustné (když pro něj neplatí žádné z omezení přípustnosti podle ) a následně i důvodné (uzavře-li dovolací soud, že je naplněn vymezený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle věty první ).

9. Dovolací soud v poměrech projednávané věci dále přihlédl k tomu, že případná dispozice s označenými pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobkyním (resp. v případě pozemku parc. č. XY jen žalobkyni b/) přiřknuty jako náhradní, by mohla mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se těchto nemovitostí by měly zůstat – nejenom s ohledem na princip materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí, ale i ustanovení poskytující ochranu třetím osobám, jejichž právní vztahy nemohou být novým rozhodnutím dotčeny – do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.

10. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu žalované rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku odvolacího soudu se odkládá do právní moci rozhodnutí o žalovanou v této věci podaném dovolání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 12. 2024

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu