Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 217/2022
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum doplněnou dne datum domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne datum uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku se společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobkyně) smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které jí poskytl právní předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 2 000 Kč a to převodem na jí sdělený bankovní účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 184,20 Kč a smluvní úrok v ujednané sazbě, to vše do datum. Žalovaná své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnila, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradila částku, k jejímuž plnění se zavázala. Na svůj závazek dosud neuhradila ničeho. Z právního předchůdce žalobkyně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila své smluvní povinnosti, nárokuje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení, kterou žalobkyně požaduje po revizním přepočtu ve výši 1 000 Kč. Žalovaná částka se tak skládá z nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, příslušenství je pak tvořeno poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 184 Kč, smluvními úroky za poskytnutí úvěru ve výši 1 089,32 Kč, náklady právního předchůdce žalobkyně na vymožení pohledávky ve výši 356 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 258,08 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč jdoucím od datum do zaplacení ve výši 10 %. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky naposledy vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzvou ze dne datum.
2. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soud řízení zastavil co do částky 356 Kč, představující kapitalizovaný smluvní úrok, neboť žalobkyně vzala podáním ze dne datum pro tuto část předmětu řízení žalobu zpět.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřila a soud proto předpokládal její konkludentní souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , věc projednal a rozhodl na základě listinných důkazů a obsahu spisu.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaná dne datum uzavřela s původním věřitelem elektronicky smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byla poskytnuta na jí sdělený účet částka 2 000 Kč, a to dne datum (doloženo výpisem a potvrzeno bankou, že účet u ní vedený č. bankovní účet skutečně náleží žalované). Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úrokem ve výši 40 % ročně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 834,20 Kč, resp. 2 184,20 Kč v případě překročení doby splatnosti a to formou jednorázové splátky nejpozději ke dni datum (tj. do 30 dní od odeslání finančních prostředků na účet žalovaného). RPSN byla sjednána ve výši 9 202,6 % Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, když žalované byl na jí verifikovaný email zaslán návrh smlouvy a žalovaná tento odsouhlasila zadáním unikátního verifikačního kódu zaslaným formou SMS z telefonního čísla, který žalovaná uvedla. Pohledávka přešla z původního věřitele na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované poprvé oznámeno dopisem ze dne datum, který byl dle přiloženého podacího archu předán k doručení poskytovateli poštovních služeb dne datum (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávek, poštovní podací arch). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu naposledy předžalobní upomínkou ze dne datum (předžalobní výzva včetně poštovního podacího archu). Z tvrzení žalobkyně, za situace kdy žalovaná netvrdila ani neprokazovala opak, má soud za zjištěné, že tato neuhradila na svůj dluh ničeho.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků a s tím související výše RPSN, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 2 000 Kč a úroku v roční sazbě 40 % uhradit dále částku 834,20 Kč, označenou jako poplatek za sjednání úvěru. Tento poplatek byl dále v případě prodlení se splácením ujednán ve výši 2 184,20 Kč. Označení za poplatek však nic nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček /spotřebitelských úvěrů a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovanou smlouvu uzavřel. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil právní předchůdce žalobkyně navodit, když ve smlouvě uvedl, že úroková sazba činí toliko 40 % ročně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz a slouží toliko pouze ke generování zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 507 %, resp. 1 329 % ročně a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Nemravnost takto ujednaného úroku dokládá i RPSN, která byla sjednána ve výši 9 202,60 %. Soud v souvislosti s výše uvedeným odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností do 1 roku poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila 15,68 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 ).
10. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny, neboť bylo prokázáno, že tato byla žalované poskytnuta na bankovní účet. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 2 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná ničeho nevrátila. Ze shora uvedených důvodů jí soud uložil, aby bezdůvodné obohacení ve výši 2 000 Kč vrátila žalobkyni, a to s ohledem na skutečnost, že na ni pohledávka za žalovanou platně v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. přešla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, ve kterém byla vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dní. Dle ustanovení § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla zásilka předána k přepravě dne datum, do sféry žalovaného se dostala dne datum a žalovaná měl svůj dluh uhradit do datum. Jelikož tak neučinila, dostala se ode dne datum do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy zde ve výpočtu úspěchu vycházel ze součtu žalované jistiny a kapitalizovaného požadovaného příslušenství ke dni rozhodování s přihlédnutí k učiněnému zpětvzetí žaloby a dospěl k závěru, že v řízení měl převážný úspěch žalovaný, kterému ovšem v řízení žádné náklady nevznikly.
12. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako běžná třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.