Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 185/2022-27
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci
žalobkyně; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa, obec a číslo,
zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno,
sídlem adresa, obec a číslo
proti;
žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa, obec a číslo
o 8 609 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 609 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 514,15 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 609 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 588 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 609 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 514,15 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 609 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 588 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 609 Kč s příslušenstvím přestavující zákonný úrok z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 6 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč, poplatek za pojištění ve výši 720 Kč a poplatek za asistenční služby ve výši 540 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do datum v 60 pravidelných týdenních splátkách po 921 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila dne datum svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností ke stejnému dni. Žalovaný na dluh zaplatil do data postoupení pohledávky částku 21 391 Kč. Žalobkyně požaduje pouze bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný dluh neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla 30 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit do dne datum. Žalovaný uhradil pouze 21 391 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.
5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.
6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je neplatná, neboť její uzavření se zjevně příčilo dobrým mravům, a je jí třeba považovat za absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 221,78 %. Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v roce 2019 činila 9,5 %. Ve smlouvě byla tedy více než 20 násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004 ).
7. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalovanému 30 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí částku 8 609 Kč s tím, že žalovaný se do prodlení dostal dne následujícího po splatnosti poslední splátky, a žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kdy soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 588 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 136 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 609 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.