Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 238/2022-34

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 5.682,12 Kč s přísl.

takto:

I. Žaloba, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 5.682,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 784 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 784 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč na účet č.: číslo, variabilní symbol, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 5.682,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 784 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 784 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč na účet č.: [číslo], [variabilní symbol], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „ ”)

2. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 5.682,12 Kč s přísl. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se žalovaným uzavřela dne 01.08.2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla částku 10.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit v 12 měsíčních splátkách po 1.399 Kč (poslední splátka 1.395 Kč) včetně sjednaného poplatku ve výši 6.784 Kč, což však řádně a včas neučinil a zaplatil na dluh postupně v době od 18.11.2018 do 21.06.2020 celkem částku 16.000 Kč, ze které právní předchůdkyně žalobkyně započetla na jistinu částku 9.216 Kč a na poplatek částku 6.784 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 01.08.2018 a smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že obsahem smluvního vztahu je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč a závazek žalovaného tento včetně souhrnného poplatku ve výši 6.784 Kč vrátit v 12 měsíčních splátkách po 1.399 Kč (poslední splátka 1.395 Kč) počínaje dnem uzavření smlouvy o zápůjčce. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za upomínku 300 Kč.

5. Z výzvy k plnění ze dne 10.02.2022 a ze dne 20.05.2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.01.2022 a její přílohy číslo soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila soubor pohledávek za svými dlužníky včetně žalovaného na žalobkyni.

7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

12. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku včetně souhrnných poplatků splácet měsíčními splátkami stanovenými ve smlouvě. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradil na dluh pouze částku 16.000 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl zčásti na jistinu půjčky a zčásti na souhrnný poplatek. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným v souladu s ust. postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

15. Žalobkyni nepochybně vzniklo právo na vrácení poskytnutých peněz - jistiny, nicméně smlouvu, na kterou dopadá spotřebitelské právo ( a násl. ), soud podrobil zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

16. Podle smlouvy o úvěru RPSN činí 182,28 %. Podle , odst. 2 mají být zohledněny všechny náklady na úvěr, s výjimkou nákladů v návaznosti na zřízení fakultativního (běžného či úvěrového) účtu. Pokud soud uvažoval, že účastníci sjednali souhrnný poplatek ve výši 6.784 Kč (70 % z celkové poskytnuté částky), nelze považovat smlouvu (jako celek) za souladnou s dobrými mravy.

17. Ústavní soud (viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. ) uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

18. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany s podmínkami posuzované zápůjčky vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být násobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, účastníci sjednali (kromě dalšího) souhrnný poplatek ve výši 70 % jistiny dluhu, RPSN činí 182,28 % (tedy výrazně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za upomínku 300 Kč. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že smlouva je jako celek neplatná dle ust. , neboť jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle .

19. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. , v němž, mimo jiné, uzavřel:„ Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěryschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 20.07.2022, č. j. -10, k doplnění tvrzení a důkazů o tom, jakým způsobem a jaké získal právní předchůdce žalobkyně informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a to s poučením o případném neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala v podání ze dne 28.07.2022, a uvedla, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdce posuzoval zejména z informací, které si sám opatřil a ověřil ze zdrojů nezávislých na žalované bankovní registry, nebankovní registry, SOLUS, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí). Vzhledem k tomu, že se právní předchůdce žalobkyně spokojil pouze informacemi ověřovanými z registrů výše uvedených, aniž by si vyžádal např. měsíční výpisy z účtu žalovaného, z nichž by bylo zřejmé, zda a s jakým„ cashflow“ hospodařil v době před schválením úvěru, nemohl mít proto právní předchůdce žalobkyně vůbec obraz toho, zda žalovaný měl reálně na splácení úvěru dostatek finančních prostředků. V zákaznické kartě žalovaný uvedl příjem 13.840 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje ve výši 2.500 Kč. Tuto částku považuje soud za zjevně podhodnocenou, přesto z tohoto údaje právní předchůdce žalobkyně vycházel. Z těchto důvodů taktéž soud pokládá smlouvu za neplatnou, neboť právní předchůdce žalobkyně nepostupoval v souladu s  , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Pokud by žalobkyně argumentovala, že i pro případ nesplnění povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost dlužníka nelze uvažovat o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po datu nabytí účinnosti , s tímto názorem se soud neztotožňuje a poukazuje na obsah rozsudků Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018 sp. zn. , a ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. . Pokud jde o aktuální úpravu, pak nelze pominout rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) z 5. 3. 2020, zn. C -679/18 DS – F.

20. Smlouva byla posouzena jako neplatná, žalovanému se však dostalo plnění ve výši 10.000 Kč v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle věta první včetně úroku z prodlení požadovaného v souladu s ust. . Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uhradil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy částku 16.000 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť platbami v úhrnné výši 16.000 Kč žalovaný již částku 10.000 Kč v rámci zápůjčky jemu poskytnuté zaplatil.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že ji účastníkům nepřiznal, neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované náklady řízení nevznikly.

22. O povinnosti žalobkyně doplatit státu soudní poplatek bylo rozhodnuto podle ust. , 5, 6, 7 ve spojení s položkou č. 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li účastníci povinnost uloženou jim tímto rozsudkem řádně a včas, může být uložená povinnost vymáhána výkonem rozhodnutí u soudu nebo v exekuci u soudního exekutora.