Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 423/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci
manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
a
manželky: osobní údaje manželky
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé, jejichž manželství bylo uzavřeno dne datum, v současné době žijí odděleně, nevedou manželské ani rodinné společenství, společně nehospodaří a intimně se nestýkají, mají rozdílné představy o životě a hodnotách, vzájemném vztahu a komunikaci. V průběhu manželství se dne datum narodila nezletilá jméno a dne datum nezletilý příjmení jméno úpravě poměrů pro dobu po rozvodu manželství k oběma nezletilým bylo rozhodnuto rozsudkem název soudu v řízení vedeném pod sp. zn. číslo jednací. K návrhu na rozvod manželství byla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů a bydlení manželů pro dobu po rozvodu manželství.
Manžel je státním příslušníkem Izraele s povolením k pobytu na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na neexistenci mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Izraelem o právní pomoci ve věcech manželských a s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z.m.p.s.“), úpravu obsaženou jednak v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, jednak v z.m.p.s. a dospěl k závěru, že podle čl. 3 odst. 1 písm. a) citovaného nařízení je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci a podle § 49 a § 50 z.m.p.s. je rozhodným právem právní řád České republiky.
Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum (zjištěno z oddacího listu vydaného stát. instituce dne datum). Z manželství se narodily dvě děti, a to k dnešnímu dni nezletilá jméno, datum narození, a nezletilý jméno, datum narození, přičemž poměry k oběma nezletilým pro dobu po rozvodu manželství byly soudem upraveny tak, že na základě dohody rodičů, byli nezletilí svěřeni do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Rozsudek nabyl právní moci dne 13. 7. 2016 (zjištěno z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací). Manželství považují manželé za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno bez možnosti jeho obnovy. Příčinu rozvratu manželství spatřují v jejich rozdílném náhledu na fungování společného života (účastnický výslech manželů). Manželé uzavřeli dohodu o jejich vzájemném majetkovém vyrovnání včetně svého bydlení (zjištěno ze smlouvy o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství, práv bydlení ze dne datum).
Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
Podle § 757 odst. 1 o.z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení účastníků, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
Podle § 757 odst. 2 o.z. vyžadují dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.
Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod.
Z vyjádření obou účastníků vyplynulo, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Oba deklarovali, že možnost obnovy manželského soužití je vyloučena. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, vycházel soud ze shodných tvrzení účastníků, kteří jako příčinu rozvratu manželství označili rozdílný náhled na fungování společného života. O úpravě poměrů k nezletilým dětem jméno a jméno pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací. V daném případě nebyly splněny podmínky pro postup podle § 757 o.z., tedy pro rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství, jelikož obsah dohody ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o.z., kterou manželé uzavřeli již dne datum, ve vztahu k úpravě jejich bydlení neodpovídal k datu vyhlášení rozsudku skutečnosti, aniž by však současně došlo k úpravě dohody v této části.
Vzhledem k tomu, že však byly splněny podmínky pro rozvod manželství ve smyslu § 757 o.z., soud manželství rozvedl za současného zjišťování příčiny rozvratu manželství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.)
Manželé jsou povinni do 15 dnů od právní moci rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.