Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1927/2022

-86

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci oprávněného CP Inkaso s. r. o., se sídlem v Praze 1, Opletalova 1603/57, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 29027241, zastoupeného Mgr. Radoslavem Vagaským, advokátem, se sídlem v Praze 9, Českomoravská 2532/19b, PSČ 190 00, proti povinným 1/ J. V., 2/ M. V., a 3/ V. V., všem zastoupeným Mgr. Petrem Slepičkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, PSČ 110 00, pro 206 677,97 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání povinných 2/ a 3/ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2022, č. j. -57, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

2. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“ nebo též „insolvenční soud“) k odvolání povinných 2/ a 3/ v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně v zamítavém bodu II. výroku ve vztahu k povinným 2/ a 3/.

3. Odvolací soud, vycházeje z a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a , (dále jen „“), se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, podle nichž osvobození podle , o úpadku a způsobech jeho řešení (), má účinky výhradně vůči dlužníku, jímž se rozumí jen insolvenční dlužník, tedy ten, vůči němuž je (bylo) vedeno insolvenční řízení. Osvobození naopak nelze vztahovat na další osoby, které jsou vedle insolvenčního dlužníka či spolu s ním zavázány věřiteli k úhradě téže pohledávky, nejsou však účastníky insolvenčního řízení.

4. Odvolací soud tak dovodil, že osvobození podle má účinky toliko osobní, nikoliv věcné, tj. nedotýká se zejména samotné existence předmětné pohledávky jako takové ani závazku dalších osob (mimo samotného insolvenčního dlužníka), vůči nimž může věřitel svou pohledávku i nadále vymáhat.

5. K tomu odvolací soud dodal, že povinní dědictví neodmítli ani neuplatnili výhradu soupisu, následkem čehož na ně přešli dluhy zůstavitelky (původní povinné S. V., dále jen „S. V.“) v celém rozsahu, přičemž osobní osvobození od placení pohledávek plynoucí z rozhodnutí insolvenčního soudu se vztahuje pouze na povinného 1/, neboť pouze on byl v době tohoto rozhodnutí subjektem insolvenčního řízení.

6. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali povinní 2/ a 3/ dovolání, jehož přípustnost vymezují ve smyslu argumentem, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázky procesního práva [zda v případě osvobození od placení zbytu dluhů v insolvenčním řízení podle jde o osvobození nejen osobní (ve vztahu k insolvenčnímu dlužníku), ale i věcné (ve vztahu k závazku)], která dovolacím soudem dosud nebyla řešena.

7. Dovolatelé uplatňují dovolací důvod podle , tj. nesprávné právní posouzení věci, a navrhují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. září 2021 mění tak, že se exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M., Exekutorský úřad Klatovy, pod sp. zn. 120 Ex 44047/13, vůči povinným 2/ a 3/ zastavuje.

8. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , jako nepřípustné odmítl podle a 2

9. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je souladné s judikaturou Nejvyššího soudu, jak se ustálila zčásti až v době po vydání napadeného usnesení.

10. Nejvyšší soud v důvodech usnesení ze dne 28. dubna 2022, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 16/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že osvobozením od placení zbytku pohledávek, přiznaným (insolvenčnímu) dlužníku rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným podle , se nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům jiná osoba než právě (insolvenční) dlužník. Osvobození se nevztahuje (v poměru k věřiteli neuspokojené části pohledávky) na ručitele, ani na jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2010, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 63/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), ani na manžela (insolvenčního) dlužníka, byť by šlo o osobu, která v souladu s ustanovením ve znění účinném do 31. prosince 2013 opatřila dlužníkův návrh na povolení oddlužení úředně ověřeným podpisem stvrzujícím její výslovné prohlášení, že s povolením oddlužení souhlasí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2018, sp. zn. ).

11. V posuzované věci ze skutkových zjištění soudů plyne, že dovolatelé se stali dlužníky pohledávky oprávněného jako dědicové původní povinné S. V. dříve, než bylo splněno oddlužení. S. V. ztratila dnem své smrti (25. února 2019) právní osobnost ( , ) i způsobilost být účastníkem (insolvenčního) řízení ( , ve spojení s ), což se projevilo zastavením insolvenčního řízení vůči S. V. (usnesení insolvenčního soudu ze dne 29. dubna 2019, č. j. -46). Od placení zbytku pohledávek podle byl insolvenčním soudem osvobozen pouze povinný 1/, neboť pouze on byl v rozhodné době účastníkem insolvenčního řízení (srov. usnesení insolvenčního soudu ze dne 3. října 2019, č. j. -49).

12. V situaci, kdy v insolvenčním řízení nebylo rozhodnuto o osvobození S. V. od placení zbytku dluhů, je závěr odvolacího soudu, že se povinní 2/ a 3/ jako právní nástupci S. V. nemohou dovolávat osvobození, o kterém insolvenční soud rozhodl pouze ve vztahu k povinnému 1/, plně v souladu s výše shrnutou judikaturou Nejvyššího soudu.

13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 8. 2023

Mgr. Milan Polášek předseda senátu