Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 394/2024

27 Cdo 394/2024-258

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce Milana Dvořáka, se sídlem ve Velešovicích č. p. 140, PSČ 683 01, identifikační číslo osoby 68642032, zastoupeného Mgr. Štěpánem Řiháčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Pechova 1228/3, PSČ 615 00, proti žalovaným 1)Karlu Špádovi, narozenému 5. 3. 1971, bytem v Kosmonosech, Jana Bubna 558/33, PSČ 293 06, a 2) Zdeňce Černé, narozené 15. 8. 1958, bytem ve Frýdku-Místku, Karla Hynka Máchy 1609, PSČ 738 01, oběma zastoupeným Mgr. Michalem Bernáškem, advokátem, se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 204/30, PSČ 301 00, o vydání rozhodnutí, že žalovaní ručí za splnění povinnosti zaplatit žalobci částku 440.537 Kč s příslušenstvím a částku 42.827 Kč a o zaplacení částky 440.537 Kč s příslušenstvím a částky 42.827 Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2023, č. j. -232, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradu nákladů dovolacího řízení 10.294,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradu nákladů dovolacího řízení 10.294,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 5. 2022, č. j. -202, zamítl žalobu „o určení“, že žalovaní ručí vůči žalobci za splnění povinnosti FIDUCIARIO a. s. „v likvidaci“ (identifikační číslo osoby 28627415) zaplatit žalobci částku 440.537 Kč s příslušenstvím a částku 42.827 Kč (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným zaplatit žalobci částku 440.537 Kč s příslušenstvím a částku 42.827 Kč (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III. a IV.).

[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. a II. potvrdil, ve výroku III. a IV. změnil co do výše náhrady nákladů řízení (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle věty první a , (dále též jen „ “), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

[4] Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

[5] Podle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

[6] Dovolatel označil rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezil rozsah, v němž je napadá, popsal důvody dovolání a formuloval dovolací návrh. K předpokladům přípustnosti dovolání však dovolatel uvádí toliko, že se „závěry odvolacího soudu nesouhlasí“, aniž by Nejvyššímu soudu předkládal jakoukoli otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí závisí a jež by splňovala předpoklady vymezené v

[7] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), byl dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (k významu a smyslu požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání srov. zejména odst. 32 až 35 označeného stanoviska)].

[8] Dovolatel při vymezení předpokladů přípustnosti měl vzít v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu k dané věci, seznámit se s ní, vymezit se vůči ní a promítnout tuto aktivitu do textu dovolání s tím, že uvede, která z podmínek zakládajících přípustnost dovolání je podle něho splněna (absence judikatury, rozpor apod.) [k tomu srov. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. ].

[9] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. ).

[10] Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit ( věta první ), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto, a tak žalovaným vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[12] Náklady řízení žalovaných sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 23. 1. 2024), snížené o 20 %, podle , bodu 6, , a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 8.208 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1.786,68 Kč podle tak dovolací soud přiznal každému ze žalovaných k tíži žalobce celkem 10.294,68 Kč.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 5. 3. 2024

JUDr. Filip Cileček předseda senátu