Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 214/2022-38
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 70 364,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku 1 757,54 Kč a úroku 29 % ročně z 6 251,50 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 265,20 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 894,49 Kč a s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 6 251,50 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 27 231,92 Kč s kapitalizovaným úrokem 7 992,76 Kč, s úrokem 29 % ročně z 34 522,76 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 939,63 Kč a s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 34 522,76 Kč od datum do datum a z 3 655,76 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplati žalobkyni 30 867 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 30 867 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku 1 757,54 Kč a úroku 29 % ročně z 6 251,50 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 265,20 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 894,49 Kč a s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 6 251,50 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 27 231,92 Kč s kapitalizovaným úrokem 7 992,76 Kč, s úrokem 29 % ročně z 34 522,76 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 939,63 Kč a s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 34 522,76 Kč od [datum] do [datum] a z 3 655,76 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplati žalobkyni 30 867 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 30 867 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 70 364,12 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 12 283 Kč, to vše nejpozději do datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo pouze 12 783 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.
2. Dále uzavřela původní věřitelka s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 20 533 Kč, to vše nejpozději do datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo pouze 5 533 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.
3. Dále uzavřela původní věřitelka s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 7 360 Kč, to vše nejpozději do datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo pouze 3 600 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.
4. Před uzavřením smlouvy číslo smlouvy číslo smlouvy číslo posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného a lustrací žalovaného ve veřejných a neveřejných seznamech a na základě získaných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného.
5. Dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy číslo smlouvy číslo smlouvy číslo žalobkyni.
6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
8. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 12 283 Kč, to vše nejpozději do datum. Ve smlouvě je dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 18 smluvních podmínek) a uplatňuje se jako roční úroková sazba.
9. Z karty zákazníka ke smlouvě číslo soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného. Jako příjmy žalovaného zjistila původní věřitelka částku 8 132 Kč, rovnající se čisté mzdě žalovaného a jako výdaje částku 4 900 Kč, které se skládaly z interních splátek na jiné závazky, které měla původní věřitelka vůči žalovanému ve výši 2 400 Kč měsíčně a z měsíčních výdajů žalovaného ve výši 2 500 Kč Tyto údaje ověřila původní věřitelka prostřednictvím pracovní smlouvy a výplatních pásek.
10. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný celkem zaplatil 12 783 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum. Dne datum provedl žalovaný platbu ve výši 1 000 Kč a dne datum provedl žalovaný platbu ve výši 500 Kč.
11. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 20 533 Kč, to vše nejpozději do datum. Předmětem smlouvy bylo refinancování závazku ze smlouvy číslo kdy částkou 5 082 Kč byl umořen dluh ze smlouvy číslo částka 24 918 Kč byla vyplacena žalovanému.
12. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo celkem 5 533 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum. Dne datum provedl platbu 1 000 Kč.
13. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že datum uzavřela původní věřitelka s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 7 360 Kč, to vše nejpozději do datum. Předmětem smlouvy bylo refinancování závazku ze smlouvy číslo kdy částkou 5 066 Kč byl umořen dluh ze smlouvy číslo částka 4 934 Kč byla vyplacena žalovanému.
14. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy číslo celkem 3 600 Kč, přičemž poslední platbu učinil datum.
15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila datum pohledávku ze smlouvy číslo smlouvy číslo smlouvy číslo na žalobkyni.
16. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.
17. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1 zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
23. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
24. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny a zákonných úroků z prodlení ze smlouvy číslo vyhověl, protože se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že původní věřitelka splnila veškeré své smluvní a zákonné povinnosti a naopak žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním (výrok II). V části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku i za dobu po skončení trvání smlouvy, soud žalobu zamítl z následujících důvodů.
25. Z obsahu smlouvy plyne, že účastníci smlouvy si na přední straně smlouvy zcela srozumitelně ujednali, že žalovaný vrátí kromě poskytnuté zápůjčky též souhrnný poplatek, který zahrnuje mimo jiné pevnou částkou stanovený úrok za poskytnutí zápůjčky. Pokud žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku i po skončení smlouvy s odkazem na znění smluvních podmínek, pak soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že k takovému ujednání nelze přihlížet.
26. V projednávané věci je zřejmé, že mezi účastníky se i v případě těchto smluv jedná o vztah podnikatele a spotřebitele, neboť původní věřitelka jednala v rámci své podnikatelské činnosti; žalovaná však jako fyzická osoba nikoli. Uzavřená smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Úprava spotřebitelských smluv vychází ze Směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách. Ustanovení § 1813 o. z. zakazuje ve spotřebitelských smlouvách ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Soud dospěl k závěru, že ujednání této smlouvy, jak jsou formulována, zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry a přiměřenosti.
