Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 91/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 14 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se, co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 7 750 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 345,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 750 Kč od datum do datum a dále od datum do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 7 750 Kč ve výši, která v každém pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 772,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do datum a dále od datum do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši, která v každém pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 750 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 392,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 750 Kč od datum do datum a dále od datum do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 2 750 Kč ve výši, která v každém pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se, co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 7 750 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 345,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 750 Kč od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 7 750 Kč ve výši, která v každém pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 772,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši, která v každém pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 750 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 392,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 750 Kč od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 2 750 Kč ve výši, která v každém pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 500 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky včetně souhrnného poplatku ve výši 2 750 Kč formou 31 týdenních splátek ve výši 250 Kč; poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný sjednané splátky nehradil a dluží na jistině částku 5 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 2 750 Kč. Dále žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky včetně souhrnného poplatku ve výši 2 750 Kč formou 31 týdenních splátek ve výši 250 Kč; poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh zaplatil pouze částku 1 000 Kč a dluží na jistině částku 4 354,84 Kč a na souhrnném poplatku částku 2 395,16 Kč. Dne datum byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu, který žalovaný ani přes tuto upomínku neuhradil.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do nároku na zaplacení částky 7 750 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 345,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 750 Kč od datum do datum a dále od datum do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 7 750 Kč ve výši, která v každém pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to z důvodu nemožnosti doložit smlouvu o půjčce číslo. Soud proto postupoval podle a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle , , ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ “), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit i se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 2 750 Kč v 31 pravidelných týdenních splátkách ve výši 250 Kč, kdy první splátka je splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy. příjmení 5 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil na půjčku číslo částku 1 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek); dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku).

6. Podle , (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 téhož ustanovení není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností

z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

7. Podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

10. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství

a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

14. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Žalovaný měl při uzavření smlouvy postavení spotřebitele, jednal jako fyzická osoba – nepodnikatel (§ 52 odst. 3 obč. zák.), právní předchůdkyně žalobkyně naopak jednala při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a má tak postavení dodavatele (§ 52 odst. 2

obč. zák.), uzavřená smlouva tak je smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.).

16. Podle § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

17. Uvedená pravidla soud použil při posouzení důvodnosti požadovaného souhrnného poplatku. Tento pojem není ve smlouvě nijak blíže definován, jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobkyně. Z povahy věci tak jde o úrok, byť tak není explicitně označen. Opačný výklad by se nepochybně dostal do rozporu se smyslem spotřebitelského práva, které ohledně sjednání nepřiměřené výše úroku (ceny půjčených peněz) spotřebitele chrání (viz dále).

18. K nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení

sp. zn. ze dne 8. 11. 2006, ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Ujednání (dohoda), kterým byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatné, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li současně naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech) (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. ).

19. V projednávaném případě činil v době uzavření smlouvy úrok 2 750 Kč. Splatnost závazku k vrácení půjčky a zaplacení takto sjednaného úroku činila 31 týdnů. Lze tedy shrnout, že roční úroková sazba dosahovala výše 92,5 %. V roce 2005 však banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok mezi 12,52 a 14,7 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB. S ohledem na uvedené je zřejmé, že výše sjednaného úroku přesáhla v daném případě průměrnou úrokovou sazbu bank téměř sedminásobně.

20. Soud tak má za to, že sjednaný úrok byl v projednávaném případě zjevně nadsazen oproti obvyklým úrokovým sazbám v rozhodné době, a celé ujednání o takto zjevně nepřiměřeném úroku je třeba vyhodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor se zákonem či dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák.

21. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 1 000 Kč. Tuto částku je nutno započíst na jistinu, neboť ujednání ve smlouvě týkající se souhrnného poplatku (úroku) je z výše uvedených důvodů neplatné. Žalovanému tak zbývá uhradit pouze částku ve výši rozdílu mezi vypůjčenou částkou a vrácenými prostředky ve výši 4 000 Kč.

22. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně ohledně zbývající dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení ve výši stanovené ke dni prodlení ( obč. zák. ve spojení s ) s tím, že žalobkyni byl tento úrok, včetně požadovaného kapitalizovaného úroku, přiznán pouze z dlužné jistiny. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení či stanovení splátek (výrok II.).

23. V případě uplatněného nároku na zaplacení souhrnného poplatku (úroku) ve výši 2 750 Kč a úroku z prodlení z částky 2 750 Kč, soud s ohledem na argumenty uvedené shora žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když žalovaný byl ve věci převážně úspěšný (byla zohledněna celá žalovaná částka včetně příslušenství a rovněž částečné zpětvzetí žaloby učiněné bez zavinění žalovaného), zároveň žalobkyně procesně zavinila částečné zastavení řízení, žalovaný by tak měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady řízení mu však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.