Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 11/2021-50
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.000 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.000 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.
Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 11. 9. 2020, ve znění doplnění ze dne 29. 5. 2022, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2.000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 2.000 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ původní věřitel“), uzavřel s žalovaným dne 26. 1. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem nejpozději do 19. 4. 2018. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta převodem na účet uvedený ve smlouvě dne 22. 3. 2018. Žalovaný na dlužnou částku nezaplatil ničeho a od 20. 4. 2018 se dostal do prodlení. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2019.
Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.
S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno bylo prokázáno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 26. 1. 2018. Na základě uvedené smlouvy měly být žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč, a to převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 627 Kč a úrokem ve výši 55,23 Kč nejpozději do 29. 1. 2018. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že původní věřitel dne 29. 1. 2018 převedl na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku 2.000 Kč právnická osoba, bylo prokázáno, že majitelem účtu, na který byly zaslány finanční prostředky, byl k předmětnému dni žalovaný. Smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení má soud za prokázané, že žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky.
Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tedy jako nárok na vrácení poskytnuté zápůjčky, kdy žalovanému byla zapůjčena částka 2.000 Kč. Žalovaný svůj dluh nezaplatil a dostal se do prodlení. Žalobce tedy krom vrácení shora uvedené částky, požaduje i zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ust. § 1970 o. z., jdoucích ode dne 20. 4. 2018 do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky a žalovaný jej nerozporovala, soud žalobě vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce
1.489 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3x odměna po 300 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v celkové výši 252 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.