Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 46/2022-16
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 1 287 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 287 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 987 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 287 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 987 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala, aby jí žalovaná zaplatila výše uvedenou částku spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem osobního motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 registrační značka, příjmení: anonymizováno, které nemělo ode dne datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně má proto právo podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, na příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem (nemělo uzavřené povinné ručení), výše příspěvku činí dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška ministerstva financí“), částku 47 Kč za jeden den. Na tomto nároku tedy žalobkyně uplatňuje 987 Kč za příslušný počet dní prodlení (celkem anonymizováno dní) tak, jak shora uvedeno, a náklady na upomínání a vymáhání ve výši 300 Kč.
Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
Z výpisu zjištěných údajů o vozidle a zjištěných údajů o povinných osobách, upomínek žalované k zaplacení zákonného příspěvku, výzvy k úhradě zákonného příspěvku a poštovních dodejek žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla od datum vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značka, příjmení: anonymizováno. Za období od datum do datum přitom nezaplatila nic na zákonném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z výzvy k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení vyzvána rovněž inkasní společností. Z předžalobní výzvy pak soud zjistil, že žalovaná byla právní zástupkyní žalobkyně vyzývána před podáním žaloby k uhrazení předmětné pohledávky.
Soud věc posoudil podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 4 a § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dle § 2 odst. 1 písm. i) a § 2a vyhlášky ministerstva financí.
Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období od datum do datum povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , který za 21 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, v sazbě 47 Kč za jeden den podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky ministerstva financí činí celkem 987 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním tohoto nároku podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. , kterou vyhláška ministerstva financí stanovuje dle § 2a fixní částkou 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh ve výši 1 287 Kč neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle jistiny přiznal i příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení z částky 987 Kč, tj. dlužného příspěvku do garančního fondu nepojištěných, za období od datum, tj. po uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne datum, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1 489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.