Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 100/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 40 027 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 704 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 2. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 37 323 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 259,98 Kč od 16. 3. 2021 do 7. 2. 2022, úroku 36,255 % ročně z částky 38 403,33 Kč od 8. 2. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 38 403,33 Kč od 30. 3. 2021 do 1. 9. 2021 a z částky 35 699,33 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 230 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 704 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 2. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 37 323 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 259,98 Kč od 16. 3. 2021 do 7. 2. 2022, úroku 36,255 % ročně z částky 38 403,33 Kč od 8. 2. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 38 403,33 Kč od 30. 3. 2021 do 1. 9. 2021 a z částky 35 699,33 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 230 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala u název soudu zaplacení částky 40 027 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 8. 2018 uzavřena smlouva o úvěru č. spisová značka, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 46 046 Kč za účelem nákupu zboží u prodejce, a to přímo k rukám prodejce. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně smluvního úroku ve výši 36,255136 % ročně formou 60 měsíčních splátek po 1 667 Kč se splatností první splátky 24. 9. 2018 a poslední splátky 24. 8. 2023, a ostatních splátek vždy k 24. dni kalendářního měsíce. Celkem měl žalovaný uhradit žalobkyni 100 020 Kč. Před poskytnutím prostředků žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím lustrací v registrech NRKI a BRKI, SOLUS, CEE a IR, dále porovnala jím uvedené příjmy a výdaje. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 15. 3. 2021, tuto skutečnost žalovanému dne 16. 3. 2021 písemně oznámila a vyzvala jej k zaplacení. Ke dni zesplatnění dluh ve výši 40 257 Kč sestával z dlužných splátek do zesplatnění 5 810 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 623,67 Kč (od poslední splátky před zesplatněním do ukončení smlouvy, zaokrouhleno), nesplacené jistiny po zesplatnění 32 593,33 Kč, smluvních sankcí 1 000 Kč za upomínky (2 x 500 Kč), účelně vynaložených nákladů 230 Kč za vymáhání (po 100 Kč za obyčejný dopis a po 130 Kč za doporučený dopis). Dlužná nesplacená jistina a dlužné splátky jsou po celou dobu prodlení úročeny smluvním úrokem a úrokem z prodlení. Žalobkyně požaduje kromě uvedeného kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 805,46 Kč počítaný z dlužné částky 39 403,33 (za dobu ode dne následujícího po splatnosti dle zesplatňujícího dopisu do dne sepsání žaloby) a kapitalizovaný úrok 5 259,98 Kč z dlužné jistiny a splátek (za dobu ode dne následujícího po zesplatnění do dne sepsání žaloby), a dále úrok z prodlení i smluvní úrok z částky 38 403,33 Kč od 8. 2. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 1 000 Kč od 8. 2. 2022 do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho ani k předžalobní upomínce.
2. Usnesením ze dne 29. 3. 2022 vyslovil název soudu svou místní nepříslušnost a po právní moci věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byl řádně předvolán, nedostavil. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.
5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně.
6. Z úvěrové smlouvy č. spisová značka ze dne 27. 8. 2018 včetně úvěrových podmínek žalobkyně s označením anonymizována tři slova, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému skrze zprostředkovatele právnická osoba úvěr ve výši 46 046 Kč na koupi automobilu, přičemž kupní cena činila částku shodnou s výší úvěru a peněžní prostředky měly být poskytnuty na účet prodejce vozidla. Akontace a poplatek za uzavření smlouvy nebyly sjednány. Z poskytnutého úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 36,255136 % ročně, celkem měl žalobkyni zaplatit 100 020 Kč do 24. 8. 2023, a to formou 60 měsíčních splátek po 1 667 Kč se splatností vždy k 24. dni kalendářního měsíce, první splátka byla splatná 24. 9. 2018. Jak z identifikace žalovaného ve smlouvě, tak z obsahu smlouvy bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena se žalovaným jako spotřebitelem. Pro případ prodlení se splácením bylo sjednáno oprávnění žalobkyně vyúčtovat žalovanému k zaplacení účelně vynaložené náklady spojené s upomínkou, smluvní pokutu 500 Kč za zpožděnou platbu a jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z nesplacené jistiny v případě nezaplacení zesplatněného úvěru. Pro případ závažného nebo opakovaného porušení smlouvy bylo sjednáno, že náklady vymáhání prostřednictvím třetích osob ponese žalovaný. Pro případ prodlení se zaplacením alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit a požadovat jeho zaplacení.
