Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 155/2022-22
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky částka s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 29 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 29 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b>
Žalobou doručenou soudu dne datum a jejím doplněním ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Tuto finanční částku převzal žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Ve svém doplnění žaloby ze dne datum pak žalobkyně uvedla, že dle informací žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě ze dne datum a datum bylo zjištěno, že je zaměstnán jako zámečník a jeho měsíční příjem činí částka resp. Je zaměstnán jako montér a jeho měsíční příjem činí částka. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 18 měsíčních splátek po částka. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Ke dni datum činila dlužná jistina částka a dlužný poplatek částka. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem částka. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka dále úrokem ve výši 29 % ročně, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, převedena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Ke dni datum činila výše pohledávky bez příslušenství částka. Součástí částky částka je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovaném neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka. Výzvou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, dlužnou částku však neuhradil.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba poskytl žalovanému na jeho žádost zápůjčku číslo ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku částka jako úrok, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku měl žalovaný společnosti právnická osoba plnit v 18 měsíčních splátkách po částka Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum). Žalovaný byl v době uzavírání smlouvy ženatý, měl 3 vyživovací povinnosti, byl zaměstnán na plný pracovní úvazek a jeho čistý měsíční příjem činil částka, další čisté příjmy domácnosti činily částka – více nespecifikované, celkové odhadované měsíční výdaje žadatele činily částka, žalovaný splácel další externí i interní zápůjčky v celkové výši částka měsíčně. Tyto zjištění učinil právní předchůdce žalobkyně z pracovní smlouvy a 3 výpisů z bankovního účtu 2, 3, číslo (ze Zákaznické karty ze dne datum). Výdaje žalovaného nebyly nijak zjišťovány a ověřovány. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částka (z Tabulky umoření ze dne datum). Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství částka. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení zbývajícího dlužného poplatku a k dnešnímu dni tedy dluží na jistině částku ve výši částka právnická osoba oznámil žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku). Dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši částka, a to nejpozději do datum (z Výzvy k plnění ze dne datum). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).
Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému celkem částku částka. Žalovaný uhradil pouze částku částka.
Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle shora citovaného ust. § 2390 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou smluvní povinnost a přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši částka. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Z údajů, které sdělil samotný žalovaný, z pracovní smlouvy a 3 výpisů z bankovního účtu, tak právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako zámečník s čistým měsíčním příjmem částka, další čisté příjmy domácnosti činily částka a odhadové měsíční výdaje činily částka, když další čisté uvedené příjmy nebyly nijak ověřovány. Stejně tak nebyly nijak prověřovány běžné měsíční výdaje žalovaného. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšel-li z ne všech objektivně doložených informací získaných pouze od spotřebitele. Na tom nic nemění, že žalovaný není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně pouze s nedostatečně doloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a výdělkových poměrech, když řádně měl ověřen pouze čistý měsíční příjem žalovaného od jeho zaměstnavatele ve výši částka (z výpisů z účtu) a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu soud v souladu s ust. § 86 zákona číslo posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou (srov. NS 33 Cdo 2178/2018).
Pokud tedy žalovaný převzal předmět zápůjčky na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V souladu s ust. § číslo strana, která plnila, aniž tady byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Na poskytnuté plnění ve výši částka uhradil žalovaná částku částka. Soud proto přiznal žalobkyni právo na úhradu částky částka spolu se zákonným ročním úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o zápůjčce co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 31,02 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,51 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,49 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.