Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 59/2022-40
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 2.831 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zčásti zastavuje co do nároku žalobce na zaplacení částky 2.716,01 Kč.
II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 114,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 278,60 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Řízení se zčásti zastavuje co do nároku žalobce na zaplacení částky 2.716,01 Kč. II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 114,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 278,60 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou zdejšímu soudu dne 15. 2. 2022, domáhal, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobci částku 2.831 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 278,60 Kč, a dále požadoval náhradu nákladů řízení. V žalobě žalobce uvedl, že žalovaná je držitelem televizního přijímače, dne 1. 11. 2012 se přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaná však nezaplatila televizní poplatek ve výši 135 Kč/měsíc za období od měsíce března 2020 do listopadu 2021 včetně, tj. za 21 měsíců a dluží tak žalobci částku 2.831 Kč, když z mimořádných plateb byly uhrazeny nejstarší dlužné částky. Žalobce písemně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však doposud ničeho neuhradila.
Soud vydal dne 28. 2. 2022 elektronický platební rozkaz, č. j. EPR 31741/2022 -14, který byl žalované doručen dne 2. 5. 2022. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala žalovaná dne 10. 5. 2022 odpor, v němž uvedla, že žalovanou částku uhradila žalobci dne 1. 3. 2022 a doložila potvrzení banky o úhradě částky 110 EUR.
Podáním ze dne 25. 5. 2022 sdělil žalobce soudu, že žalovaná uhradila dne 2. 3. 2022 žalobci částku 2.716,01 Kč. Žalobce současně navrhl, aby řízení bylo co do částky 2.716,01 Kč zastaveno.
Soud ve věci nařídil jednání na den 2. 9. 2022, žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná se stala poplatníkem na základě přihlášky televizního přijímače do evidence. Dopisem – předžalobní upomínkou ze dne 10. 12. 2021 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu na televizních poplatcích ve výši 2.831 Kč. Přílohou dopisu byl také přehled nezaplacených předpisů, dle kterého žalobce za žalovanou eviduje jistinu pohledávky. Žalovaná žalobci uhradila dne 2. 3. 2022 částku 2.716,01 Kč (110 EUR).
Žalovaná uznala, že televizní poplatky nehradila žalobci řádně, dále předložila soudu dopis žalobce ze dne 15. 9. 2020, v němž ji vyzval k zaplacení částky 2.223,99 Kč za neuhrazené televizní poplatky za měsíce květen 2019 až červen 2020 včetně. Žalovaná rovněž doložila, že žalobci uhradila dne 25. 1. 2021 částku 31 EUR, dne 24. 2. 2021 částku 30 EUR a dne 30. 3. 2021 částku 30 EUR, tj. celkem 91 EUR.
Soud tedy postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. a řízení co do výše 2.716,01 Kč zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby ze strany žalobce.
Ve zbývající části soud hmotně právně posoudil nárok žalobce podle § 3 odst. 4 , § 5 , § 7 odst. 2 , odst. 3, § 8 odst. 6 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tedy jako nárok na zaplacení televizního poplatku. Žalovaná prokázala, že žalobci již v předcházejícím období uhradila platby v celkové výši 91 EUR na poplatky za měsíce květen 2019 až červen 2020, které činily 1.890 Kč a úrokem z prodlení ve výši 143,99 Kč, přičemž při průměrném směnném kurzu, který se v období od ledna 2021 do března 2021 pohyboval v rozmezí 25, 875 Kč až 26, 179 Kč za euro, soud bude vycházet z nejnižší částky, lze mít za to, že žalovaná žalobci uhradila částku 2.354 Kč, což je více než žalobce požadoval. Žalované se rovněž podařilo prokázat, že žalobce televizní poplatek za měsíce březen 2020 až červen 2020 požadoval v obou upomínkách. Žalovaná doložila, že částku žalobci za tyto měsíce již uhradila před podáním žaloby.
S ohledem na shora uvedené soud žalobu ve zbylé části zamítnul.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. , ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 400 Kč představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalované u soudu v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 (dostupný na www.usoud.cz). Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně.
Poučení:
Proti výroku I tohoto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Proti výroku II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.