Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tz 89/2012

-71

U S N E S E N Í

D. H.,

Podle § 275 odst. 3 tr. řádu se obviněný D. H.

bere do vazby

z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu.

O d ů v o d n ě n í:I.

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2010, č. j. -72

, byl obviněný D. H. uznán vinným jednak zločinem loupeže podle (, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákoník“) a přečinem výtržnictví podle tr. zákoníku a dále pokračujícím přečinem krádeže podle tr. zákoníku. Za uvedené trestné činy a dále za další sbíhající se trestné činy krádeže, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 23. 2. 2010, sp. zn. , a rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 11. 2009, sp. zn. , mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti roků a šesti měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.

Krajský soud v Ostravě

pak

rozsudkem ze dne 9. 5. 2011, sp. zn.

zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a za podmínek ust. § 259 odst. 3 tr. řádu uznal obviněného nově vinným pod bodem 1 pouze trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákon“), pod body 2 a 3 pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247odst. 1 písm. a) tr. zákona. Za tyto trestné činy a sbíhající se trestné činy, jimiž byl obviněný uznán pravomocně vinným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku sp. zn. a rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. mu byl nově uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o společném souhrnném trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku – Místku sp. zn. , jímž byl zrušen výrok o vině a trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. , kterým byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 11. 2009, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

II.

Proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2011, sp. zn. , podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. řádu

stížnost pro porušení zákona

ve prospěch obviněného D. H.

Z podnětu této stížnosti

Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 6. února 2013, sp. zn. ,

podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. řádu rozhodl tak, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2011, sp. zn. , byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. H. Nejvyšší soud současně napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Do data tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu vykonával obviněný H. trest odnětí svobody uložený mu rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2011, sp. zn. , v trvání šesti roků. Tím, že Nejvyšší soud zrušil výrok o trestu, který byl obviněnému tímto rozsudkem uložen, bylo v souladu s ust. § 275 odst. 3 tr. řádu nutno rozhodnout o vazbě obviněného. Nejvyšší soud přitom zjistil, že nepřipadá v úvahu převedení obviněného do výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen některým z předcházejících rozsudků, neboť ty byly podle sdělení Věznice Příbram do data rozhodnutí Nejvyššího soudu vykonány, resp. mu byly prominuty podle rozhodnutí prezidenta o amnestii z 1. 1. 2013 (viz usnesení Okresního soudu v Příbrami sp. zn. ve vztahu k nevykonanému trestu odnětí svobody v trvání 179 dnů uloženého obviněnému rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. ). Nejvyšší soud tak řešil otázku, zda obviněného propustit na svobodu či jej vzít do vazby.

Při tomto rozhodování vzal Nejvyšší soud v úvahu skutečnosti zjištěné ze slyšení obviněného, který se veřejného zasedání osobně zúčastnil, a skutečnosti plynoucí z obsahu spisového materiálu. Na tomto podkladě dospěl Nejvyšší soud k závěru, že u obviněného je dán důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. řádu, tj. že z jeho jednání a dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro níž je stíhán. To vyplývá, z faktu, že Nejvyšší soud ve shodě s podanou stížností zjistil porušení zákona jen ve vztahu k ukládanému trestu spočívající v nedůsledné aplikaci ust. § 35 odst. 2 tr. zák. o souhrnném trestu. Naproti tomu výrok o vině byl shledán v souladu se zákonem. Z něj vyplývá, že obviněný byl uznán pravomocně vinným jednak trestným činem loupeže spočívajícím v loupežném přepadení, jehož se dopustil spolu s dalšími čtyřmi spolupachateli. Dále byl uznán vinným trestným činem krádeže tvořeným dvěma dílčími útoky spočívajícími v odcizení zlatých šperků v klenotnictví. V době spáchání těchto deliktů byl obviněný bez zaměstnání a legálního zdroje příjmu, přičemž popsaná trestná činnost mu prokazatelně sloužila jako hlavní zdroj k uhrazování jeho životních potřeb, jakož (dle jeho vlastního vyjádření) i k nákupu drog, které konzumoval. V opisu rejstříku trestů obviněného je od roku 2003 do roku 2011 celkem 11 záznamů, mezi nimiž dominují odsouzení pro majetkovou trestnou činnost. Z opisu rejstříku trestů i připojených spisů je zřejmé, že ani opakovaně ukládané nepodmíněné tresty odnětí svobody neměly na obviněného žádný výchovný vliv, neboť ten se vždy krátce po propuštění z výkonu trestu dopouštěl další trestné činnosti. Je zjevné, že obviněný má velmi výrazný sklon k páchání majetkové trestné činnosti, které využívá jako zdroje své obživy.

Přitom vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl z podnětu stížnosti pro porušení zákona toliko o zrušení výroku o uloženém souhrnném trestu, jehož korekce při důsledném respektování ust. § 35 odst. 2 tr. zákona sice povede k částečnému zkrácení celkové doby trestu odnětí svobody, který bude obviněný nucen vykonat (přesněji obviněnému odpadne povinnost vykonat jeden z původně uložených trestů, který měl být při ukládání posledního souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zákona rovněž zrušen), výkon podstatné části nově ukládaného trestu bude mít ale obviněný ještě před sebou. Za této situace se obava zakládající vazební důvod podle § 67 písm. c) tr. řádu jeví Nejvyššímu soudu jako zcela reálná.

S ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost posuzované trestné činnosti je zjevně vyloučeno uvažovat o tom, že by účelu vazby mohlo být dosaženo jiným opatřením. Nejvyšší soud proto podle § 275 odst. 3 tr. řádu rozhodl, že obviněný D. H. se z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu bere do vazby.

P o u č e n í:

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 6. února 2013

Předseda senátu: JUDr. Robert Fremr