Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1864/2023

22 Cdo 1864/2023-441

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce statutárního města Brna, identifikační číslo osoby 44992785, se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí 196/1, zastoupeného Mgr. Janem Hrabou, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 404/30a, proti žalované CZECHCITY a.s., identifikační číslo osoby 26976960, se sídlem v Brně, náměstí Svobody 74/10, zastoupené Mgr. Bc. Vítězslavem Jírou, advokátem se sídlem v Brně, Jezuitská 14/13, o určení vlastnického práva, vedené u Městského soudu Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2022, č. j. -387, o návrhu na žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2022, č. j. -387, takto:

Odůvodnění:

Žalovaný podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2022, č. j. -387, který výrokem I potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II, dále výrokem II změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III ohledně náhrady nákladů řízení a výrokem III rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Žalovaný přípustnost svého dovolání opírá o , („ “), a ve kterém tvrdí, že rozsudek odvolacího soudu závisí na „vyřešení otázky hmotného práva, ve kterém se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a kterým je v rozhodování dovolacího soudu posuzovaná otázka rozhodována rozdílně a dále toto napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, a pokud ano, potom se i u ní odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a kterým je v rozhodování dovolacího soudu posuzovaná otázka rozhodována rozdílně.“ Dále žalovaný dodává, že jde navíc o rozhodnutí, kterým se odvolací soud „odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu, a kterým jsou v rozhodování Ústavního soudu výše uvedené posuzované otázky hmotného práva rozhodovány rozdílně.“ Dovolacím důvodem je pak nesprávné právní posouzení věci ( “).

Žalovaný součástí svého podání učinil i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť mezi účastníky jsou vedena správní řízení, která byla z důvodu probíhajícího soudního řízení přerušena. V rámci těchto správních řízení tak bude žalobce považován za vlastníka nemovitostí a případným pozdějším zrušením rozsudku Krajského soudu v Brně by se žalovaný pak nemohl domáhat nápravy, čímž by mu vznikla závažná újma.

Žalobkyně se k návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti vyjádřila tak, že tento návrh není za dané situace přípustný.

Podle , („ “) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud při posouzení odkladu právní moci (žalovaný sice navrhuje odklad vykonatelnosti, z obsahu jeho podání i povahy věci se však podává, že je vhodné bez návrhu rozhodnout o odkladu právní moci) vzal v úvahu správní řízení, jež jsou mezi účastníky řízení vedena. S ohledem na to, že by se na žalobce v těchto řízeních nahlíželo jako na vlastníka předmětných nemovitostí, mohl by se důsledek správních řízení závažným způsobem dotknout poměrů žalovaného.

Vzhledem k tomu, že dovolatel je ohrožen ve svých právech, odklad právní moci se nedotkne jiné osoby než účastníků řízení, a samotné dovolání splňuje formální požadavky kladené na něj procesním předpisem, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se právní moc rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 7. 2023

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu