Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 72/2022-25
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 7 320 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 320 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč splatných do 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8.910,86 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky
7.320 Kč od datum do datum ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 7.320 Kč od datum do datum ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 7.320 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 320 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč splatných do 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8.910,86 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7.320 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 7.320 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 7.320 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Dle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. ”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.
2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 7 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 7 320 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 8 910,86 Kč a zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši 7 320 Kč od datum do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy, a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 400 Kč vrátit v 53 týdenních splátkách. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na svůj dluh celkem uhradila částku 7 680 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalované dlužné jistiny ve výši 7 320 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 15 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 7 680 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 910,86 Kč (z částky 7 320 Kč od datum do datum, tedy od data prodlení žalované, když měla celkovou dlužnou částku uhradit do datum, do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 7 320 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.
3. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne datum, přičemž k předmětu řízení uvedla, že netuší, o jakou věc se jedná, ráda by se domluvila na splátkovém kalendáři, a že v současné době nemá finanční prostředky k uhrazení této částky.
4. Žalobkyně následně ve svém vyjádření doručeném soudu dne datum uvedla, že souhlasí s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek, s první splátkou splatnou k 25. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž rozhodnutí soudu nabyde právní moci a dalšími splátkami splatnými vždy k 25. dni příslušného měsíce. Současně v tomto vyjádření žalobkyně navrhla, aby byl ve věci vydán rozsudek pro uznání, neboť žalovaná ve svém vyjádření nerozporuje dlužnou částku.
5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud dospěl z listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvy o půjčce číslo smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, částí seznamu postoupených pohledávek, zákaznické karty, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podacích lístků, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, a žalovaná dne datum podepsaly listin u označenou jako smlouva o půjčce, poté předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že převzala v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu, a to již na účet žalobkyně. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne datum. Od uzavření smlouvy do okamžiku postoupení pohledávky žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku 7 680 Kč, poté již neuhradila na tuto pohledávku ničeho. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne datum, předaná k poštovní přepravě dne datum.
7. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaných z nepoctivých zdrojů.
8. Podle § 458 věty první obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.
9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, jednotlivým nárokům ze smlouvy, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by uvedla skutková tvrzení, ze kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení uplatnila pouze nárok na bezdůvodné obohacení v částce, kterou předchůdkyně žalobkyně žalované při podpisu úvěrové smlouvy vyplatila, po odečtení částky, kterou žalovaná žalobkyni na svůj dluh následně uhradila, s příslušenstvím, soud se platností úvěrové smlouvy nezabýval.
10. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 2 obč. zák., jehož výše je v souladu s ust. § 458 obč. zák. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne datum poskytla částku 15 000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná do dnešního dne na poskytnutou částku uhradila částku 7 680 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 7 320 Kč.
11. Výrokem II. soud v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , žalobkyni nepřiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení.
12. Pro úplnost soud uvádí, že podání žalované ze dne datum nebylo možné posoudit jako uznání dluhu ve smyslu § 153a o. s. ř. o. s. ř. , neboť nesplňuje parametry stanovené ustálenou soudní judikaturou pro uznání dluhu jako procesního úkonu účastníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 522/2001 ), tedy není úkonem, v němž by dlužník nepochybně projevoval nejen vědomost o svém dluhu vyplývajícím ze žalobního návrhu, ale i vůli nárok nepodmíněně uspokojit. Naopak zde žalovaná výslovně uvádí, že netuší, o jako věc se jedná.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla úspěšná v méně než polovičním rozsahu a náhrada nákladů řízení jí tak nenáleží. Žalované v řízení žádné náklady nevznikly.
14. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.