Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

101 VSPH 180/2012

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

JUDr. J. Š.

Finanční úřad Vimperk

, IČ 72080043, sídlem 1.máje 200, Vimperk, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 122 ICm 3350/2011-30 ze dne 6. března 2012,

t a k t o :

I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 122 ICm 3350/2011-30 ze dne 6. března 2012 se ve výroku o nákladech řízení potvrzuje zcela, ve výroku o věci samé se potvrzuje ve znění, že žaloba na určení neexistence pohledávky žalovaného za dlužníkem CARUSO, s.r.o. v likvidaci, ve výši 10.470,- Kč se zamítá proto, že se jedná o pohledávku v režimu .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni rozsudkem č.j. 122 ICm 3350/2011-30 ze dne 6. března 2012 v bodě I. výroku zamítl žalobu JUDr. J. Š., insolvenčního správce CARUSO, s.r.o. v likvidaci (dále jen žalobce) o určení neexistence vykonatelné pohledávky žalovaného Finančního úřadu Vimperk (dále jen žalovaný), přihlášené v insolvenčním řízení dlužníka CARUSO, s.r.o. v likvidaci (dále jen dlužník), ve výši 10.470,- Kč.

V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. , byl rozhodnutím ze dne 29.9.2011 zjištěn úpadek a prohlášen konkurs na majetek dlužníka, jehož insolvenčním správcem byl současně ustanoven žalobce. Žalobce podal dne 20.12.2011 žalobu, jíž se domáhal určení neexistence shora označené pohledávky žalovaného, neboť jeho pohledávku žalobce při přezkumném jednání dne 22.11.2011 popřel z toho důvodu, že právní titul této pohledávky (platební výměry na daň z převodu nemovitostí, výkaz nedoplatků a daňové penále) nesvědčí žalovanému vůči dlužníku, ale vůči jiné osobě (společnosti Le Nora CZ, s.r.o.).

Soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu, podle něhož žalovaný uplatnil včas podanou přihláškou pohledávky z vykonatelného platebního výměru ze dne 14.12.2005 č.j. 35383/05/102960/2960 ve výši 1.500,- Kč, ze dne 25.3.2009 č.j. 11450/09/102960302632 ve výši 8.640,- Kč a výkazu nedoplatků ze dne 9.3.2009 č.j. 8661/09/102970303504 ve výši 330,- Kč, vystavené proti povinnému Le Nora CZ, s.r.o. V příloze přihlášky žalovaný uvedl odkaz na pravomocné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. -6 ze dne 23.7.2009, kterým byl nařízen výkon uvedených platebních výměrů vůči Le Nora CZ, s.r.o. postižením obchodního podílu povinného ve společnosti CARUZO, s.r.o. v likvidaci, tedy dlužníka.

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že z podané přihlášky vyplývá důvod přihlášené pohledávky, tedy postižení obchodního podílu dlužníka výkonem rozhodnutí. Dovodil, že vydáním usnesení o postižení obchodního podílu povinného (23.7.2009) zanikla účast povinného ve společnosti dlužníka, a to před zahájením insolvenčního řízení (11.6.2010). Proto se dle názoru soudu I. stupně jedná o pohledávku žalovaného na vyplacení vypořádacího podílu Le Nora CZ, s.r.o ve společnosti, která směřuje nyní proti dlužníku. Vzhledem k tomu, že účast Le Nora CZ, s.r.o. ve společnosti dlužníka zanikla, nejedná se dle názoru soudu I. stupně o pohledávku společníka dle a žalovaný ji přihlásil v insolvenčním řízení důvodně. Žalobu o určení neexistence vykonatelné pohledávky žalovaného proto v celém rozsahu zamítl.

Proti rozsudku soudu prvního stupně se včas odvolal žalobce, jenž jako odvolací důvod uplatnil nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně a navrhoval zrušení rozsudku odvolacím soudem, případně jeho změnu tak, aby žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno a žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Zejména namítal, že žalovaný přihlásil spornou pohledávku z důvodu vydaných vykonatelných platebních výměrů, a nikoli z důvodu práva na vypořádací podíl ve společnosti dlužníka, jež mu bylo přiznáno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. -6. Protože tyto platební výměry nesvědčí proti dlužníku, není pohledávka žalovaného přihlášena v insolvenčním řízení důvodně. Dále tvrdil, že pohledávka žalovaného by nemohla být shledána důvodnou ani v případě, že by byla přihlášena řádně jako pohledávka přiznaná uvedeným nařízením exekuce, tedy jako pohledávka na vyplacení vypořádacího podílu, neboť by se v takovém případě jednalo o pohledávku společníka vyplývající z jeho účasti ve společnosti, jež by nebyla zařazena do seznamu pohledávek, a mohla by být uspokojena pouze jako pohledávka podřízená dle , 4 .

