Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 149/2022

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 20 496,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 500 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 802,50 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši 10 996,10 Kč a dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 043,34 Kč a dále co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 635,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 135,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 500 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 802,50 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky ve výši 10 996,10 Kč a dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 043,34 Kč a dále co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 635,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 135,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 20 496,10 Kč s příslušenstvím, představující kapitalizované úroky ve výši 2 043,34 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 802,55 Kč, a dále úroky ve výši 29% ročně z částky 11 635,62 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, a dále zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 635,62 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Uvedl, že dne 21.3.2019 právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce pod číslo. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z půjčky spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (odměna za administrativní zpracování půjčky a hotovostní inkaso splátek) byly sjednány celkem ve výši 14 083 Kč a úroková sazba činila 29% ročně. Žalovaný se celkovou částku na úhradu zápůjčky zavázal hradit v 60i týdenních splátkách ve výši á 469 Kč. Žalovaný před podáním žaloby na úhradu půjčky uhradil celkem 4 500 Kč, přičemž celkovou dlužnou částku měl zaplatit dne 14.5.2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedodržel splátkový kalendář, byl úvěr zesplatněn a žalobce vypočetl výši dlužných částek. Žalobce po žalovaném z nesplaceného úvěru požaduje uhradit dlužnou jistinu ve výši 11 635,62 Kč a dále dlužnou částku za služby ve výši 8 860,48 Kč (celkem 20 496,10 Kč). Smluvní úroky žalobce kapitalizoval v částce 2 043,34 (sazba 29% z částky 11 635,62 od 15.5.2020 do 18.12.2020) a zákonné úroky z prodlení v částce 1 802,55 Kč (sazba 9,75% z částky 11 635,62 Kč od 27.5.2019 do 18.12.2020). Ode dne 19.12.2020 dále žalobce požaduje smluvní úroky ve výši 29% ročně z dlužné jistiny 11 635,62 Kč a od stejného data z dlužné jistiny i úroky z prodlení v sazbě 9,75% ročně. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností od 5.1.2021 k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. Pokud jde o zkoumání úvěru schopnosti žalovaného, byla vyplněna karta zákazníka, kde žalobce vycházel z výplatní pásky, pracovní a nájemní smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalovanému doručeny mj. na evidenční adresu (obec a číslo), kde mu byly dne 12.8.2022 uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. Žalobce se z účasti na ústním jednání omluvil.

3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že spol. právnická osoba půjčila žalovanému částku ve výši 14 000 Kč a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté jistiny úvěru zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 12 283 Kč (který představuje úrok, náklady na administrativní činnost a částku za vedení zákaznického účtu). Dále žalovaný přistoupil k doplňkovému pojištění ve výši 1 800 Kč. Na poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 28 083 Kč a to v 60i týdenních splátkách po 469 Kč. Úroková sazba je ve smlouvě uvedena 29 % ročně. Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne 21.3.2019.

4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021, kdy uvedeným dopisem byl žalovaný informován, že pohledávka spol. právnická osoba vůči žalovanému ze zápůjčky vyčíslená v celkové výši 29 996,10 Kč s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce.

5. Podle (, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ust. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust.

10. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

14. Nalézací soud, s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry z úřední činnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal bonitu žalovaného, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně nejenže neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalovaného, ale žalobce neprokázal, že by ji vůbec jakkoliv ověřoval. K prokázání ověření bonity žalovaného měl soud k dispozici pouze vyplněný tiskopis Karta zákazníka, který sám o sobě nemá stran řádného posouzení bonity žádnou důkazní hodnotu, neboť se jedná toliko o formulář vyplněný žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem. V uvedeném tiskopise absentují náklady na dopravu, na internet, mobilní telefon, na bydlení apod. V tiskopise je pouze uvedena souhrnná částka výdajů na straně žalovaného ve výši 11 700 kč, což má představovat veškeré výdaje včetně nákladů na nájemní bydlení. Z uvedeného však vůbec nevyplývá, kolik činí částka vynakládaná na bydlení, na dopravu, na běžnou spotřebu na telefon, internet apod. Z uvedeného tiskopisu rovněž vyplývá, že mzda žalovaného byla silně podprůměrná a to ve výši 15 482 Kč měsíčně a měl mít uzavřenu smlouvu na dobu určitou, pouze do datum. Na základě takto deklarovaných údajů nemohl právní předchůdce žalobce dospět k závěru, že žalovaná bude schopen zápůjčku řádně splácet (podprůměrná mzda, pracovní poměr žalovaného na dobu určitou). Údaje vyplněné v tiskopise nejsou podpořeny žádným důkazem, typu nájemní smlouvy, pracovní smlouvy či výpisem z účtu.

15. Vzhledem k tomu, že se žalobce o své vůli rozhodl, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvil, nemohl soud žalobce dle ust. a násl. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření bonity žalované prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k  C.H. Beck, Svoboda a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413)„ poučení podle soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).“

16. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí pod č.j.: -161 ze dne 24.8.2017, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, a žalovaným uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná podle § 588 o.z. neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Po právní stránce tedy soud věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru a věc je tak nutno posoudit dle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o.z. a násl. Z žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována, vyplývá, že z uvedené smlouvy o zápůjčce žalobce žalovanému poskytl jistinu ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem 14 083 Kč. Z žalobních tvrzení rovněž vyplývá, že žalovaný uhradil na shora uvedené zápůjčku celkem 4 500 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku, kterou mu právní předchůdce žalobce poskytl a žalovaný nevrátil, tedy o částku 9 500 Kč (14 000 Kč – 4 500 Kč = 9500 Kč). Tuto částku soud žalobci přiznal spolu se zákonnými úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku., přičemž zákonný úrok z prodlení byl kapitalizován v částce 1 802,50 Kč.

18. Vzhledem k tomu, že z žalované částky byla žalobci přiznána pouze částka ve výši 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení soud žalobu co do částky ve výši 10 996,10 Kč a dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 043,34 Kč a dále co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 635,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 135,62 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítl (výrok II. rozsudku).

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Protože žalovaným byl ve věci úspěšnější nežli žalobce, měl by proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že se žalobce ústního jednán neúčastnil, byl ve věci pasivní, žádné náklady mu nevznikly a soud proto rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

20. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictví soudu zdejšího.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.