Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 62/2022-31

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 295 Kč od datum a dále až do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, a vše to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit 2 995 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 705 Kč od datum a dále až do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 268 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 295 Kč od [datum] a dále až do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, a vše to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit 2 995 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 705 Kč od [datum] a dále až do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 268 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky v celkové výši 7 290 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, pod číslo na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, které měl uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 2 995 Kč. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka jistinu půjčky ve výši 5 000 Kč a neuhrazenou část souhrnného poplatku ve výši 2 290 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 5 000 Kč od datum, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle (dále jen ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Aktivní legitimaci žalobkyně ve sporu byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dnů datum a datum, na základě nichž byla pohledávka za žalovaným postoupena nejdříve na věřitele – právnická osoba S.á.r.l. s účinností od datum a následně na žalobkyni s účinností od datum. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne datum.

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena pod číslo smlouva o půjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč s tím, že žalovaný tuto částku uhradí v 39 týdenních splátkách po 205 Kč společně se souhrnným poplatkem ve výši 2 995 Kč. Ve smlouvě není žádným způsobem specifikován, jakým způsobem byl souhrnný poplatek stanoven a za jaké služby věřitele má být uhrazen. Žalovaný na předmětný dluh uhradil částku 705 Kč, kterou žalobkyně odečetla od souhrnného poplatku. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč a část souhrnného poplatku ve výši 2 290 Kč.

6. Jelikož se jedná o práva a povinnosti, která vznikla mezi účastníky řízení na základě smluv uzavřených do datum, posoudil soud uplatněný nárok v souladu se zákonem , ve znění do shora uvedeného data (dále jen obč. zák.).

7. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný.

8. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

10. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 věta první obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Za zásadní považuje soud posouzení otázky, zda mezi účastníky řízení byla uzavřena platná smlouva o půjčce v souladu s ustanovením § 657 obč. zák., když pojmové znaky smlouvy o úvěru podle obchodního zákoníku (zákon číslo Sb.) nebyly naplněny. V tomto případě lze konstatovat, že byla uzavřena v souladu s ustanoveními § 51a a násl. obč. zák. tzv. spotřebitelská smlouva, kdy na jedné straně je subjekt jednající v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti (právní předchůdkyně žalobkyně) a na straně druhé je spotřebitel jako fyzická osoba, která nejedná v rámci své obchodní či podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání (žalovaný). Podepsaná smlouva představuje smlouvu o půjčce formulářového charakteru, pro kterou je typické její přijetí nebo odmítnutí pouze jako celku, a to včetně spotřebitelem nepožadovaných plnění. Vzhledem ke konstrukci smlouvy o půjčce nelze mít pochyb o tom, že právní předchůdkyní žalobkyně zvolená forma smlouvy kalkuluje se souhrnným poplatkem jako odměnou představující cenu poskytnutého kapitálu. Skladba tohoto souhrnného poplatku je však zcela nepřezkoumatelná, tedy ani výkladem nelze dospět k závěru, jaké konkrétní nároky souhrnný poplatek zahrnuje. Pro případnou možnost posoudit výši sjednaného úroku z půjčky, případně dalších nákladů, které jsou zřejmě zahrnuty do souhrnného poplatku, bylo nutné, aby ve smlouvě o půjčce byly tyto jednotlivé složky konkretizovány takovým způsobem, aby spotřebitel byl schopen posoudit, zda a do jaké míry je uzavření této půjčky pro něj akceptovatelné. Smlouva o půjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sice obsahově není v přímém rozporu se zákonnou úpravou týkající se ochrany spotřebitele, avšak svými účinky účel a smysl právní úpravy obchází. Soud má za to, že za této situace lze považovat sjednání souhrnného poplatku ve smlouvě o půjčce za právní úkon absolutně neplatný, a to s přihlédnutím k rozporu s dobrými mravy i pro svou neurčitost dle § 37 odst. 1 obč. zák. V tomto směru soud odkazuje na závěry rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j.  - 99 ze dne 18. 6. 2018, který se zabýval právně srovnatelným nárokem (smlouva o půjčce uzavřená dne datum s fyzickou osobou jako spotřebitelem), přičemž v obdobném právním úkonu spatřoval znaky nepoctivého jednání a to přesto, že účinný do 31. 12. 2013 se této zásady soukromého práva výslovně nedovolával. Krajský soud konstatoval, že tato obecná zásada je našemu právnímu řádu vlastní i před účinností nového , kdy v tomto směru odkázal např. na nález Ústavního soudu ČR sp. zn . ÚS 78/06 ze dne datum. S přihlédnutím k těmto závěrům lze uzavřít, že nikdo nemůže těžit ze své nepoctivosti, což je aplikovatelné i na daný případ.

14. Soud se dále s přihlédnutím k závěrům shora citovaného rozhodnutí Krajského soudu obec zabýval otázkou, zda dle je neplatnou pouze část smluv o půjčce zahrnující ujednání o souhrnném poplatku nebo je neplatná smlouva celá. Bylo tedy nutné vyhodnotit, zda z povahy právního úkonu, jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k právnímu úkonu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V tomto směru Krajský soud v Ostravě odkázal na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. ze dne 26. 9. 1997, ze dne 25. 9. 1997 nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum, v nichž bylo konstatováno, že při posuzování této otázky je třeba dbát na vůli subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, k jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. Jak bylo již konstatováno, smyslem a účelem existence původního věřitele bylo vytvoření zisku v podobě souhrnného poplatku. Jestliže tato část právního úkonu byla shledána neplatnou, nelze ji od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního úkonu. Krajský soud konstatuje, že nelze pochybovat o tom, že bez sjednání souhrnného poplatku by původní věřitel takový právní úkon neučinil, neboť smyslem jeho činnosti je dosažení zisku. Věřiteli, který sleduje dosažení zisku, nelze proti jeho vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že je-li neplatné ujednání o souhrnném poplatku, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy smlouva o půjčce.

15. Jelikož si smluvní strany na základě této neplatné smlouvy poskytly plnění, tedy původní věřitel poskytl žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný uhradil částku 705 Kč jsou povinni si plnění s odkazem na ustanovení § 457 obč. zák. upravující bezdůvodné obohacení, vrátit. V případě peněžitého plnění je na soudu, aby tato plnění sám, i při absenci jakéhokoliv úkonu ze strany účastníků řízení, zúčtoval. Pokud tedy soud od částky poskytnuté věřitelem ve výši 5 000 Kč odečetl platbu ve výši 705 Kč, pak je zřejmé, že žalovanému se dostalo obohacení ve výši 4 295 Kč. Z tohoto důvodu soud zavázal žalovaného ve výroku I. rozsudku k zaplacení částky 4 295 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

16. O nároku na přiznání zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle a , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), neboť k prodlení žalovaného došlo až po datum. Výše úrokové sazby vyplývá z

17. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o půjčce. Jednalo se o rozdíl mezi původně žalovanou částkou včetně souhrnného poplatku a částkou přiznanou.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 59% uplatněného nároku, neúspěšná do 41% z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 18 % (59% - 41%). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzva před podáním žaloby), odměna tedy činí 600Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s  ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla jí z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč, 18% z této částky činí 268 Kč.

19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.