27. V projednávané věci byl mezi účastníky jasně a srozumitelně, v textu na přední straně smlouvy, dohodnut mimo jiné úrok za poskytnutou zápůjčku, jakož i způsob jeho zaplacení. Nárok na zaplacení úroku za dobu po ukončení trvání smlouvy (resp. po uplynutí doby pro zaplacení poslední splátky) až do zaplacení pak žalobce dle názoru soudu zcela překvapivě a nepochopitelně opírá o smluvní podmínky, které by měly zásadně sloužit k ujednáním technického charakteru (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3512/11 , bod 28. až 30.), nikoli ke smluvním ujednáním, které jsou podstatnou náležitostí smlouvy. Článek 18 smluvních podmínek utvrzuje spotřebitele v délce trvání smlouvy a lze připustit, že zmínku o tom, že účinnost smlouvy se za určitých podmínek prodlouží, v něm lze nalézt. Ovšem jednoznačné spojení prodloužení účinnosti smlouvy a povinnosti splacení smluvního úroku nikoli; k této informaci musí spotřebitel naopak dojít složitým odkazem na jednotlivé články smluvních podmínek a složitě dovozovat, jaký je význam každého jednotlivého ustanovení samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. Konkrétně smlouva hovoří o tom, jaká je úroková sazba vyjádřena v přepočtu na procenta, článek 18 smluvních podmínek hovoří o době trvání smlouvy a prodloužení její účinnosti, explicitní vyjádření tak zásadní informace, že prodloužení účinnosti smlouvy rovná se placení smluvního úroku až do úplného zaplacení dluhu však chybí; jinými slovy, tímto způsobem vyjádřená zásadní smluvní povinnost musí průměrnému spotřebiteli nutně uniknout, tím spíš, že informace na přední straně smlouvy vedou spotřebitele k domněnce, že tato částka úroků je konečná. Soud proto považuje tento způsob ujednání o smluvních úrocích v rozporu s požadavkem poctivosti a proto mu právní ochranu nepřiznal a v této části žalobu zamítl (výrok I).
28. V případě nároku ze smlouvy číslo dospěl soud k závěru, že původní věřitelka porušila svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V době uzavírání smlouvy číslo měl žalovaný u původní věřitelky několik dluhů, minimálně dluh ze smlouvy číslo dluh ze smlouvy číslo. Předmětem smlouvy číslo přitom nebylo prosté refinancování jiné smlouvy (např. snížením měsíčních splátek, nebo získáním výhodnější úrokové sazby), nýbrž prosté umoření dluhu ze smlouvy číslo zároveň obdržení dalších peněžních prostředků žalovaným. To vše za situace, kdy muselo být původní věřitelce zřejmé, že žalovaný již není schopen plnit své závazky. Pokud by žalovaný byl schopen plnit své závazky, nebylo by nutné, aby si půjčoval na splácení svých předchozích závazků. Žalovaného nesolventnost už jenom potvrzuje, že v den uzavření smlouvy číslo (tedy v den, kdy obdržel peněžní zápůjčku) provedl žalovaný mimořádně vysokou splátku na dluh ze smlouvy číslo. Svým jednáním tak původní věřitelka umožnila dlužníkovi spadnout do tzv.„ dluhové pasti“ jejímž důsledkem je i toto soudní řízení. O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy číslo původní věřitelka řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
29. V případě zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy číslo je závěr soudu totožný. V době uzavírání smlouvy číslo měl žalovaný u původní věřitelky několik dluhů, minimálně dluh ze smlouvy číslo dluh ze smlouvy číslo dluh ze smlouvy číslo. Stejně tak jako v případě smlouvy číslo ani předmětem smlouvy číslo nebylo refinancování jiné smlouvy, nýbrž prosté umoření dluhu ze smlouvy číslo zároveň zisk dalších peněžních prostředků. Ačkoliv si původní věřitelka musela být z interních zdrojů vědoma, že žalovaný má u původní věřitelky několik závazků, které splácí nepravidelně, uzavřela s ním další smlouvu o zápůjčce (smlouvu číslo), na základě které obdržel žalovaný další peněžní prostředky. O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy číslo řádně neposoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
30. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
31. Z důvodu, že před uzavřením smlouvy číslo smlouvy číslo neposoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jsou uvedené smlouvy absolutně neplatné a soud vypořádal nároky z těchto smluv podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel plnění ve výši 40 000 Kč (30 000 Kč + 10 000 Kč) a za toto plnění zaplatil celkem 9 133 Kč (5 533 Kč + 3 600 Kč). Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 30 867 Kč.
32. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
33. Za tuto výzvu k plnění považuje soud předžalobní upomínku, kde žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do datum. Ode dne následujícího vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částy.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Ke dni vyhlášení rozsudku požadovala žalobkyně zaplacení jistiny ve výši 70 364,12 Kč, úroků v kapitalizované výši 38 199,38 Kč a úroků z prodlení v kapitalizované výši 15 644,14 Kč, tedy celkem částku 124 207,64 Kč, představující 100 % úspěch ve věci. Soud žalobkyni přiznal pouze jistinu ve výši 43 132,20 Kč a úroky z prodlení v kapitalizované výši 6 788,52 Kč, tedy celkem částku 49 920,72 Kč, představující 40,19 % úspěch ve věci žalobkyně. Žalovaný tak měl ve věci 59,81% úspěch.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.