Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 4/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Oliveriusovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 389 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 389 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 4 089 Kč od 23. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 389 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 4 089 Kč od 23. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky specifikované ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazeného příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ Zákon“). Uvedla, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značka, neměl ode dne 21. 3. 2019 do 15. 6. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti dle Zákona. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy k úhradě příspěvku, byla mu dne 16. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný však na příspěvek doposud ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
4. Z listinných důkazů dále uvedených vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:
5. Žalovaný jako vlastník vozidla registrační značka, VIN kód se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 (dále jen„ vozidlo“), neměl v období od 21. 3. 2019 do 15. 6. 2019 (tj. 87 dní) sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla dle Zákona (viz Zjištěné údaje o vozidle, Výzva k úhradě příspěvku do anonymizována tři slova ze dne 8. 8. 2019). Žalobkyně tak požadovala podle Zákona úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 47 Kč, tj. celkem částku 4 089 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za vozidlo ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy, přičemž tato mu byla doručena dne 23. 8. 2019 (viz Výzva k úhradě příspěvku do anonymizována tři slova ze dne 8. 8. 2019 včetně záznamu o sledování zásilek anonymizováno). Splatnost příspěvku nastala dne 22. 9. 2019. Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 16. 3. 2022 (viz Předžalobní upomínka ze dne 16. 3. 2022 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 16. 3. 2022 a sledování zásilek ze dne 17. 3. 2022). Žalovaná částka ve výši 4 389 Kč je tvořena příspěvkem ve výši 4 089 Kč a poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývá z § 1 odst. 2 Zákona, a to uzavřít pro vozidlo pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla v období od 21. 3. 2019 do 15. 6. 2019. Z tohoto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 Zákona). Výše poplatku je dána počtem dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 Zákona). Za každý den je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 povinen žalobkyni zaplatit částku 47 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. ). Pro vozidlo žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu 87 dní, celková výše poplatku tak činí 4 089 Kč. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí částku 300 Kč (§ 2a Vyhlášky č. 205/1999 Sb. ). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 4 389 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , který soud žalobkyni přiznal z částky 4 089 Kč od 23. 9. 2019 (tj. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku) až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů
v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , (dále jen„ Vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a) , d) Vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) Vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).