Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 82/2022-29

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 29 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 292 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 292 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 008 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 467,49 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 066,43 Kč, úrok 18,82 % ročně z částky 18 715 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 18 715 Kč od datum do datum ve výši 8,25 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 1 423 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 94 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 292 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 292 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 008 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 467,49 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 066,43 Kč, úrok 18,82 % ročně z částky 18 715 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 18 715 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 1 423 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 94 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 300 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. právnická osoba, s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč bezhotovostním převodem a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 6 496 Kč a s odměnou za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, a to vše v 12 měsíčních splátkách po 2 708 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaný nedostál, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, tudíž dne datum předchůdkyně žalobkyně dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě, avšak žalovaný do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 2 708 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství částku 30 921,53 Kč a od tohoto data do sepisu žaloby žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 29 300 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 18 715 Kč a dlužných úhrad ve výši 10 585 Kč, a dále příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku 1 066,43 Kč (18,82 % ročně z částky 18 715 Kč od datum do datum), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 467,49 Kč (z částky 18 715 Kč od datum do datum), úroku ve výši 18,82 % ročně z částky 18 715 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z 18 715 Kč od datum do zaplacení.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalovaného tak, že informace získané od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, ověřovala doklady vyžádanými od žalovaného, a to z nájemní smlouvy, výplatní pásky a výpisu z bankovního účtu, navíc nahlédla do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku a prověřila jej v Registru platebních informací. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila kladně. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako operátor ve společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem 27 000 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost. Nashromážděné a ověřené údaje byly zavedeny do informačního systému, který obsahuje skóringový model vycházející ze statistických dat. K prokázání svých tvrzení předložila žalobkyně zákaznickou kartu, do které se zaznamenaly údaje sdělené žalovaným. Žalobkyně upozornila, že ve v obou smlouvách o spotřebitelském úvěru je také uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že příjmení jméno sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při uzavírání smlouvy s odbornou péčí. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

5. Zy označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný podepsal dne datum a žalobkyně dne datum, soud zjistil, že společnost právnická osoba poskytla žalovanému dle této dohody částku 20 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený v záhlaví. Žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit příjmení jméno částku 32 496 Kč, sestávající se z jistiny 20 000 Kč, úroku 6 496 Kč (úroková sazba 55,40 %) a poplatku 6 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit ve 12 měsíčních splátkách ve výši 2 708 Kč, které budou vždy bezhotovostní, na účet žalobkyně.

6. Z Karty zákazníka ze dne datum, která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, nemá žádné nezaopatřené děti, pracuje ve společnosti právnická osoba v pracovním poměru na dobu neurčitou. Žalovaný uvedl, že má příjem 27 000 Kč měsíčně, osobní výdaje ve výši 3 410 Kč, splácí zápůjčku/úvěr částkou 5 000 Kč, na bydlení hradí 6 000 Kč a ostatní výdaje činí 1 000 Kč.

7. Z výplatních lístků žalovaného za měsíc březen (tento založen žalobkyní dvakrát) a duben rok soud zjistil, že žalovaný dostal čistou mzdu 29 880 Kč a 26 352 Kč, tj. průměrně 28 116 Kč.

8. Zy nazvané„ anonymizována tři slova +“ bylo zjištěno, že žalovaný měl aktivní 3 smlouvy, na které hradil splátky. Z první strany výpisu se zdá, že žalovaný měl aktivní pouze jednu smlouvu, nicméně v na dalších stranách důkazu se objevují smlouvy s „ předpokládaným dnem ukončení“, který měl nastat až po dni uzavření smlouvy, která je předmětem tohoto řízení.

9. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně bylo prokázáno, že dne datum byly ve prospěch účtu, který žalovaný zadal jako svůj účet ve Smlouvě, odeslány prostředky ve výši 20 000 Kč.

10.u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem, bylo prokázáno, že právnická osoba prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne datum, kterým byl žalovaný zároveň vyzván, aby dlužnou částku 30 924,53 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo zaplatil na tam uvedený účet č. bankovní účet, a to do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne datum.

11. Výzvou ze dne datum a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 32 621,15 Kč nejpozději do datum s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Účet, na který má být hrazeno se shoduje s číslem účtu uvedeným na dopise, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne datum.

12. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo ke zjištění skutkového stavu věci.

13. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

14. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum poskytla společnost právnická osoba, žalovanému převodem finanční prostředky, konkrétně částku 20 000 Kč. Žalovaný si tyto finanční prostředky obdržel a zavázal se jmenované společnosti vrátit částku celkem 32 496 Kč, z toho 20 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále náklady, které tvořil jednak kapitalizovaný 55,40% roční úrok ve výši 6 496 Kč, jednak částka 6 000 Kč jako poplatek za administrativní činnost. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 12 měsíčních splátkách po 2 708 Kč. Před sjednáním dohody společnost právnická osoba zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že s žalovaným vyplnila prohlášení do zákaznické karty ohledně jeho osobních, příjmových a výdajových poměrů, podle nichž žalovaný bydlí v nájmu a pracuje ve společnosti právnická osoba s průměrným příjmem za měsíce březen a duben rok ve výši 28 116 Kč. Žalovaný udával výdaje v celkové výši 15 410 Kč, které tvořily osobní výdaje 3 410 Kč a dále splátky úvěru 5 000 Kč, náklady na bydlení 6 000 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k ověření uváděných výdajů a příjmů výplatní pásky za měsíce březen a duben rok, nahlédla do insolvenčního rejstříku a záznam o poskytnutí informací z REPI. Na tento svůj závazek žalovaný uhradil celkem 2 708 Kč.

15. právnická osoba následně dne datum prodala žalobkyni obě předmětné pohledávky za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne datum, ve kterém zároveň vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku 30 924,53 Kč bez příslušenství (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo zaplatil účet žalobkyně do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedených smluv dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy..

19. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

20. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 věty první o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

25. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč bezhotovostním převodem na účet, který označil ve smlouvě. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).

26. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

27. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmy, předchůdkyně žalobkyně tyto ověřovala z výplatních pásek, které soudu i předložila, nicméně je vhodné dodat, že výplatní pásky za pouhé dva měsíce, nemohou dostatečně podložit závěr o skutečném příjmu žalovaného z dlouhodobého hlediska. V případě výdajů žalobkyně zcela rezignovala na jakékoliv ověření žalovaným udávaných informací. Z REPI reportu je také patrné, že žalovaný splácel několik závazků, přesto předchůdkyně žalobkyně nepožadovala žádný doklad o tom, že skutečně se jedná o splátky v celkové výši 5 000 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, proto právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména pokud se týká výdajové stránky. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětná zápůjčka je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v  ZSU. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.

28. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že pokud žalobkyně opakovaně v mnoha řízeních odkazuje na závěry Krajského soudu v Českých Budějovicích, pak opomněla, že v zákoně č. , který jmenovaný soud aplikoval, absentovalo ustanovení obdobné aktuálnímu , odst. 2 písm. b) ZSU, které poskytovatelům spotřebitelských úvěrů ukládá povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

29. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný jí vrátil pouze částku 2 708 Kč, pročež jí stále dluží 17 292 Kč. Částka 17 292 Kč tudíž představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 17 292 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení.

30. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvala ho k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený (účet žalobkyně). Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109), tj. dne datum. Od té doby měl žalovaný 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatil, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 17 292 Kč, a to ode dne datum. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,25 % ročně z částky 17 292 Kč, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán ( ), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

31. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a to tak, že ke dni datum činil celý předmět řízení částku 25 789,02 Kč, přičemž žalobě bylo vyhověno co do částky 18 530,98 Kč (51,78 %) a žaloba byla zamítnuta, co do částky 17 258,04 Kč (48,22 %) Po odečtení neúspěchu od úspěchu činí procesní úspěch žalobkyně částku 3,56 %.

32. Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 2 624 Kč, představující zaplacený soudní poplatek 1 172 Kč, odměnu advokáta dle za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle 3 x 100 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 1200 Kč) ve výši 252 Kč, když zástupce žalobce jako advokát prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Právo na náhradu nákladů řízení má žalobkyně však pouze v rozsahu 3,56 % z celku, tj. ve výši 94 Kč.

33. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud v případě výroků I. a III. stanovil v souladu s  větou před středníkem , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.