Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 232/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 393,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 2 100 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 100 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 2 293,41 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 293,41 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 2 100 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 100 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 2 293,41 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 293,41 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 20. 4. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 393,41 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že pohledávku uplatňovanou v tomto řízení nabyla od společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 23. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 2 100 Kč se splatností 23. 10. 2019 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek původního věřitele, kde se žalovaný registroval prostřednictvím zadání osobních údajů, čímž zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž původní věřitel nenabyl pochybnost ohledně platební schopnosti. Po prověření schopnosti žalovaného mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Podpis smlouvy byl nahrazen zasláním unikátního elektronického kódu zaslaného prostřednictvím SMS zprávy. Peněžní prostředky byly žalovanému odeslány na účet č. bankovní účet dne 23. 9. 2019. Žalovaný uvedené peněžní prostředky čerpal, avšak nevrátil. Žalobkyně se na základě smlouvy o úvěru domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 2 100 Kč a nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 293,41 Kč, a to ve výši před slevou, na kterou by měl žalovaný nárok, kdyby plnil řádně své povinnosti.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně výslovně uvedeným již v žalobním návrhu a za předpokládaného souhlasu žalované, § 101 , odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla prostřednictvím prostředků na dálku uzavřena dne 23. 9. 2019„ Smlouva o úvěru číslo anonymizováno dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále„ Občanský zákoník “), zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele (dále„ ZOS“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále„ ZSÚ“). Celková výše úvěru činila 2 100 Kč, úroková sazba 40 % ročně, celkový poplatek za poskytnutí úvěru (včetně poplatku za hotovostní čerpání úvěru) 875,91 Kč (po slevě) / 2 293,41 Kč (před slevou), roční procentní sazba nákladů 9 088,10 %, počet splátek 1, jednorázová výše splátky 3 044,95 Kč (po slevě) / 4 462,45 Kč (před slevou), splatnost 23. 10. 2019. Ve smlouvě je identifikován úvěrující (věřitel) označením, identifikačním číslem, sídlem, zápisem v obchodním rejstříku, žalovaný, úvěrovaný, je identifikován jménem, datem narození, rodným číslem, trvalým bydlištěm, doručovací adresou (shodné s trvalým bydlištěm), číslem občanského průkazu, pohlavím, adresou e-mailu, číslem účtu bankovní účet (smlouva na čl. 17 - 25 spisu)
7. Dne 18. 3. 2021 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní. V seznamu pohledávek je vedena pohledávka za žalovaným. (smlouva o postoupení pohledávek, přílohy, seznam pohledávek na čl. 31 - 36 spisu) Žalovanému bylo adresováno Oznámení o postoupení pohledávky společností právnická osoba dopisem ze dne 3. 4. 2021. Téhož dne byla žalovanému adresována výzva k úhradě dluhu. (oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě před podáním žaloby na čl. 27 spisu, podací lístek na čl. 26 spisu)
8. Dle Historie transakcí, právnická osoba, Klientské centrum, byla dne 23. 9. 2019 zúčtována částka 2 100 Kč na účet č. bankovní účet,„ Zapujcka anonymizováno“, variabilní symbol shodného znění jako rodné číslo žalovaného. (historie transakcí na čl. 16 spisu)
9. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
10. Mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla prostřednictvím prostředků na dálku uzavřena dne 23. 9. 2019„ Smlouva o úvěru číslo anonymizováno dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále„ Občanský zákoník “), zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele (dále„ ZOS“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále„ ZSÚ“), jejímž předmětem byla částka 2 100 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 875,91 Kč (po slevě) / 2 293,41 Kč (před slevou), v jedné splátce, celková částka k úhradě činila 3 044,95 Kč (po slevě) / 4 462,45 Kč (před slevou), splatnost 23. 10. 2019. Roční procentní sazba nákladů 9 088,10 %. Žalovaný je ve smlouvě, mimo jiné, identifkován datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu. Číslo účtu, na které má být plněno, je ve smlouvě označeno bankovní účet. Dle listin y Historie transakcí, právnická osoba, Klientské centrum, téhož dne, kdy byla smlouva uzavřena, tedy 23. 9. 2019, byla na účet shodného čísla, které je uvedeno ve smlouvě poukázána částka 2 100 Kč. Platba byla identifikována shodným číslem smlouvy, jako variabilní symbol je uvedeno rodné číslo žalovaného. Za rozhodné je zde třeba hodnotit, že žalovaný je ve smlouvě, která je uzavřena formou prostředků na dálku, identifikován osobními údaji, nikoliv pouze obecně, jménem, datem narození a kontaktními údaji, ale je uveden i doklad totožnosti žalovaného, kdy rodné číslo žalovaného, jakožto specifický údaj identifikace osoby, odpovídá rodnému číslu žalovaného. Při uzavření smlouvy formou prostředků na dálku tak byly uvedeny údaje, které jsou relevantní pro ověření osoby uzavírající smlouvu. Nadále bylo zjištěno, že na účet shodného čísla, jako účet ve smlouvě uvedený, byla poukázána částka 2 100 Kč, k čemuž je třeba odkázat listin u právnická osoba Z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Dále bylo vzato za prokázané, že dne 18. 3. 2021 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní, kdy v seznamu pohledávek je vedena pohledávka za žalovaným, kterému bylo adresováno Oznámení o postoupení pohledávky společností právnická osoba dopisem ze dne 3. 4. 2021 a téhož dne výzva k úhradě dluhu.
11. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
12. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
13. Podle § 6 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
14. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
16. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
18. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
19. Soudem bylo vzato za prokázané, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
20. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
21. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.
22. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 2 100 Kč, se žalovaný zavázal uhradit úrok 875,91 Kč (po slevě) / 2 293,41 Kč (před slevou). Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok minimálně ve výši 875,91 Kč při poskytnutí částky 2 100 Kč. K uvedenému je zároveň nutno uvést, že smluvní ujednání je konstruováno jako podmínka dle 548, odst. 1, 2 o. z., kdy úrok v této částce bude povinen žalovaný hradit pouze v případě, že nedojde k prodlení, dojde-li k tomuto, je povinen plnění úroku ve výši 2 293,41 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok minimálně částku 875,91 Kč za poskytnutí jistiny 2 100 Kč. Soud konstatuje, že je nadbytečným se zaobírat právní konstrukcí smluvního ujednání, když již úrok v této minimální výši je nepřiměřený a svou výší zjevně odporuje dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru (k níž je ve smlouvě uvedena hodnota 40 %), což nepochybně přesahuje úrokové sazby poskytované peněžními ústav y. Úrok v částce„ bez slevy“, je ujednáním odporujícím dobrým mravům zcela nepochybně. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z.
23. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 4 393,41 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Za situace, kdy úrok z úvěru byl shledán neplatně sjednaným, tak nadále dlužná částka činí 2 100 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 4 393,41 Kč, tak pro částku 2 293,41 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.
24. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalovanému uložen plnit z částky 2 100 Kč od 24. 10. 2019, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky, do zaplacení. Domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 2 293,41 Kč, byla žaloba pro jako nedůvodná zamítnuta.
25. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
26. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky 4 393,41 Kč, úspěšnou byla pro částku 2 100 Kč 4 393,41 = 100 %, 2 100 Kč = 47,79 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 47,79 % = 52,21 %; 52,21 % - 47,79 % = 4,42 % poměru úspěchu na straně žalovaného. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.