Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 8/2022-42

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, LL.M.

se sídlem adresa

o 25 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od datum do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 303 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 10 080,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Šumperku ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 303 Kč.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 10 080,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 30 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 30 270 Kč od datum do zaplacení z titulu nesplněných závazků vzniklých na straně žalovaného na základě smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v původní výši 4 000 Kč, přičemž žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a postupně načerpal úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 270 Kč. Do uvedeného data splatnosti však žalovaný peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na společnost právnická osoba jako nového věřitele. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum následně pohledávku za žalovaným od společnosti právnická osoba nabyla žalobkyně. Žalobkyně se tedy v žalobním návrhu po žalovaném domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 30 270 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 270 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, tj. ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum. Žalobkyně ve svém návrhu dále uvádí, že pokud by soud její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru neměl za prokázaný, požaduje, aby byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu převyšujícím poskytnutou jistinu, tj. co do částky 5 270 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 270 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje uhrazení jistiny ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum bylo řízení částečně zastaveno, a to v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 5 270 Kč s příslušenstvím.

4. Žalovaný prostřednictvím svého zástupce požádal podáním ze dne datum o zaslání některých listin ze soudního spisu, k věci samé se však nevyjádřil. Vyjma tohoto podání byl žalovaný ve věci nečinný.

5. Na výzvu soudu dle , (dále jen „ “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

6. Ze smlouvy označené jako„ Smlouva o úvěru číslo“ bylo zjištěno, že dne datum žalovaný a právnická osoba podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 4 000 Kč, zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, délka splatnosti 30 dnů.

7. Z výpisu z účtu vedeného právnická osoba č. úč. bankovní účet bylo zjištěno, že na tento účet byla dne datum připsána částka ve výši 4 000 Kč.

8. Z y označené jako„ Smlouva o úvěru číslo“ bylo zjištěno, že dne datum žalovaný a právnická osoba uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla změna předchozí smlouvy o úvěru číslo ve smyslu navýšení úvěru na částku 25 000 Kč s délkou splatnosti půjčky 30 dnů a RPSN za celý úvěr 1 492,4 %.

9. Ze zprávy společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že na jméno žalovaného vede osobní účet č. bankovní účet, a že na tento účet byla dne datum připsána částka ve výši

4 000 Kč, dne datum částka 5 000 Kč, dne datum částka 7 000 Kč a dne datum částka 9 000 Kč.

10. Z výpisu z účtu vedeného právnická osoba bankovní účet bylo zjištěno, že na tento účet byla dne datum připsána částka ve výši 5 000 Kč.

11. Z výpisu z účtu vedeného právnická osoba č. úč. bankovní účet bylo zjištěno, že na tento účet byla dne datum připsána částka ve výši 7 000 Kč.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě soud zjistil, že společnost právnická osoba, jako postupník, a společnost právnická osoba jako postupitel uzavřely dne datum písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikovaných v příloze číslo smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost právnická osoba, jako postupitel uzavřely dne datum písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikovaných v příloze číslo smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.

14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně právnická osoba vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy číslo vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne datum.

15. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba s žalovaným dne datum podepsala smlouvu, na základě které žalovanému poskytla částku v původní výši 4 000 Kč s následným navýšením úvěru na celkovou částku 25 000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 270 Kč, a to nejpozději do datum. Na účet žalovaného č. ú. anonymizováno bankovní účet byla dne datum připsána částka ve výši 4 000 Kč, dne datum částka 5 000 Kč, dne datum částka 7 000 Kč a dne datum částka 9 000 Kč. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo byla postoupena právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba na společnost právnická osoba a touto společností následně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba žalovanému odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, předané k poštovní přepravě dne datum.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

22. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalovanou částku požaduje z titulu nesplacené jistiny úvěru s tím, že v případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jednotlivým nárokům ze smlouvy, splatnosti pohledávky a dalším tvrzením ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by uvedla skutková tvrzení, z kterých dovozuje svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce sice ve svém vyjádření doručeném soudu dne datum, jímž svůj žalobní nárok bere částečně zpět, již požaduje úhradu pouze zbylé částky ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím, z titulu vydání bezdůvodného obohacení, soud je však toho názoru, že pokud je možné právní jednání mezi stranami podřadit pod ustanovení občanského zákoníků upravující smluvní jednání mezi stranami, nemůže bez dalšího na řešenou věc aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, a to jen na základě skutečnosti, že žalobkyně uvedla do návrhu, že požadované částky představují bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Soud se proto zabýval tvrzenými skutečnostmi ohledně smlouvy uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce v režimu zákona o spotřebitelském úvěru. K tomuto právnímu jednání se ostatně vztahovala veškerá tvrzení žalobkyně uvedená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

23. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl proto soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně ale jakkoliv netvrdila, jakým způsobem byla úvěruschopnost ověřena, přičemž tento nedostatek žaloby neodstranila ani na výzvu soudu, když pouze reagovala částečným zpětvzetím žaloby v rozsahu převyšujícím poskytnutou jistinu. Lze tedy usuzovat, že žalobkyně na prokazování splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ zcela rezignovala. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne datum zaslala na účet částku 4 000 Kč, dne datum částku 5 000 Kč, dne datum částku 7 000 Kč a dne datum částku 9 000 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně jeho možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle o. z., ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení ode dne, kdy uplynula lhůta k plnění daná žalovanému žalobcem ve výzvě k úhradě před podáním žaloby, tedy ode dne datum. Soud však za první den prodlení považuje až den datum, neboť zásilka obsahující výzvu k úhradě před podáním žaloby byla provozovateli poštovních služeb předána k doručení žalovanému dne datum, ve smyslu ustanovení o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem datum a jelikož žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do 3 dnů, tj. do datum, prodlení žalovaného nastalo dnem datum. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu výrokem II. zamítl.

24. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 303 Kč dle Položky 2, bodu 2. sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když dle Položky 1, bodu 1, písm. a) sazebníku činí soudní poplatek

1 514 Kč, avšak uhrazeno dosud bylo pouze 1 211 Kč.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 080,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 514 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 270 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v  a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a odměna stanovená dle a a. t. z tarifní hodnoty ve výši 5 270 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 080 Kč ve výši 1 486,80 Kč.

26. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.