7. Z přehledu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno poskytnutí úvěru v uvedené výši žalovanému s tím, že dne 15. 3. 2021 došlo k zesplatnění, podle rekapitulace nesplacená jistina činila částku 32 593,33 Kč, dlužné splátky činily částku 5 810 Kč, účelně vynaložené náklady činily 230 Kč, další pokuty a poplatky činily 1 000 Kč, dále je kapitalizováno příslušenství. Výpis je vyhotoven pouze za dobu po zesplatnění úvěru, proto z něj nebylo možné zjistit, jaké platby byly žalovaným provedeny a v jaké celkové výši.
8. Ze saldokonta úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že ke dni 7. 2. 2022 byl dluh žalovaného vyčíslen částkou 48 083,77 Kč, součástí jsou také sankční poplatky ve výši 2 x 500 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč a 130 Kč. Podle tohoto výpisu žalovaný řádně splácel poskytnutý úvěr do 24. 10. 2020 (jedná se o splatnost 26. splátky), na další předepsanou splátku uhradil již pouze 858 Kč.
9. Podle splátkového kalendáře žalovaný uhradil žalobkyni celkem 44 200 Kč.
10. Z výzvy k zaplacení celého úvěru – zesplatnění ze dne 15. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků úvěr zesplatnila s tím, že žalovaný měl částku 40 257 Kč zaplatit do 14 dnů od sepsání. Podle podacího archu byla zásilka žalovanému odeslána dne 16. 3. 2021. Součástí výzvy je kalkulace dluhu ke dni zesplatnění s tím, že odpovídá žalobnímu návrhu.
11. Z předžalobní upomínky včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomenula o zaplacení částky 45 410,85 Kč do 1. 9. 2021, zásilka byla žalovanému odeslána na adresu ze smlouvy dne 26. 8. 2021, tedy den následující po jejím vyhotovení.
12. Ze shora uvedených skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se úvěrovou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému účelově vázaný úvěr na koupi automobilu, což také učinila, jak vyplynulo z předložených listin, přičemž úvěr byl v celkové výši 46 046 Kč poskytnut na účet prodejce vozidla. Žalovaný se naproti tomu zavázal úvěr splácet spolu se smluvním úrokem formou pravidelných měsíčních splátek, což neučinil, dostal se do prodlení, a proto žalobkyně úvěr v souladu se smluvními ujednáními zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 44 200 Kč formou řádných splátek (včetně jedné částečné úhrady).
13. Po právní stránce postupoval soud následovně.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C -679/18).
17. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu (rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště), přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.
20. Z předložených listin však nevyplynulo, že by žalobkyně jakýmkoli způsobem prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, přestože takový proces v žalobních tvrzeních popisovala. Nepředložila žádné listiny, kterými by realizaci takového postupu prokázala, ať se již jedná o výpisy lustrací v příslušných registrech a databázích či jakýkoli formulář, z něhož by bylo zjištěno, že žalobkyně zjišťovala, zaznamenala a porovnala příjmy, výdaje a další údaje, které následně prostřednictvím dokladů ověřila.
21. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a především označit důkazy k prokázání svých tvrzení, že s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).
22. Soud tudíž uzavírá, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti ověřit s odbornou péčí schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet.
23. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
24. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
25. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 46 046 Kč a žalovaný uhradil žalobkyni celkem 43 342 Kč, neuplatnil žádnou obranu a netvrdil, že by žalobkyni uhradil více. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce, má tudíž žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých prostředků ponížených o uhrazené platby z titulu bezdůvodného obohacení, když v řízení bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 704 Kč.
26. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to z přiznané částky. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala dne 26. 8. 2021 (jedná se o předžalobní upomínku ze dne 25. 8. 2021), přičemž byla stanovena splatnost dne 1. 9. 2021, od následujícího dne je žalovaný v prodlení.
27. Co do zbývající částky představující jistinu, smluvní pokuty a náklady a co do příslušenství nad rámec přiznaného (viz bod 26 odůvodnění) soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).