Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3235/2022

-865

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Mgr. Lukáše Hojdna, LL.B.,se sídlem v Praze 10, Francouzská 299/98, PSČ 101 00, identifikační číslo osoby 05017319, jako správce konkursní podstaty úpadce G., zastoupeného JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, proti žalovaným 1/ I. B., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Evou Metzkerovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, PSČ 120 00, 2/ P. R., narozené XY, bytem XY, 3/ A. N., narozené XY, bytem XY, 4/ L. B., narozené XY, 5/ R. T., narozené XY, obě bytem XY, 6/ O. R., narozenému XY, 7/ V. R., narozenému XY,a 8/ Ch. R., narozenému XY, všem bytem XY, všem zastoupeným JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem, se sídlem v Táboře, 9. května 1282/6, PSČ 390 02, o zaplacení 1 386 656 Kč a 1 482 182 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce a žalovaného 1/ proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 2022, č. j. -783, ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2022, č. j. -784, takto: Návrh prvního žalovaného na odkladvykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 2022, č. j. -783, ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2022, č. j. -784, sezamítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. září 2017, č. j. -699, rozhodl, že první žalovaný je povinen zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce (G.) částku 1 275 809 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (bod I. výroku), že druhý žalovaný (M. V.) je povinen zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce částku 1 363 698 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (bod II. výroku), dále žalobu ve zbytku zamítl (body III. A IV. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod V. výroku) a soudním poplatku (body VI. a VII. výroku).

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba žalovaní odvolání. V průběhu odvolacího řízení zemřel původní druhý žalovaný (M. V.). Soud prvního stupně usnesením ze dne 16. prosince 2020, č. j. -753, rozhodl, že se v tomto řízení bude pokračovat se všemi dědici původního druhého žalovaného, nynějšími žalovanými 2/ až 8/.

3. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně v bodě I. výroku potvrdil v rozsahu částky 722 126,70 Kč a změnil tak, že žalobu co do částky 553 682,30 Kč zamítl (bod I. a/ výroku), v bodě II. výroku změnil tak, že druhý až osmý žalovaný jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce společně a nerozdílně částku 766 601,60 Kč s tím, že povinnost čtvrté žalované je omezena částkou 302 281,65 Kč a ve zbytku žalobu zamítl (bod I. b/ výroku), body II. a IV. výroku potvrdil (bod I. c/ a d/ výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (body II. až VI. výroku) a o soudním poplatku (body VII. a VIII. výroku).

4. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobce a první žalovaný dovolání, přičemž první žalovaný současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť „je starobní důchodce a má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem a přes to, že je dosud pracovně aktivní (v rozsahu odpovídajícímu jeho věku), hrozila by mu výkonem rozhodnutí závažná újma, naopak odkladem vykonatelnosti nebude konkursní podstata nikterak zkrácena.“

5. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

6. Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

7. Předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud shrnul v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. (z jehož závěrů usnesení sp. zn. výslovně vychází).

8. První žalovaný ve své žádosti o odklad vykonatelnosti pouze uvádí, že by mu výkonem napadeného rozhodnutí hrozila závažná újma. Toto tvrzení je však zcela nekonkrétní, když netvrdí ničeho o tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jeho vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné). Přitom závažnost újmy, která ve smyslu dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

9. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl návrh prvního žalovaného na odkladvykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 12. 2022

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu