Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 178/2024

22 Cdo 178/2024-290

USNESENÍ

R. H.,

1) L. J.

,

3) R. J.

a

4) V. J.

, všem zastoupeným Mgr. Michalem Havrilou, advokátem se sídlem v Jeseníku, Dukelská 456/13, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 8. 2023, č. j. -265, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit každému ze žalovaných na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 122 Kč k rukám zástupce žalovaných Mgr. Michala Havrily, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Jeseníku (dále rovněž jako „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 10. 2022, č. j. -212, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům, blíže specifikovaným ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně [rozhodl tak poté, co usnesením ze dne 18. 6. 2020, č. j. -35, zastavil řízení proti původnímu žalovanému 2) P. J.]. Do podílového spoluvlastnictví žalovaného 1) s výší spoluvlastnického podílu ½ a žalované 4) s výší spoluvlastnického podílu ½ přikázal pozemky, blíže specifikované ve výroku II rozsudku soudu prvního stupně. Dále žalovanému 1) uložil povinnost zaplatit žalobci na úplné vypořádání spoluvlastnického podílu částku 607 750 Kč (výrok III) a žalovanému 3) na úplné vypořádání spoluvlastnického podílu částku 225 000 Kč (výrok IV). Zamítl vzájemný návrh žalovaného 1) na odklad zrušení spoluvlastnictví účastníků (výrok V) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok VI) a státu (výrok VII – X).

2. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále také jako „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 24. 8. 2023, č. j. -265, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, II, III a IV změnil tak, že zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce, žalovaného 1), žalovaného 3) a žalované 4) k pozemkům, blíže specifikovaným ve výroku I rozsudku odvolacího soudu, a nařídil prodej těchto pozemků ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku dražby mezi účastníky řízení podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V potvrdil (výrok II odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok III odvolacího soudu), o náhradě nákladů řízení státu (výrok IV – VII rozsudku odvolacího soudu) a odvolacího řízení (výrok VIII rozsudku odvolacího soudu).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o , , (dále jen „ “) a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Namítá, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a rovněž na vyřešení otázky hmotného práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Podle dovolatele odvolací soud nepostupoval v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu při posuzování otázky možnosti přikázání podílu žalobce do vlastnictví žalovaného 1), který prokázal svou solventnost předloženou „nabídkou banky na úvěrový rámec“. Jestliže se následně dovolával změny poměrů „v důsledku vývoje na trhu hypotéčních úvěrů“, je nutné přihlédnout k tomu, že sám žalovaný 1) „záměrně protahoval soudní řízení“. Dále nesouhlasí se závěrem, že on sám neměl o přikázání nemovitých věcí zájem; naopak při jednání soudu dne 15. 8. 2023 „projevil zájem odkoupit spoluvlastnické podíly žalovaných 1. a 3.“. Současně namítá „obstrukční chování“ žalovaného 1), které mělo za následek nepřiměřené průtahy řízení. Namítá i rozpor s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v otázce náhrady nákladů řízení; odvolací soud mu měl přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalovaní dovolání nepovažují za důvodné a navrhují jej odmítnout. Připomínají, že v průběhu řízení „došlo k objektivní nemožnosti žalovaného č. 1 vypořádací podíly ostatních spoluvlastníků financovat“, proto nebylo možné o vypořádání rozhodnout jinak než prodejem společných věcí s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky. Ani námitku ohledně náhrady nákladů řízení nepovažují za samostatně přípustnou. Rozsudek odvolacího soudu považují za zcela souladný s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

5. Dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

8. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupná na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (rozhodnutí Ústavního soudu dostupná na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ).

9. Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

10. Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)].

11. V dané věci žalobce v rozporu s právní úpravou, jakož i judikaturou dovolacího soudu, v dovolání řádně nevymezil předpoklady přípustnosti dovolání ani konkrétní právní otázku, kterou by se měl dovolací soud zabývat. Žalobce ve vztahu k přípustnosti dovolání sice uvedl, že má dovolací soud podle otázku řešenou odvolacím soudem posoudit jinak, neuvádí však dále již žádnou konkrétní právní otázku, kterou by měl dovolací soud posoudit jinak, než jak ji standardně Nejvyšší soud ve své judikatuře řeší, a ani nezmiňuje žádnou konkrétní rozhodovací praxi, která by již neměla obstát.

12. Dovolatel rovněž neuvádí žádné konkrétní rozhodnutí dovolacího soudu, od jehož závěrů by se měl dovolací soud odchýlit. Obsahem dovolání je tak pouhá polemika s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem. V takovém případě však nevymezuje dovolatel řádně, v souladu s ve spojení s a ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

13. Podle je navíc jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci, dovolací soud je tak a contrario hodnocením důkazů a skutkovým stavem, jak jej zjistily nalézací soudy, vázán a nemůže je v dovolacím řízení jakkoliv revidovat. Obsahem předloženého dovolání je přitom pouhý nesouhlas s postupem nalézacích soudů při provádění dokazování a se zjištěným skutkovým stavem, k němuž dospěly soudy obou stupňů. Takto vymezené důvody proto nemohou vést k jejich revizi v dovolacím řízení.

14. Dovolání do výroku o nákladech řízení je pak nepřípustné podle , dovolací soud se proto nemohl zabývat ani touto námitkou.

15. Jelikož dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení, Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

16. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto usnesením, mohou se žalovaní domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 27. 2. 2024

Mgr. David Havlík předseda senátu