Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 216/2022-20

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 26 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 500 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 7 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18 800 Kč, úrok ve výši 2 257,68 Kč, 20,74% úrok ročně z částky 18 572,68 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 898,07 Kč, 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 18 572,68 Kč od datum do datum, 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 11 072,68 od datum do zaplacení, v této části se návrh zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 500 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18 800 Kč, úrok ve výši 2 257,68 Kč, 20,74% úrok ročně z částky 18 572,68 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 898,07 Kč, 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 18 572,68 Kč od [datum] do [datum], 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 11 072,68 od [datum] do zaplacení, v této části se návrh zamítá. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2

1. Dne datum podal žalobce u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 26 300 Kč s úrokem ve výši 2 257,68 Kč, s 20,74% úrokem ročně z částky 18 572,68 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 898,07 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 18 572,68 Kč od datum do zaplacení. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, která s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo na základě které byl právním předchůdcem žalobce poskytnut žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úrok ve výši 3 400 Kč vypočtený na dobu řádného trvání smlouvy při úrokové sazbě 20,74% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč, zavázala se půjčenou částku včetně poplatků uhradit v 80 týdenních splátkách po 485 Kč počínaje dnem datum, když poslední splátka byla stanovena na datum. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná pouze částku 12 500 Kč, z níž částka 1 427,32 Kč byla použita na zaplacení jistiny, částka 3 400 Kč na zaplacení úroku, částka 4 000 Kč na zaplacení poplatku za administrativní činnost a částka 3 672,68 Kč na zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek. Nejpozději měla žalovaná celkovou částku zaplatit datum, od následujícího dne je v prodlení s neuhrazenými splátkami a úročí se úrokem 20,74%. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z datum, žalovaná žalobci dluží částku 26 300 Kč, sestávající se z jistiny 18 572,68 Kč a části poplatku za hotovostní inkaso splátek 7 727,32 Kč, dále kapitalizovaný úrok 2 257,68 Kč (vypočten při sazbě 20,74% z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení 898,07 Kč (vypočten při sazbě 8,25% ročně z jistiny za dobu od datum do datum). Od datum běží úroky ve shora uvedené výši a úroky z prodlení v zákonné výši, vše až do zaplacení. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. V návrhu byla žalovaná označena příjmením příjmení, soud zjistil, že žalovaná v důsledku uzavření manželství změnila příjmení na celé jméno žalované a po tomto zjištění s ní jednal pod tímto příjmením. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ve věci se nevyjádřila.

2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena v návrhu uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalované poskytnuta hotovostní částka ve výši 20 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí. Dále ze smlouvy vyplývá závazek žalované zaplatit žalobci v rámci sjednaných splátek i částky v návrhu uvedené, kromě úroku ve výši 3 400 Kč vypočteného na dobu řádného trvání smlouvy při použití roční úrokové sazby 20,74%, se jedná o administrativní poplatek a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výších v návrhu uvedených. Součástí smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalované, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu v rozsahu 0,1% denně z částky, ohledně níž by byla žalovaná v prodlení, hradit žalobci v rámci doručování písemných upomínek při jeho prodlení 400 Kč za jednu upomínku a 1 000 Kč za osobní upozornění, hradit žalobci paušální náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 000 Kč.

3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, jedná se o úvěrovou smlouvu dle , (dále pouze o.z.).

4. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým

3

mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

5. V daném případě došlo při uzavírání smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalované zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky, administrativní poplatek a odměna za hotovostní inkaso. Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 20,74%, jedná se o dosti vysoký úrok a soud tedy automaticky přistoupil k jeho přezkumu z hlediska posouzení platnosti tohoto smluvního ujednání. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru s ohledem na určitou vyšší míru rizika tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky obec národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let v době uzavření úvěrové smlouvy sazbu 8,42% ročně. Sjednaná úroková sazba ve smlouvě trojnásobek těchto obvyklých úroků nepřesahuje, sama výše sjednaných úroků tedy neplatnost smlouvy v této části nezpůsobuje. Je však nutno přihlédnout nejen k dosti vysoké výši sjednaných úroků, ale i k celému obsahu úvěrové smlouvy, zejména z hlediska závazků žalované. Pokud se jedná o smluvní pokutu, ta sama o sobě opět není svou výší v rozporu s ustálenou judikaturou, je však nutno přihlédnout, že se nejedná o případ prodlení ze strany žalované o jedinou smluvní pokutu, v případě prodlení je žalovaná sankcionována dosti vysokými platbami za upomínky a za neurčité náklady věřitele v souvislosti s jejím prodlením. V celkovém souhrnu je úvěrová smlouva zjevně nevyvážená. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o spotřebitelském úvěru zakotvil administrativní poplatek, který představuje 20% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smluv a jednoduchost a rychlost vyplnění smluv by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost administrativního poplatku, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Obdobně je nutno nahlížet i na poplatek za hotovostní inkaso splátek, který je dokonce v mnohem vyšší výši, než předchozí uvedený poplatek za administrativní činnost, a to ve výši 57% výše jistiny. Při současné preferenci bezhotovostního styku, čemuž odpovídá, že prakticky každá fyzická osoba má zřízený účet u některé z bank a v případě žalované to s ohledem na její pracovní poměr vyplývající z žádosti o spotřebitelský úvěr nemohlo být jinak, není dán pro takový postup logický důvod, zejména z uvedeného hlediska ale i z hlediska četnosti prováděných výběrů v týdenních intervalech, ačkoliv obecně pravidelné příjmy ve formě mzdy apod. jsou prováděny měsíčně. Týdenní intervaly výrazně navyšují hotovostní náklady. Je tedy zřejmé, že žalovaná se vlastně v rámci smlouvy zavázala nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalších žalobcem požadovaných poplatků, které ve svém součtu s úroky představují zaplacení vlastně dalších 94% výše úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 20 000 Kč žalovaná již fakticky zaplatila 12 500 Kč, stále žalobci dle jeho názoru dluží 18 572,68 Kč na úvěrové jistině a 7 727,32 Kč na části poplatku za hotovostní inkaso. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava

4

předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro jejich platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek.

6. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy má žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalované provedenou platbou nedošlo k úplnému vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získala. Na základě smlouvy z datum získala žalovaná od žalobce částku 20 000 Kč, žalobci zaplatila 12 500 Kč a tedy míra jejího bezdůvodného obohacení je dána částkou 7 500 Kč. Za této situace tedy při konstatování absolutní neplatnosti smlouvy a konstatování nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení soud ukládá žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7 500 Kč s v návrhu požadovanými úroky z prodlení z této částky ve smyslu a o.z., jejichž požadovaná výše není v rozporu s  , tyto úroky z prodlení však z uvedené částky přiznává soud žalobci až od data datum. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu žalobcem v oznámení o postoupení pohledávky, dle žalobcem doloženého podacího lístku bylo toto oznámení ze dne datum předáno k poštovní přepravě dne datum a ve smyslu o.z. se má za to, že tato zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tedy v tomto případě dne datum. V oznámení byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od obdržení výzvy, běh této lhůty byl ukončen dne datum a žalovaná se do prodlení dostala následujícím dnem datum. Ve zbývajícím rozsahu soud návrh žalobce zamítl.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaná byla ve věci úspěšná z více jak 50% předmětu řízení, měla by tedy mít právo na náhradu nákladů řízení v jejich části rovnající se procentuálně výši stanovené po odečtu neúspěchu od jejího úspěchu, žádné náklady však žalované nevznikly a proto soud rozhodl, že žalovaná toto právo nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do l5-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka obec, prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.