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V souzené věci nebylo sporu o tom, že žalovaný má vykonatelné pohledávky vůči společnosti Le Nora CZ, s.r.o., a v důsledku nařízeného výkonu rozhodnutí proti povinnému Le Nora CZ, s.r.o. byl postižen usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. -6 obchodní podíl této společnosti ve společnosti dlužníka.

Spornou byla otázka, zda žalovaný řádně uplatnil jako důvod přihlášené pohledávky toto právo na vypořádací podíl ve společnosti dlužníka, případně jakým způsobem by tato pohledávka měla být uspokojena v insolvenčním řízení.

Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která považuje za správná a úplná, a na něž v celém rozsahu odkazuje.

Podle přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

Z hlediska právního posouzení projednávané věci je třeba dát soudu I. stupně za pravdu v jeho závěru, že žalovaný ve své přihlášce důvod přihlášené pohledávky uvedl, neboť ve své přihlášce označil jednotlivé platební výměry a výkaz nedoplatků vystavené vůči povinné společnosti Le Nora CZ, s.r.o. a v seznamu příloh vyznačil i exekuční titul (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. -6), jímž byl postižen podíl povinného ve společnosti dlužníka. Toto usnesení bylo k přihlášce připojeno a insolvenční správce se s jeho obsahem mohl před přezkumem pohledávek seznámit. Důvod přihlášené pohledávky je třeba hodnotit ze skutkového hlediska, lze tudíž uzavřít, že žalovaný tuto svoji povinnost splnil, pokud v přihlášce uvedl nejen důvod vzniku původní pohledávky vůči povinnému, ale označil i důvod pohledávky vzniklé mu za dlužníkem na základě usnesení soudu o nařízení exekuce postižením podílu povinného ve společnosti dlužníka.

Podle po úplném uhrazení všech pohledávek, kterých se týká insolvenční řízení, s výjimkou pohledávek uvedených v , lze v insolvenčním řízení uhradit rovněž podřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu (1). Pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu se v insolvenčním řízení neuplatňují, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci (4).

V daném případě žalovaný přihlásil pohledávku, která mu vznikla na základě soudního rozhodnutí (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. -6 ze dne 23.7.2009), jímž bylo postiženo dle majetkové právo povinné společnosti Le Nora CZ, s.r.o. na vyplacení vypořádacího podílu ve společnosti dlužníka. Podle obchodního zákoníku a dle (dále jen ) zaniká nařízením tohoto způsobu výkonu rozhodnutí účast povinného v obchodní společnosti a na žalovaného tím ze zákona přešlo na základě vydaného soudního rozhodnutí právo na vyplacení vypořádacího podílu ve společnosti (případně na likvidačním zůstatku). Co do právního důvodu se však stále jedná o pohledávku společníka na vypořádací podíl. Proto je postavení žalovaného ve vztahu k dlužníku v zásadě obdobné, jaké má společník ve vztahu ke společnosti v případě zániku jeho účasti dle , 3 obchodního zákoníku. Jedná se proto stále o pohledávku společníka za společností (byť přešla na jinou osobu v důsledku nařízení exekuce) dle a jako takovou je třeba ji evidovat v insolvenčním řízení dlužníka.

Z uvedeného vyplývá, že pohledávka žalovaného za dlužníkem existuje. Žaloba insolvenčního správce proto v tomto směru není důvodná, byť se nejedná o pohledávku, kterou lze zjistit postupem dle a následujících , ale o pohledávku uspokojovanou až po uspokojení pohledávek dle , 169 a pohledávek obsažených v seznamu pohledávek dle , tedy v režimu podřízených pohledávek dle téhož zákona. Správný postup insolvenčního správce by měl proto spočívat v tom, že uvedenou přihlášku (která neměla být žalovaným přihlašována, ale jen oznamována dle ) nezahrne do seznamu pohledávek, ale pouze ji povede v evidenci pro její případné uspokojení v závěrečné fázi insolvenčního řízení, a uvědomí o tomto postupu žalovaného.

Odvolací soud při rozhodování o odvolání žalobce proto vzal v úvahu potřebu postavit na jisto nejen skutečnost, zda je pohledávka žalovaného přihlášená v insolvenčním řízení po právu, ale i to, v jakém režimu má být v tomto řízení uspokojena.

Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení; přitom ve výroku vyjádřil i charakter sporné pohledávky jako pohledávky v režimu dle , aby o dalším postupu při jejím uspokojování nevznikaly pochybnosti.

V bodě druhém výroku odvolací soud rozhodl o právu účastníků na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Podle zásady úspěchu ve věci stanovené v ust. by náleželo právo na náhradu nákladů řízení žalovanému, tomu však náklady řízení nevznikly. Odvolací soud proto žádnému z účastníků toto právo nepřiznal.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dospěje dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 6. září 2012

JUDr.František K u č e r a, v.r.

předseda senátu