Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tz 292/2001

292/2001

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanovení § 61 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného M. K.

Toto usnesení se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 61 odst. 1 písm. a) tr. zák. se obviněný M. K. podmíněně propouští z výkonu trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2000, sp. zn. .

Podle § 63 odst. 1 tr. zák. se obviněnému stanoví zkušební doba v trvání jednoho roku.

Podle § 63 odst. 3 tr. zák. se obviněnému ukládá, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2000, sp. zn. , byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zák., kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. tím, že společně se Z. K. a dalšími osobami, vypáčením ochranné mříže a dveří, vnikli v době od 15.00 hod. dne 2. 6. 1995 do 9.30 hod. dne 4. 6. 1995 do budovy Školského úřadu P., kde odcizili zejména výpočetní techniku a další elektronické zboží ke škodě Školského úřadu P. ve výši 458.405,- Kč, a na zařízení způsobili škodu ve výši 9.669,- Kč. Obviněnému byl podle § 247 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků. Pro výkon trestu odnětí svobody byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. „Současně byl zrušen rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih (správně měl být zrušen výrok o trestu z rozsudku) ze dne 11. 2. 1998, č. j. (správně mělo být uvedeno sp. zn.), jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu“. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 17. 1. 2001.

Dne 23. 1. 2001 podal obviněný prostřednictvím svého obhájce u Okresního soudu Plzeň-město žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a to, jak vyplývá z odůvodnění podané žádosti, z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2000, sp. zn. , s argumentací, že polovina trestu odnětí svobody obviněnému uplynula již dne 20. 6. 2000, neboť obviněný původně vykonával trest odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 11. 2. 1998, sp. zn. , jehož výrok o trestu při ukládání souhrnného trestu Krajským soudem v Plzni, sp. zn. , byl zrušen.

Okresní soud Plzeň-město rozhodl ve veřejném zasedání dne 3. 5. 2001, sp. zn. , tak, že podle § 61 odst. 1 písm. a) tr. zák. podmíněně propustil obviněného M. K. z výkonu trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, uloženého rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih dne 11. 2. 1998, sp. zn. . Podle § 63 odst. 1 tr. zák. stanovil obviněnému zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců a podle § 63 odst. 3 tr. zák. uložil obviněnému, aby ve zkušební době podmíněného propuštění podle svých schopností a možností nahradil škodu způsobenou trestnou činností. Vzhledem k tomu, že strany se vzdaly u veřejného zasedání práva opravného prostředku, nabylo rozhodnutí právní moci.

Dne 13. 11. 2001 byla u Nejvyššího soudu podána ministrem spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. K., a to proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 5. 2001, sp. zn. . Ministr spravedlnosti ve svém mimořádném opravném prostředku poukázal na to, že Okresním soudem Plzeň-město nebylo respektováno ustanovení § 61 odst. 1 tr. zák. Ministr spravedlnosti konstatoval, že obviněný byl naposledy odsouzen Krajským soudem v Plzni dne 27. 11. 2000, sp. zn. , pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, a to za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 11. 2. 1998, sp. zn. . Právě k posledně uváděnému odsouzení nebyl ze stany okresního soudu brán zřetel, a proto došlo k vydání usnesení v rozporu se zákonem, neboť výrok o trestu byl v rámci ukládaného souhrnného trestu zrušen, a proto měl okresní soud rozhodovat o podmíněném propuštění obviněného z posledně uloženého trestu, tj. trestu uloženého rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2000, sp. zn. .

Závěrem podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 5. 2001, sp. zn. , byl ve smyslu § 268 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K. porušen zákon v ustanovení § 61 odst. 1 tr. zák., dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a poté aby postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř., tj. sám ve věci rozhodl.

Nejvyšší soud na podkladě podané stížnosti pro porušení zákona podle § 267 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.

V souvislosti s podanou stížností pro porušení zákona lze uvést, že obviněný prostřednictvím svého obhájce konkretizoval, z výkonu kterého trestu odnětí svobody má být podmíněně propuštěn. Jednalo se o odsouzení Krajským soudem v Plzni ze dne 27. 11. 2000, sp. zn. , kterým byl obviněnému ukládán podle § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 11. 2. 1998, sp. zn. , kterým byl obviněnému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců.

Také při rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody platí ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., podle kterého postupují orgány činné v trestním řízení tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, přičemž důkazy hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Ve vztahu k přípravě a vlastnímu průběhu veřejného zasedání lze shrnout, že Okresní soud Plzeň-město si pro své rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. vyžádal zprávy o chování obviněného po dobu výkonu trestu odnětí svobody, stejně jako opis z rejstříku trestů, a rovněž vyžadoval spis o předchozím odsouzení obviněného Okresním soudem Plzeň-město sp. zn. .

Okresní soud, který rozhodoval o žádosti obviněného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody dospěl na základě důkazů k oprávněnému závěru, že žádosti obviněného lze vyhovět, a proto také sám aplikoval ustanovení § 61 odst. 1 písm. a) tr. zák. Při svém rozhodování bral v úvahu, že v opise z rejstříku trestu měl obviněný jako poslední trest uváděný trest uložený rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 11. 2. 1998, sp. zn. , a zcela přehlédl již tu skutečnost, že výrok o trestu z tohoto rozsudku byl zrušen Krajským soudem v Plzni ze dne 27. 11. 2000, sp. zn. , kterým byl obviněnému ukládán trest souhrnný ve vztahu ke shora uvedenému trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih.

Usnesením Okresního soudu Plzeň-město byl porušen zákon v ustanovení § 61 odst. 1 tr. zák., neboť obviněný M. K. byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, který byl v souladu se zněním § 35 odst. 2 tr. zák. Krajským soudem v Plzni při ukládání souhrnného trestu zrušen. K porušení zákona došlo tedy v neprospěch obviněného, neboť tento byl podmíněně propuštěn ze zrušeného trestu, nikoli trestu existujícího.

S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 5. 2001, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanovení § 61 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného M. K. Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále postupoval Nejvyšší soud podle navrhovaného ustanovení § 271 odst. 1 tr. ř., kdy po zrušení tuto trestní věc nepřikázal Okresnímu soudu Plzeň-město k novému projednání a rozhodnutí, a to zejména s ohledem na charakter vysloveného porušení zákona, kdy k porušení zákona došlo pouze v tom směru, že okresní soud, který správně zhodnotil důkazy, nesprávně ve svém rozhodnutí označil, z výkonu kterého trestu odnětí svobody obviněného podmíněně propouští. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem mohl Nejvyšší soud sám ve věci rozhodnout podle § 271 odst. 1 tr. ř., kdy shledal, že žádost obviněného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2000, sp. zn. , byla podána důvodně, a proto rozhodl o podmíněném propuštění obviněného. Vzhledem k době výkonu trestu odnětí svobody, která obviněnému zbývala k vykonání v době jeho podmíněného propuštění, dospěl k závěru, že zákonu odpovídající je stanovení obviněnému zkušební doby v trvání jednoho roku. Vzhledem k dosavadnímu způsobu života obviněného mimo věznici, páchané trestné činnosti a způsobené škodě, bylo namístě uložit obviněnému, aby podle § 63 odst. 3 tr. zák. podle svých sil ve zkušební době nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.

Poučení : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. prosince 2001

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann