Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 5038/2016

U S N E S E N Í

M. P.

1) J. S.

a

2) I. M.

, oběma zastoupeným JUDr. Davidem Mášou, advokátem se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Na Zderaze 1275/15, o určení vlastnického práva k nemovité věci, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o návrhu žalovaného 1) na „autoremeduru“ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. listopadu 2016, č. j. -215, takto:

I. Řízení o návrhu žalovaného 1) na „autoremeduru“ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2016, č. j. -215,

se zastavuje

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud usnesením ze dne 8. 11. 2016, č. j. -215, ve vztahu k žalovanému 1) zastavil řízení o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, č. j. -139 (výrok I.), a rozhodl, že zástupce žalovaného 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení (separované náklady) 4 114 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že žalovaný 1) přes výzvu soudu (č. l. 194 spisu) nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení, když nedoložil plnou moc pro dovolací řízení ( ). V poučení uvedl, že proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Proti usnesení Nejvyššího soudu brojí žalovaný 1) podáním, v němž uvádí, že žalovaný 1) byl při podání dovolání zastoupen, dokládá plnou moc a žádá o autoremeduru vydaného rozhodnutí tak, aby bylo v řízení pokračováno.

Jelikož řízení ve věci bylo zahájeno po 1. 1. 2014, projednal Nejvyšší soud „návrh na autoremeduru“ a rozhodl o něm ve shodě s článkem II. bodem 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „“).

Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku – dovolání – proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srovnej , ).

neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání, návrhu na „autoremeduru“ ani jiného obdobného opravného prostředku proti rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2009, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. (obě rozhodnutí dostupná na

www.nsoud.cz

)]. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je podle věta první vždy zastavení řízení [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2015, sp. zn. (obě rozhodnutí dostupná na

www.nsoud.cz

)]. Řízení o odvolání či jiném opravném prostředku proti rozhodnutí dovolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. (uveřejněné v časopise Soudní judikatura, 2001, č. 7, str. 320), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. (uveřejněné v časopise Soudní judikatura, 2002, č. 7, str. 552), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2009, sp. zn. (dostupné na

www.nsoud.cz)

].

Protože zde není – jak výše uvedeno – soudu, který by byl funkčně příslušný k rozhodnutí o návrhu žalovaného 1) na „autoremeduru“ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2016, č. j. -215, Nejvyšší soud řízení o tomto podání žalovaného 1) zastavil (, věta první a ).

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z a věty první Jelikož žalovaný 1) zavinil, že řízení muselo být zastaveno, příslušel by obecně ostatním účastníkům nárok na náhradu nákladů řízení. Nicméně uznatelné náklady ostatním účastníkům v řízení o návrhu na „autoremeduru“ nevznikly, a proto Nejvyšší soud nikomu náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. března 2017

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu