Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 325/2021-38

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného jméno příjmení, advokátem

AK sídlem adresa, obec a číslo – část obce

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 7 610 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 7.610 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.266,97 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.778,31 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky číslo od datum do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5.860,50 Kč od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 7.610 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.266,97 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.778,31 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [číslo] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5.860,50 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k soudu dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 7 610 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, jejímž podpisem žalovaných stvrdil, a to v čl. 7 podmínek –„ zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka, o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci“. V čl. 7 podmínek, žalovaný prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádostí o spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný na pohledávku, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení, žalobci uhradil částku 11 530 Kč, z toho na jistinu 5 039,50 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 2 650 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 860,50 Kč ode dne datum až do zaplacení úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaný v čl. 1 podmínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 7 610 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 5 860 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 749,50 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7 610 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 860,50 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 749,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 266,97 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 778,31 Kč, a dále 23,72 % úrok ročně z dlužné jistiny ve výši 5 860,50 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 860,50 Kč od datum do zaplacení.

2. V dané věci bylo na den datum nařízeno ústní jednání. Na toto ústní jednání se, ač řádně předvolán, nedostavil žalovaný, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto jednal dle , když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi úvěrujícím právnická osoba, a úvěrovaným – žalovaným. Úvěrující se zavázal ve prospěch žalovaného poskytnout peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 140 Kč, který se skládal z poplatků za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úroku ve výši 1 540 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Zavázal se tedy uhradit celkem částku 19 140 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 330 Kč, přičemž první splátku byl povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Žalovaný potvrdil, že peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč mu byly vyplaceny v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Smlouva byla uzavřena datum. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že byla žalovaným podepsána datum a byly v ní uvedeny osobní údaje žalovaného, adresa trvalého pobytu žalovaného a adresa výběrního místa. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Byly zjišťovány i jeho bytové a majetkové poměry, bylo zjištěno, že bydlí v nájmu, že se jedná o stávajícího zákazníka úvěrujícího. Žalovaný uvedl, že má další spotřebitelský úvěr u další společnosti a má úvěr i u úvěrovaného. Potvrdil, že je starobním důchodcem, jeho příjmy tvoří důchod ve výši 9 026 Kč a další příjem ve výši 14 000 Kč, takže jeho příjmy měly činit celkem 23 026 Kč měsíčně. Co se týká výdajů, platí nájem 3 000 Kč měsíčně, výdaje domácnosti dosahují 3 000 Kč měsíčně. Splácí půjčky 1 500 Kč a 600 Kč a výdaje za telefon má 200 Kč. Jeho výdaje tak činí 8 300 Kč. Dokumenty, které ke zjišťování jeho poměrů měl předložit, byly občanský průkaz, nájemní smlouva a výměr státní podpory. Tyto soudu nebyly předloženy.

4. Dalším listinným důkazem byla tabulka, obsahující přehled placení půjčky žalovaným, ze kterého bylo ověřeno, že na půjčce uhradil celkem 11 530 Kč.

5. Soudu bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky, které bylo adresováno žalovanému dne datum.

6. Dále soudu byla předložena předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze datum adresovaná na žalovaného a doklad o jejím doručování žalovanému (podací lístek).

7. Na zjištění skutkový stav byl soudem aplikován číslo a o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

8. Dle , věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení spotřebitelského úvěru, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Dle ustanovení § 580 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Bylo prokázáno, že žalobce měl v úmyslu s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu spotřebitelským úvěrem. Soud proto dle výše uvedeného daného zákona, se zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla účastníky platně uzavřena, zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a zda žalobce skutečně nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele tento úvěr splácet.

13. Soud v tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 číslo , z něhož jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění tohoto rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a podobně. V další řadě chrání i pozici věřitelů samotných, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr, snižuje riziko u věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby už dřív. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrů. Dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu , o průměrných výdajích obyvatelstva, a toto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

14. V řízení bylo žalobcem konkrétně tvrzeno a také prokázáno, že jeho právní předchůdce jako věřitel před uzavřením smlouvy prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy volné zdroje žalovaného byly právním předchůdcem žalobce nejspíše vyhodnoceny jako dostatečné pro splácení jím poskytnutého úvěru. Žalovaný dle karty zákazníka má důchod ve výši 9 026 Kč a další příjmy ve výši 14 000 Kč, které žádným adekvátním způsobem právní předchůdci žalobce nedoložil, například pracovní smlouvou, či nějakými výplatními páskami. V hodnocení klienta jsou, dle mínění soudu, dále velmi podhodnoceny, výdaje spojené například s bydlením, inkasem, dopravou a ostatní výdaje, jejichž výše je zcela nereálná. Nejsou hodnoceny další výdaje na bydlení, například náklady spojené s vodou, elektřinou, topením, placením odpadu, atd. V hodnocení se dle mínění soudu nacházejí nejasnosti.

15. Soud zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřoval schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splácet řádně, a pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v  d (Nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud odkazuje v tomto směru i na další rozhodnutí – Nálezy Ústavního soudu sp. zn. a sp. zn. , kdy Ústavní soud dovodil, že nelze akceptovat, aby případné soudní ochrany se dostávalo subjektům, nebankovním společnostem, poskytující úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv, do jejichž znění nemá spotřebitel možnost jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, je nutné, dle Ústavního soudu, považovat za neplatné. Nadto Ústavní soud konstatoval, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti, které Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39 Nejvyšší správní soud konstatoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaje schopnosti splácet úvěr, tvrzené samostatným žadatelem, ale tyto řádně prověří.

16. Soud uzavírá, že předmětná smlouva o úvěru je smlouvou neplatnou dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve spojení s  a o.z. Pokud žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému částku ve výši 11 000 Kč, jde o plnění bez právního důvodu ( o.z.), a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobci jako ochuzenému vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný převzal od žalobce částku v celkové výši 11 000 Kč a uhradil 11 530 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou v celkovém rozsahu, zamítl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ustanovením , kdy zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( )