Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 149/2022-13
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 1 520 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná cestovala dne datum veřejným dopravním prostředkem, jehož provozovatelem je žalobkyně, aniž se na výzvu pověřené osoby mohla prokázat platnou jízdenkou. Je tedy povinna zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 20 Kč přirážku ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 1 520 Kč a úrok z prodlení.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaná cestovala plzeňskou městskou hromadnou dopravou, a to linkou tramvaje číslo dne datum bez platného jízdního dokladu. Je tedy povinna zaplatit jízdné ve výši 20 Kč spolu s přirážkou ve výši 1 500 Kč v celkové výši 1 520 Kč.
Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení jízdného podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), přičemž nárok odpovídající částce 1 500 Kč (přirážka k jízdnému) byl posuzován ve smyslu ustanovení podle § 18a odst. 2 písm. c) , odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1 , 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora citovaná zákonná ustanovení je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno.
O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v částce 600 Kč, kdy náklady jsou tvořeny soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za 2 úkony po 100 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.