Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1956/2023

22 Cdo 1956/2023-1946

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně M. K., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Ivanou Šlehoferovou, advokátkou se sídlem v Kralupech nad Vltavou, nám. J. Seiferta 238, proti žalovanému F. K., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Evou Balíčkovou, advokátkou se sídlem v Kladně, Ctiborova 3091, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. -1903, o návrhu žalovaného na odklad právní moci, eventuálně vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. -1903, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Mělníku (vázán rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, č. j. -911, kterým dovolací soud zrušil předchozí rozhodnutí soudů nižších stupňů v této věci, a to rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2016, č. j. , -813, a rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 31. 3. 2015, č. j. -648, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 3. 7. 2015, č. j. -658) rozsudkem ze dne 22. 10. 2018, č. j. -987, přikázal ze zaniklého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalobkyně pozemek parc. č XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 218 m2, pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, o výměře 727 m2, pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, o výměře 63 m2, pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, o výměře 23 m2, pozemek parc. č. XY, ostatní plocha, o výměře 38 m2, vše zapsáno na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, dále pozemek parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 32 m2, jehož součástí je budova bez č. p., a pozemek parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 50 m2, jehož součástí je budova bez č. p., to vše zapsáno na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY (dále jen jako „předmětné nemovitosti“) (výrok I). Do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal 169 126 ks podílových listů otevřeného podílového fondu Fondu řízených výnosů OPF Investiční společnosti České spořitelny, a. s., (výrok II) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů 2 763 902 Kč (výrok III). Ve výrocích IV – VI rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného (vázán rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2021, č. j. -1358, kterým dovolací soud zrušil předchozí rozhodnutí odvolacího soudu v této věci, a to rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. -1265), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II a III tak, že se nepřikazuje ze zaniklého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného 169 126 ks podílových listů otevřeného podílového fondu Fondu řízených výnosů OPF Investiční společnosti České spořitelny, a. s., a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů 1 788 637 Kč (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Rozhodl také o náhradě nákladů nalézacího i odvolacího řízení [výrok III – V rozsudku odvolacího soudu].

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, ve kterém rovněž navrhuje odklad právní moci, eventuálně vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Uvádí, že odložením právní moci rozsudku odvolacího soudu bude zajištěno odvrácení dovolateli hrozících následků. Odkladem právní moci budou vyloučeny zejména možné dispozice s předmětnými nemovitostmi ze strany žalobkyně. Má za to, že případná náprava těchto převodů by byla nemožná, či přinejmenším značně obtížná.

Žalobkyně nesouhlasí s návrhem na odklad právní moci, případně vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Navrhuje, aby Nejvyšší soud tyto návrh zamítl.

Podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Dovolací soud vzal v úvahu, že pravomocné soudní rozhodnutí je vkladovou u ve smyslu a 17 odst. 2, 4 a 5 , o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Stav zápisu v katastru nemovitostí, který by po povolení vkladu umožnil žalobkyni s předmětnými nemovitostmi volně nakládat, by se závažným způsobem mohl dotknout poměrů žalovaného. Právní vztahy týkající se předmětných nemovitostí by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Praze, ze dne 15. 12. 2022, č. j. -1903, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovaným [ ].

Jelikož Nejvyšší soud rozhodl o odkladu právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, o eventuálním návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu již nerozhodoval. K tomu dovolací soud poznamenává, že je přitom pojmově vyloučeno, aby bylo přistoupeno k výkonu rozhodnutí či provedení exekuce u těch povinností uložených pravomocným soudním rozhodnutím, u nichž je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky mohou být (jako tomu bylo ostatně v posuzované věci) odloženy (to neplatí pouze o výroků soudních rozhodnutí, které jsou předběžně vykonatelné, avšak o takový případ v projednávané věci nejde).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 6. 2023

Mgr. David Havlík

předseda senátu