Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 141/2022-19
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 50.500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50.500 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50.500 Kč od 28. 7. 2020 do 18. 12. 2020 kapitalizovaného částkou 1.666,50 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50.500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12.607,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50.500 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50.500 Kč od 28. 7. 2020 do 18. 12. 2020 kapitalizovaného částkou 1.666,50 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50.500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12.607,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 50.500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50.500 Kč od 28. 7. 2020 do 18. 12. 2020 kapitalizovaného částkou 1.666,50 Kč, a zákonného úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 50.500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 27. 7. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 55.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 52.739 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18.127 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20.097 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14.515 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4.490 Kč, poslední splátka byla stanovena na
27. 7. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 4.500 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce požaduje po žalované dlužnou jistinu ve výši 5.500 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 55.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 4.500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.666,50 Kč (tj. ve výši 8,25 % ročně z částky
50.500 Kč od 28. 7. 2020 do 18. 12. 2020), a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 50.500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala o úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
4. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako„ Smlouva o zápůjčce – příjmení anonymizována dvě slova“ číslo že dne 27. 7. 2018 žalovaná a právnická osoba, IČO, uzavřely dohodu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku v částce 55.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18.127 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20.097 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14.515, celkem tedy částku 52.739 Kč, zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4.490 Kč a poslední splátku ve výši 4.469 Kč, a to vždy ke konci splátkového období. První období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou částku zápůjčky.
5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o zápůjčku ve výši 50.000 Kč s 36 měsíčními splátkami. V žádosti uvedla u druhu bydlení, že je nájemník, k rodinnému stavu, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost, že je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako anonymizováno u zaměstnavatele jméno příjmení, IČO, se sídlem adresa, že zdroj příjmu je jeden, že její čistý příjem činí 11.035 Kč, ostatní její příjmy 5.000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 15.000 Kč, celkem 31.035 Kč, že má externí splátky zápůjček ve výši 4.900 Kč měsíčně, interní splátky žádné, odhadované měsíční výdaje 3.000 Kč. Jako věřené dokumenty byly zaškrtnuty pracovní smlouva a 2 výpisy z bank. účtu 04, 05/2018.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že žalobkyně jako postupník a právnická osoba, IČO, jako postupitel uzavřely dne 18. 12. 2020 dohodu o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze číslo smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými a že předmětem byla i pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy číslo ve výši 128.388 Kč bez příslušenství a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu.
8. Z podacího lístku, že dne 25. 1. 2021 žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované, podací číslo anonymizováno.
9. Z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k zaplacení dlužné částky z dlužné neuhrazené zápůjčky - pohledávky číslo v celkové výši ke dni sepisu výzvy ve výši 126.217,81 Kč. Současně jí oznámil postoupení pohledávky.
10. Z podacího lístku, že dne 28. 6. 2021 právní zástupce žalobkyně předal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované, podací číslo anonymizováno.
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaná dne
27. 7. 2018 uzavřely dohodu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 55.000 Kč žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18.127 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20.097 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14.515, celkem tedy částku 52.739 Kč, zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4.490 Kč a poslední splátku ve výši 4.469 Kč, a to vždy ke konci splátkového období. První období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Částku zápůjčky žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr z údajů uváděných žalovanou, zaznamenaných v zákaznické kartě, a to že je svobodná, nemá vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, že je zaměstnána na plný pracovní úvazek, že zdroj příjmu je jeden, že její čistý příjem činí 11.035 Kč, ostatní její příjmy 5.000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 15.000 Kč, celkem 31.035 Kč, že má externí splátky zápůjček ve výši 4.900 Kč měsíčně, interní splátky žádné, odhadované měsíční výdaje 3.000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 1. 2021, předaným k poštovní přepravě dne 13 25. 1. 2021, v oznámení i vyzvala k úhradě dlužné částky žalobkyni, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána výzvou právního zástupce ze dne 28. 6. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 28. 6. 2021. Žalovaná uhradila částku 4.500 Kč.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
20. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
22. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětné úvěry. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, zaznamenaných v zákaznické kartě. Doklady zaškrtnuté v zákaznické kartě, které měly být při sepisu žádostí předloženy, žalobkyně v řízení nepředložila. Nebylo tedy doloženo, že žalovaná dosahovala tvrzeného čistého měsíčního příjmu 11.035 Kč, nebylo tvrzeno ani doloženo, co představovalo tvrzený ostatní příjem žalované ve výši 5.000 Kč, a to zvláště za situace, kdy tvrdila, že počet zdrojů jejího příjmu je pouze jeden, ani co představovalo další čisté příjmy domácnosti 15.000 Kč, a to zvláště za situace, kdy žalovaná tvrdila, že již má externí splátky zápůjček ve výši 4.900 Kč. Nebylo ani doloženo, že měsíční výdaje žalované činily pouze částku 3.000 Kč, a to za situace, kdy žalovaná uvedla u druhu bydlení, že je nájemník. Navíc žalovaná žádala o zápůjčku se splácením 36 měsíců, ale následně byla uzavřena smlouva na 24 měsíců, a to s měsíční splátkou 4.490 Kč (kromě již splácené externí zápůjčky ve výši 4.900 Kč měsíčně). Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatnou, ostatně žalobkyně sama v žalobě uvádí, že požaduje toliko bezdůvodné obohacení. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 27. 7. 2018 poskytla částku 55.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná uhradila částku 4.500 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 50.500 Kč.
23. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, žalovaná tedy není dosud v prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení je tudíž neoprávněný. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 12.607,50 Kč, jenž sestávají ze soudního poplatku v částce 2.020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty
50.500 Kč, sestávající z částky 3.140 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), dále z částky 1.570 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (tj. jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.750 Kč ve výši 1.837,50 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.