Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 145/2022
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 48 593,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 441,07 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 783,45 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 7 441,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 15 196,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 748,45 Kč a nadále běžící ve výši 9 % ročně z částky 5 589,24 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 4 645,56 Kč
a nadále běžící ve výši 29 % ročně z částky 13 030,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 457,93 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 244,08 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 12 457,93 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 13 497,97 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 532,52 Kč a nadále běžící ve výši 9 % ročně z částky 13 497,97 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 17 526,79 Kč a nadále běžící ve výši 29 % ročně z částky 25 955,90 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 441,07 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 783,45 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 7 441,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 15 196,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 748,45 Kč a nadále běžící ve výši 9 % ročně z částky 5 589,24 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 4 645,56 Kč a nadále běžící ve výši 29 % ročně z částky 13 030,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 457,93 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 244,08 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 12 457,93 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 13 497,97 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 532,52 Kč a nadále běžící ve výši 9 % ročně z částky 13 497,97 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 17 526,79 Kč a nadále běžící ve výši 29 % ročně z částky 25 955,90 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 48 593,37 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. až IV. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o zápůjčce číslo dne 18. 10. 2017. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 15 650 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 220 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 856 Kč a částku
za administrativní činnost ve výši 7 574 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 561 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 12. 2018. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 12. 7. 2018. Žalovaný uhradil celkem částku 11 558,93 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 13 030,31 Kč na jistině, na dlužném poplatku
9 607,16 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 4 645,56 Kč a nadále běžícího
ve výši 29 % ročně z částky 13 030,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 531,90 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 13 030,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o zápůjčce číslo dne 26. 6. 2017.
Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 25 555 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 9 803 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 9 380 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 6 372 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 642 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 12. 2018. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 12. 7. 2018. Žalovaný uhradil celkem částku 27 542,07 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 25 955,90 Kč na jistině, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši
17 526,79 Kč a nadále běžícího ve výši 29 % ročně z částky 25 955,90 Kč od 25. 8. 2021
do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 3 776,60 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 25 955,90 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh již ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci
bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně uděleným již v žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, kdy po provedeném dokazování
a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil tento skutkový závěr:
5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o zápůjčce číslo dne 18. 10. 2017, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 18 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 15 650 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 33 650 Kč v 60 týdenních splátkách po 561 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o zápůjčce ze dne 18. 10. 2017, včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na uvedenou pohledávku uhradil celkem 11 558,93 Kč. Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu
o zápůjčce číslo dne 26. 6. 2017, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 25 555 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku
65 555 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 642 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o zápůjčce ze dne
26. 6. 2017, včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na uvedenou pohledávku uhradil celkem 27 542,07 Kč.
6. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že žalovaný uhradil poslední splátku dne 13. 1. 2020 a celkově uhradil 10 558,93 Kč a dále z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že žalovaný uhradil poslední splátku dne
13. 1. 2020 a celkově uhradil 27 542,07 Kč . Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsané dne 18. 10. 2017, kdy požadovaná výše zápůjčky byla 40 000 Kč, má soud za prokázané, že žalobkyně si vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech
a výdajích. Žalovaný uvedl, že pracuje jako stavební dělník s měsíčním čistým příjmem 9 335 Kč a ostatním příjmem 20 000 Kč. K dotvrzení výši svého příjmu nebyla však žalovaným předložena pracovní smlouva, ani výplatní pásky. Žalovaný bydlí v nájmu s partnerkou. Odhadované výdaje žalovaného činí 8 000 Kč měsíčně a dalších 3 650 Kč hradí na interní splátky. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsané dne 26. 6. 2017, kdy požadovaná výše zápůjčky byla 40 000 Kč, má soud za prokázané, že žalobkyně si vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že pracuje jako dělník s měsíčním čistým příjmem 15 000 Kč a ostatním příjmem 20 000 Kč. K dotvrzení výši svého příjmu nebyla však žalovaným předložena pracovní smlouva, ani výplatní pásky. Žalovaný bydlí v nájmu s partnerkou. Odhadované výdaje žalovaného činí 8 000 Kč měsíčně a dalších 4 185 Kč hradí na interní splátky.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a přílohy ke smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020.
8. Z výzvy k plnění ze dne 18. 8. 2021 a podacího lístku ze dne 18. 8. 2021 má soud
za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.
9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).
10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů
a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
13. Soud ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění
od počátku nemožnému.
14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce
2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku pod bodem I. a III. tohoto rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávky, která by měly svůj právní základ ve smlouvách o zápůjčce číslo
a číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.
16. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně uvedla,
že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalovaného obsažené ve smlouvě, tj. že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jím uvedené údaje ověřovat. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně navrhla k důkazu výlučně zákaznické karty podepsané žalovaným a to na požadovanou částku zápůjčky ve výši 40 000 Kč, avšak žalobkyně již nedoložila zákaznickou kartu s požadovanou částkou zápůjčky ve výši 18 000 Kč. Z doložených zákaznických karet má soud za prokázané, že žalovaný sdělil nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalovaného, avšak z žádných soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny,
a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalovaného nebo jeho jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti. Z uvedeného je tak zjevné, že
u žalovaného i bez dalšího přezkoumání jím uvedených údajů, lze mít za to, že nebyly dostatečně ověřeny jeho příjmy a výdaje (když soudu nebyly doloženy žádné listin y potvrzující tvrzení v zákaznických kartách a žalobkyně se tak spoléhala pouze na tvrzení uvedená žalovaným). Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí posouzena.
17. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku .
18. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne
18. 10. 2017 v hotovosti částku 18 000 Kč. Žalovaný na tuto částku dle tabulky umoření uhradil celkem 10 558,93 Kč, a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 7 441,07 Kč Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 7 441,07 Kč kapitalizovaný ve výši 783,45 Kč
a nadále běžící ve výši 9 % ročně z částky 7 441,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
19. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne
26. 6. 2017 v hotovosti částku 40 000 Kč. Žalovaný na tuto částku dle tabulky umoření uhradil celkem 27 542,07 Kč, a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 12 457,93 Kč Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 12 457,93 Kč kapitalizovaný ve výši 1 244,08 Kč
a nadále běžící ve výši 9 % ročně z částky 12 457,93 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).
20. Výroky II. a IV. tohoto rozsudku soud žalobu zamítl co do zaplacení částek 15 196,40 Kč
a 13 497,97 Kč společně s přináležejícími kapitalizovanými zákonnými úroky z těchto částek, kapitalizovanými úroky, zákonnými úroky z těchto částek od 21. 1. 2020 a od 25. 8. 2021 do zaplacení a smluvními úroky, jak je ve výrocích uvedeno, a to s ohledem na neplatnost ujednání o výši úroků ze zápůjček.
21. Výrokem V. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).