Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1069/2023

-1104

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně M. K., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Štěpánem Ciprýnem, advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, proti žalovanému V. K., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Maxou, advokátem se sídlem v Praze 1, Petrská 1136/12, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2022, č. j. -1064, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2022, č. j. -1064, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 6. 2021, č. j. -947, zrušil společné členství účastníků řízení ve Stavebním bytovém družstvu XY, IČO XY, se sídlem v XY (výrok I). Ze zaniklého společného jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně položky specifikované ve výroku II a do výlučného vlastnictví žalovaného položky blíže určené ve výroku III. Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání společného jmění manželů 704 483,67 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok IV). Žalobkyni rovněž uložil povinnost zaplatit žalovanému podíl z nájemného za období od 1. 1. 2014 do 31. 5. 2021 ve výši 151 671,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok V). Ve výrocích VI – VIII rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze (dále jen jako „odvolací soud“) k odvolání obou účastníků řízení rozsudkem ze dne 2. 11. 2022, č. j. -1064, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, II, VII a VIII (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III změnil tak, že zamítl návrh, aby do výlučného vlastnictví byla přikázána „položka c), písm. e. a n.“, a že celková hodnota majetku přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného činí 5 368 584,42 Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil; ve výroku IV je změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání společného jmění manželů 1 239 424,315 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a ve výroku V jej změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému podíl z nájemného za období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2022 ve výši 208 196,25 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Ve výroku III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podávají dovolání oba účastníci řízení. Žalobkyně v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti, případně právní moci rozsudku odvolacího soudu. Namítá, že výkonem rozhodnutí jí hrozí s ohledem na povahu uložené povinnosti závažná újma.

Podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalobkyni, s ohledem na jí tvrzené důvody, závažná újma, Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovoláních podaných v označené věci oběma účastníky řízení [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 4. 2023

Mgr. David Havlík předseda senátu