Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3396/2022

22 Cdo 3396/2022-185

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce města Jesenice, IČO 00243825, se sídlem v Jesenici, Mírové náměstí 368, zastoupeného JUDr. Miroslavem Růžičkou, advokátem se sídlem v Praze, Vodičkova 699/30, proti žalované Lesní a zemědělské společnosti Svatý Hubert, spol. s r. o., IČO 26772485, se sídlem v Hořovičkách, Vrbice 2, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2022, č. j. -152, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kčdo tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Rakovníku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 2. 2022, č. j. -119, nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem kupní smlouvu o koupi pozemku parc. č. 1955/2, zastavěná plocha a nádvoří, nacházejícího se v obci Jesenice a katastrálním území Jesenice u Rakovníka, zapsaného na listu vlastnictví č. 612 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, za kupní cenu 2 487 Kč, jejíž písemné vyhotovení je připojeno k rozsudku (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

2. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalované rozsudkem ze dne 23. 6. 2022, č. j. -152, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a před soudem odvolacím (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o , , (dále jen „ “) a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Namítá, že závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. jsou „v daném případě nesprávné“ a soud by měl vyřešenou právní otázku posoudit jinak. Namítá, že dosud nebyla dostatečně vyřešena právní otázka, zda dát přednost předkupnímu právu spoluvlastníka podle o. z. v již zrušeném „širším“ znění nebo předkupnímu právu podle o. z. V tomto případě by měla být otázka předkupního práva vyřešena odlišně, než v rozhodnutí sp. zn. a měla by být dána přednost – s ohledem na okolnosti případu – předkupnímu právu podle o. z. Navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, popř. aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že potvrdí rozsudek soudu prvního stupně.

4. Žalovaná se ve vyjádření k dovolání plně ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu. Uvádí, že závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. , jsou na danou věc plně aplikovatelné a pro řešení věci jsou změny právní úpravy předkupního práva spoluvlastníků nerozhodné. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalobce zamítl.

5. Žalovaná v doplnění vyjádření ze dne 20. 2. 2023 doplňuje, že prodala své pozemkové parcely, včetně předmětného pozemku parc. č. 1955/2 v k. ú. Jesenice u Rakovníka. Vklad byl proveden s právními účinky k 12. 1. 2023, pod č. j. V-147/2023-212-7. Na základě této skutečnosti žádá o zastavení dovolacího řízení.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle –3 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

8. K otázce přednosti předkupního práva spoluvlastníka podle , , (dále jen „o. z.“), ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 a předkupního práva podle o. z.:

9. Uvedená otázka, kterou dovolatel považuje za dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu za nedostatečně řešenou, již v rozhodovací praxi dovolacího soudu dostatečně vyřešena byla, a to právě v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. (uveřejněném, stejně jakož i dále označená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz).

10. Podle § 1124 odst. 1 o. z., ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020, převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

11. Podle § 3056 o. z. vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.

12. V poměrech dané věci je podstatné, že žalovaná nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku parc. č. 1955/2 postupně na základě pěti kupních smluv, uzavřených v období od 13. 8. 2018 do 27. 2. 2019 s bývalými spoluvlastníky pozemku.

13. Ke vztahu předkupního práva podle § 3056 o. z. a převodu spoluvlastnického podílu ke stavbě či pozemku dovolací soud právě již ve zmíněném rozsudku ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. , uvedl, že ustanovení § 3056 odst. 1 o. z., které je výjimkou z pravidla smluvní volnosti stran, nelze vykládat extenzivně a z jeho textu nevyplývá, že by se vztahovalo na převod spoluvlastnického podílu. Pravidlo tam uvedené lze vztáhnout jen na případy, kdy v důsledku uplatnění předkupního práva dojde ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené, které se tak stanou jedinou věcí, jediným předmětem vlastnického práva – pozemkem, přičemž stavba bude jeho nesamostatnou součástí. Tak tomu bude zásadně tehdy, je-li předmětem převodu buď celá stavba či celý pozemek, ale i v případě, že se převádí spoluvlastnický podíl k některé z těchto nemovitostí, a bude-li úspěšně uplatněno předkupní právo, dojde ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené. Jestliže je však předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené za situace, že by jeho nabytí vlastníkem pozemku či stavby nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, pak jejich vlastníkům předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o. z. nenáleží.

14. Dovolací soud tak dospěl k omezené použitelnosti § 3056 o. z. a k upřednostnění předkupního práva spoluvlastníků podle § 1124 o. z. v situaci, kdy by jediným převodem nedošlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby.

15. Pokud tedy odvolací soud dospěl k závěru, že výkonem předkupního práva žalobce by nedošlo ke sjednocení vlastnického práva k pozemku a ke stavbě, tedy k naplnění účelu předkupního práva podle § 3056 odst. 1 o. z., je takový závěr zcela v souladu s judikaturou dovolacího soudu.

16. Na základě shora uvedeného dovolací soud ani neshledává důvody k tomu, aby uvedenou, v praxi dovolacího soudu již vyřešenou, právní otázku posoudil jinak, jak požaduje dovolatel.

17. Je vhodné zde poznamenat, že , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo s účinností od 1. 7. 2020 k výraznému omezení rozsahu předkupního práva spoluvlastníků při převodu spoluvlastnického práva na věci.

18. V řešené věci však došlo k uzavření smluv, jejichž předmětem byl převod spoluvlastnických podílů na pozemku, přede dnem 1. 7. 2020. Proto dospěla-li povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dříve než ke dni nabytí účinnosti , kterým se mění , , pak následná změna právní úpravy předkupního práva podílového spoluvlastníka ve smyslu , , ve znění účinném od 1. 7. 2020, nemůže mít na posouzení věci žádný vliv (čl. II bod 4 přechodných ustanovení ).

19. Dovolací soud neshledal důvod pro zastavení dovolacího řízení, neboť podle je pro rozhodnutí dovolacího soudu rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Následná změna vlastnictví předmětného pozemku proto nemůže mít vliv na trvání dovolacího řízení.

20. Dovolací soud proto z výše vyložených důvodů dovolání odmítl ( ). Jako nedůvodný zamítl návrh na zastavení dovolacího řízení.

21. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto usnesením, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 27. 2. 2024

Mgr. David Havlík předseda senátu