Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
36 C 2/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 14 174,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 033 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 033 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 4 141,88 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 008,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 141,88 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 11 642,96 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 351 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 033 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 033 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky 4 141,88 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 008,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 141,88 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 11 642,96 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 351 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, jednající v České republice prostřednictvím společnosti právnická osoba, odštěpného závodu, IČO, smlouvu o revolvingovém úvěru číslo s úvěrovým rámcem do výše 30 000 Kč, na který žalovaná vyčerpala celkem částku 16 490 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr, sjednané úroky a případně sjednané pojištění formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně vždy 500 Kč, a to vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Dále se žalovaná zavázala v případě prodlení se splátkami uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku, poplatek za odeslání upomínky k úhradě a zákonný úrok z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni datum odstoupila od smlouvy, jelikož se žalovaná dostala do prodlení s více než dvěma po sobě jdoucími splátkami. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 11 642,96 Kč, pojistného ve výši 882,45 Kč, poplatků ve výši 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 949,47 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru, tj. datum, částkou 1 008,97 Kč a dále z částky 11 642,96 Kč od datum do zaplacení. Dne datum byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, který žalovaná ani přes tuto upomínku neuhradila.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř. “), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, jednající v České republice prostřednictvím společnosti právnická osoba, odštěpného závodu, IČO, rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktu a služeb číslo smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem do 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit i s případným sjednaným pojistným, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně vždy 500 Kč, a to vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Smluvní strany si sjednaly výpůjční úrokovou sazbu ve výši 22,68 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktu a služeb číslo smlouvu o revolvingovém úvěru číslo dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum s rekapitulací závazku, informacemi o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníkem pro úvěry platným od datum, všeobecnými obchodními podmínkami pro poskytování bankovních produktů a služeb a produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry). Žalovaná při uzavírání výše uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru uvedla, že je svobodná, bezdětná, bydlí ve vlastním bydlení a její čistý měsíční příjem činí 18 000 Kč. Žalovaná své náklady na domácnost odhadla ve výši 2 000 Kč měsíčně a dále uvedla, že na své předchozí závazky splácí částku 4 000 Kč měsíčně (prokázáno smlouvu o revolvingovém úvěru číslo). Žalovaná dne datum čerpala z poskytnutého úvěrového rámce částku 15 990 Kč (prokázáno výpisem z účtu – poskytnutím úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru číslo). Žalovaná se zavázala v případě prodlení se splátkami uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a zákonný úrok z prodlení (prokázáno smlouvu o revolvingovém úvěru číslo). Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne datum odstoupila s účinností ke dni datum od smlouvy o revolvingovém úvěru, jelikož byla žalovaná v prodlení se splácením poskytnutého úvěru (prokázáno dopisem ze dne datum). Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr celkem částku 5 957 Kč (prokázáno výpisem z účtu – poskytnutím úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením o přijetí úplaty za postoupení pohledávek). Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno postoupení její pohledávky na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum). Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná zamýšlely uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.
14. Zákon o spotřebitelském úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).
15. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím úvěru žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalovaná pouze tvrdila své příjmy ze zaměstnání ve výši 18 000 Kč, avšak právní předchůdkyně žalobkyně neměla k ověření této výše žádné podklady (na výslovnou výzvu soudu žádné podklady nedoložila). Odhadované výdaje ve výši 2 000 Kč (včetně záloh za energie) neodpovídají reálným výdajům člověka, který žije sám. Již v době uzavření smlouvy měla žalovaná další závazky, které splácela minimálně ve výši 4 000 Kč měsíčně. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky, snížena o uhrazenou částku 5 957 Kč, tj. 10 033 Kč (15 990 Kč – 5 957 Kč). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení ze zbývající dlužné jistiny podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši a dle data požadovaného žalobkyní, neboť i když smlouva o úvěru byla neplatná, žalovaná věděla, kdy má finanční prostředky žalobkyni uhradit (výrok I.).
16. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina a úroky požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 15,60 % (žalobkyně byla úspěšná co do jistiny a části úroku z prodlení; co do smluvních úroků kapitalizovaných a požadovaných procentní sazbou do budoucna a části úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 351 Kč (po zaokrouhlení). Za doplnění žaloby ze dne datum nebyla odměna přiznána, neboť žalobkyně byla soudem vyzvána pouze k doložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované, krom toho se jedná o totožnou argumentaci k posuzování schopnosti splácet úvěr jako v jiných řízeních.
18. Aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 36 C 2/2022 , 36 C 14/2022 , 7 C 495/2021 ), jehož předmětem je vymáhání pohledávek vyplývajících ze smluv o úvěru a hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
19. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.