Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 154/2022-24
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky částka s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, 21,27 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], 21,27 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. advokáta se sídlem [adresa].</b>
Žalobou doručenou soudu dne datum a jejím doplněním ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, úrokem ve výši 21,27 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdce – společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku částka. Tuto si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit společnosti částku ve výši částka a zaplatit náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši částka, sestávající z úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnost ve výši částka, a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo ve výši částka Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit částku částka, a to v pravidelných 78 týdenních splátkách po částka Poslední splátku byl žalovaný povinen uhradit nejpozději do datum. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne datum uvedl, že je zaměstnán náhlavní pracovní poměr jako dělník a jeho měsíční příjem činí částka, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný pouze částku částka Poslední splátku uhradil žalovaný dne datum. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k datum úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši částka od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky doporučeným dopisem.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. , neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005 ).
Soud má za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka). Žalovaný měl plnit společnosti právnická osoba v 78 týdenních splátkách po částka. První splátka byla splatná do 7 kalendářní dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku částka od společnosti právnická osoba (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo). Podle smluvních podmínek v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, dále se účastníci smlouvy dohodli, že pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkového úvěru (ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru). Ze zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o úvěru majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek a nájemní smlouvy, ze kterých zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného činí částka, žije v nájemním bytě. Žalovaný uvedl, že má další dvě zápůjčky/úvěr, na které splácí měsíčně částku částka, jeho výdaje na bydlení činí částka a osobní výdaje činí částka. Dále si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení (ze zákaznické karty ze dne datum). Žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil a poslední splátku uhradil dne datum. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku částka a na dlužném poplatku částka, celkem tedy částka (součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje); a dále kapitalizované úroky ve výši částka (tj. úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (tj. zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do datum). právnická osoba oznámil žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka (z oznámení o postoupení ze dne datum, z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši částka předžalobní upomínkou (z výzvy k plnění ze dne datum).
Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také OZ ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.257/2016 Sb. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (poskytovatele úvěru) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Z uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 8 Co 47/2018 ).
V projednávané věci žalobkyně k výzvě soudu nedoložila, že by úvěrující společnost postupovala s odbornou péčí a posuzovala úvěryschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžní prostředky splácet, a to na základě ověření skutečné finanční situace žalovaného. Nedoložila dostatečně doklady o příjmech a výdajích žalovaného a skutečnost, že byly zkoumány i výdaje žalovaného např. na bydlení, na energie, na obživu a podobně. Přitom nestačí prověřovat bonitu žalovaného pouze lustrací z veřejně dostupných databází.
Soud tak shledal předmětnou úvěrovou smlouvu podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na stávající rozhodovací praxi (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 ), neplatnou, a proto plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ .
Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky částka, která představuje jistinu pohledávky a kterou žalovaný od žalobkyně převzal, odečetl částku, kterou již žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil, a to částku částka. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni zapůjčenou jistinu ve výši částka, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ . Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 7,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46,4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.