Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2199/2018

26 Cdo 2199/2018-186

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

M. K.

LOVE s.r.o.

, se sídlem v Hradci Králové, Jungmannova 1438/33, IČO 02947765, zastoupené Mgr. Martinou Řehořovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 287/19, o přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. října 2017, č. j. -125, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Okresního soudu v Trutnově dne 22. 8. 2016 se žalobkyně domáhala „určení“, že je neoprávněná a neplatná výpověď ze dne 20. 6. 2016 (jež jí byla doručená dne 23. 6. 2016) z nájmu bytu číslo 561/4 o velikosti 3+1 v 1. patře bytového domu ve XY (dále jen „byt“), kterou jí dala žalovaná podle , , dále jen „o. z.“, z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, jež mělo spočívat v tom, že v bytě nebydlí a přenechala jej bez souhlasu pronajímatele do podnájmu dalším osobám, že tyto osoby užívají byt způsobem negativně ovlivňujícím ostatní obyvatele domu a v říjnu 2015 došlo z jejich strany k černému odběru elektrické energie a že od 14. 11. 2014 není hrazeno nájemné. Neoprávněnost výpovědi spatřovala v nenaplnění uvedených důvodů výpovědi a její neplatnost dovozovala podle o. z. z absence řádného poučení, neboť obsahem výpovědi je sice poučení  o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, ale žalovaná nesplnila povinnost poučit ji o právu vznést proti výpovědi námitky.

Okresní soud v Trutnově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 5. 2017, č. j. -98, žalobu zamítl (výrok I. a II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.). S odkazem na citaci posledního odstavce písemné výpovědi z nájmu, který zní: „Dovoluji si Vás rovněž v souladu s ust. poučit, že máte právo podat soudu návrh na přezkoumání, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy Vám byla výpověď doručena.“, dospěl k závěru, že žalobkyně byla dostatečně poučena a výpověď z nájmu bytu není z tohoto důvodu neplatná. Výklad, že toto poučení nesplňuje náležitosti poučení podle o. z., neboť nezahrnuje poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky, by dle jeho názoru byl čistě formalistický a rozporný s o. z. s ohledem na účel uvedeného ustanovení, jímž je poučení o možnosti domáhat se ochrany práva u soudu. Soud prvního stupně rovněž neshledal, že by výpověď byla neoprávněná, protože dovodil, že žalovaná hrubě porušovala povinnosti nájemce ve výpovědi popsanými skutky s výjimkou toho, že byt měl být užíván způsobem obtěžujícím ostatní obyvatele domu.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. 10. 2017, č. j. -125, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud se ztotožnil s výkladem soudu prvního stupně, že neplatnost výpovědi nezpůsobuje absence poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky, jestliže současně obsahuje dostatečné poučení o právu nájemce navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Nájemce totiž fakticky vtělí své námitky do žaloby o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu a tím se mu dostane ochrany jeho práv ve stejné míře, jako kdyby je uplatnil ještě před podáním žaloby u pronajímatele. Za správný pokládal i závěr soudu prvního stupně o naplnění výpovědního důvodu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) o. z.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení , a uplatnila dovolací důvod podle Dovolatelka nesouhlasí se závěrem soudů obou stupňů, že pro splnění zákonem stanovené poučovací povinnosti pronajímatele podle o. z. postačí, jestliže výpověď z nájmu bytu obsahuje poučení o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, a že toto poučení v sobě obsahuje i poučení o právu vznést proti výpovědi z nájmu bytu námitky. Domnívá se, že soudy zcela pominuly skutečnost, že se ve smyslu o. z. jedná o dvě kumulativní podmínky platnosti výpovědi. Zpochybnila i oprávněnost výpovědi tvrzením, že jednotlivé skutkové podstaty porušení povinnosti nájemce hrubým způsobem nebyly řádně prokázány. Navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále jen „ “. Přitom shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ) a je přípustné podle , neboť otázka obsahu poučení podle o. z. jako náležitosti výpovědi z nájmu bytu nebyla doposud v poměrech o. z. řešena. Není však důvodné.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatelka existenci těchto vad netvrdila a neplyne ani z obsahu spisu.

Projednávanou věc je třeba posuzovat podle , , dále opět jen „o. z." ( o. z.), i když smlouva o nájmu bytu byla uzavřena přede dnem jeho účinnosti (tj. před 1. 1. 2014).

Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

K věci lze předeslat, že judikatura dovolacího soudu již dovodila, že žaloba podle o. z. se obsahově liší od žaloby na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou upravoval , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Nejde o žalobu na určení, nájemce se v řízení podle o. z. domáhá přezkoumání, zda je výpověď oprávněná, tedy „zkontrolování oprávněnosti (správnosti) výpovědi“. Soud se tak zabývá naplněností uplatněného výpovědního důvodu a zjistí-li, že výpovědní důvod nebyl dán, rozhodne, že výpověď je neoprávněná. S ohledem na účel a smysl ustanovení o. z. a následky, které výpověď z nájmu bytu pro nájemce má, je třeba přezkum oprávněnosti výpovědi podle tohoto ustanovení chápat v širším smyslu. Neoprávněná proto bude i neplatná či zdánlivá výpověď i bez ohledu na naplněnost výpovědního důvodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 75/2018, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. ). Odvolací soud (i soud prvního stupně) se proto správně zabýval nejen tím, zda uplatněný výpovědní důvod je dán, ale i otázkou platnosti výpovědi z hlediska splnění poučovací povinnosti pronajímatele podle o. z.

Ustanovení § 2286 odst. 2 o. z. je třeba vykládat ve spojení s § 2290 o. z., který zakotvuje právo nájemce domáhat se ve stanovené (hmotněprávní prekluzivní) lhůtě (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. ) u soudu, aby přezkoumal oprávněnost výpovědi. Důvodová zpráva k uvedenému ustanovení pak uvádí, že „řízení k návrhu nájemce vyhovuje lépe zájmu na vyvážené ochraně zájmů stran. Je-li zasaženo do práv nájemce, je na něm, aby se bránil (vigilantibus iura). Nájemcovo postavení jako slabší strany je dostatečně vyváženo tím, že se vyžaduje, aby byl o svém právu domáhat se soudního přezkoumání výpovědi pronajímatelem ve výpovědi poučen“. Je tedy zřejmé, že poučení nájemce o jeho právu navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu soudem, je jednou z podstatných náležitostí výpovědi a jeho absence způsobuje neplatnost výpovědi. Podle názoru dovolacího soudu jde o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), neboť smyslem poučení podle § 2286 odst. 2 o. z. je ochrana nájemce, který na základě tohoto poučení získá vědomost o svém právu domáhat se u soudu přezkoumání oprávněnosti výpovědi a o lhůtě, ve které návrh musí podat. Porušení uvedeného ustanovení je tak nejen v rozporu se zákonem, ale zjevně narušuje i veřejný pořádek, pod kterým je v této souvislosti třeba rozumět ochranu nájemce jako slabší smluvní strany [srov. shodně Hulmák M. a kol., VI, Závazkové právo, Zvláštní část ( – 3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 452 – 454, nebo Švestka, J., Dvořák, J, Fiala, J. a kol. . Komentář. Svazek V. ( – 2520). 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, str. 1278 a násl.].

Ze znění § 2286 odst. 2 o. z. pak plyne, že nájemce by měl být poučen rovněž o svém právu vznést proti výpovědi námitky. Právo podat námitky, jejich dopad na podanou výpověď ani lhůtu k jejich podání však o. z. v části týkající se nájmu bytu neupravuje (na rozdíl od speciální úpravy nájmu prostoru sloužícího k podnikání v § 2314, kterou však nelze ani analogicky na nájem bytu použít), proto podání (či nepodání) námitek nájemcem nemá žádné právní následky, podání námitek není ani podmínkou pro uplatnění žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Proto lze uzavřít, že neobsahuje-li výpověď z nájmu bytu poučení nájemce o jeho právu vznést proti ní námitky, není z tohoto důvodu neplatná.

Tento závěr nezhoršuje ani postavení nájemce, jehož obrana proti výpovědi z nájmu bytu je dostatečně zajištěna právem domáhat se přezkoumání její oprávněnosti soudem.

Zpochybnila-li dovolatelka rovněž otázku naplněnosti výpovědního důvodu, učinila tak prostřednictvím námitek skutkových (kritikou skutkových závěrů soudů a úplnosti dokazování) a uplatnila jiný (nepřípustný) dovolací důvod, než který je uveden v

Lze tak uzavřít, že rozsudek odvolacího soudu je – z hlediska uplatněných dovolacích důvodů – věcně správný, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařídil jednání ( ), proto dovolání jako nedůvodné podle ustanovení zamítl.

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovoláním je napadán rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že proti nákladovým výrokům napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedeným výrokům postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Kromě toho dovolání proti těmto výrokům by nebylo podle ani přípustné.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované, která měla v dovolacím řízení plný úspěch a která by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení měla, žádné takové náklady nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 3. 2019

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu