Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 412/2011

8 Tdo 412/2011

U S N E S E N Í

P. N.,

Podle § 265o odst. 1 tr. řádu se

na dobu, než bude rozhodnuto o podaném dovolání,

o d k l á d á

v ý k o n

rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. , jímž byl obviněný P. N. uznán vinným trestnými činy útisku podle § 237 tr. zák., neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák. a odsouzen podle § 249a odst. 2, § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvě léta, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Odůvodnění:

Obviněný P. N. byl rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. , uznán vinným trestnými činy útisku podle § 237 tr. zák. a neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák. a odsouzen podle § 249a odst. 2, § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvě léta, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.

Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. d), g),

l

) tr. ř. Podané dovolání bylo spolu s přílohovým spisovým materiálem doručeno Nejvyššímu soudu dne 24. 3. 2011. Obviněný ve svém podání mimo jiné navrhl, aby dovolací soud ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř. odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích a Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích. Svůj návrh odůvodnil tím, že je v současné době stále pod odborným dohledem lékařů; jeho zdravotní stav – onemocnění ledvin a zažívacího traktu se vyvíjí neurčitě a není patrná jeho další prognóza. V případě náhlého zhoršení zdravotního stavu může dojít k přímému ohrožení jeho zdraví, okamžitá hospitalizace odborným zdravotnickým zařízením by v takovém případě byla nutností.

Nejvyššímu soudu byl spolu se spisem doručen přípis předsedkyně senátu Okresního soudu v Pardubicích JUDr. Ireny Šťastné datovaný dnem 14. 3. 2011, ve kterém sděluje, že si soud prvního stupně vyžádal stanovisko léčebny k aktuálnímu zdravotnímu stavu odsouzeného P. N. Měla za to, že s ohledem na lékařskou zprávu Psychiatrické léčby B. založeno na č. l. 1397 je vhodné odsouzenému odložit nástup výkonu trestu, i když se u něj jedná o dobrovolnou hospitalizaci (č. l. 1423).

V této souvislosti je vhodné zmínit, že ze zprávy Psychiatrické léčebny B. na č. l. 1397 se podává, že základní hospitalizační diagnózou je depresivní a úzkostná symptomatika spojená se sebevražednými ideacemi. Vedle toho byla u obviněného zjištěna i poměrně závažná somatická problematika – diskopatie, pro kterou je v neurologické péči. Z medicínského hlediska by nástup výkonu trestu odnětí svobody jeho zdravotní stav nepochybně zhoršil. Ošetřující lékaři doporučili vyhovět žádosti o odklad nástupu výkonu trestu i ohledem na to, že u pacienta byly splněny indikační podmínky pro následnou péči. Povaha neurologického onemocnění obviněného je dokládána lékařskou zprávou na č. l. 1398.

Výše zmíněný přípis předsedkyně senátu nelze považovat za řádný návrh podle § 265h odst. 3 tr. ř.

Podle § 265h odst. 3 tr. ř. dospěje-li předseda senátu (soudu prvního stupně) na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.

O odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí sice rozhoduje Nejvyšší soud jako soud dovolací, ovšem jen k návrhu předsedy senátu soud prvního stupně. Učiní-li takový návrh jiná osoba, posoudí ho předseda senátu prvního stupně podle obsahu a důvodů v něm uvedených. V úvahu pak přicházejí v podstatě tři alternativy. Pokud se předseda senátu soudu prvního stupně s podnětem ztotožní, pak na podkladě dovolání a obsahu spisu učiní vlastní návrh na odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí, tento návrh odůvodní a bez zbytečného odkladu ho spolu se spisy předloží Nejvyššímu soudu. Pokud se předseda senátu s návrhem neztotožní a nedospěje k závěru o nutnosti odložit či přerušit výkon, pak takový návrh podle § 265h odst. 3 tr. ř. neučiní, ale měl by z důvodu právní jistoty po ukončení řízení před soudem prvního stupně spolu s předloženými spisy Nejvyššímu soudu sdělit, že přes podnět jiné osoby takový návrh nečiní a osobu, která se odložení domáhala, o svém závěru vyrozumět. Za třetí se může jednat o podnět, o němž je třeba rozhodnout jiným postupem než podle § 265h odst. 3 tr. ř. (např. o žádost podle § 322 odst. 2 tr. ř. o odklad výkonu trestu odnětí svobody). O takovém podání pak rozhodne podle příslušných ustanovení trestního řádu soud, který rozhoduje ve vykonávacím řízení, tj. soud prvního stupně.

Předsedkyně senátu soudu prvního stupně uvedené ustanovení důsledně nerespektovala, neboť neučinila ani návrh ve smyslu podle § 265h odst. 3 tr. ř., nezaujala ani negativní stanovisko k návrhu obviněného, který učinil v dovolání, a ani takový návrh nepovažovala za žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu § 322 odst. 2 tr. ř., a to přesto, že si vyžádala stanovisko Psychiatrické léčebny B., která nástup výkonu trestu odnětí svobody u obviněného nedoporučila. Nad rámec řečeného je třeba uvést, že zcela opomenutý v tomto ohledu zůstal i přípis Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. , kterým předsedkyně senátu Nejvyššího soudu mj. upozorňovala, že obviněný s odkazem na ustanovení § 265o tr. ř. podal žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody a že bude na předsedovi senátu soudu prvního stupně, aby uvážil, zda jsou splněny podmínky postupu podle § 265h odst. 3 tr. ř. (č. l. 1300).

To však nevylučuje, aby bylo o odkladu výkonu rozhodnutí rozhodnuto předsedkyní senátu Nejvyššího soudu v souladu s podmínkami ustanovením § 265o odst. 1 tr. ř.

Podle § 265o odst. 1 tr. ř. může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Jak přitom vyplývá z citovaného ustanovení a jeho ustáleného výkladu, postup předsedy senátu Nejvyššího soudu je - na rozdíl od rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř. jen fakultativní, a záleží tak zcela na uvážení předsedy senátu Nejvyššího soudu, který zde není vázán žádným návrhem či podnětem. Byl-li však učiněn takový podnět, předseda senátu buď i s přihlédnutím k němu rozhodne o odkladu nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí podle § 265o odst. 1 tr. řádu, anebo k tomu neshledá důvody a v takovém případě nevydává žádné negativní rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. , publikované pod č. T 993. v sešitě 35 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného v Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2007). Odkladem výkonu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř. se rozumí především odklad výkonu uloženého trestu, v konkrétním případě nepodmíněného trestu odnětí svobody.

S ohledem na obsah příslušného trestního spisu v posuzované věci a na argumentaci uvedenou v dovolání obviněného a dále s ohledem na sdělení Psychiatrické léčebny B. dospěla předsedkyně senátu Nejvyššího soudu k závěru, že u obviněného existují důvody pro odklad výkonu rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. , ve smyslu § 265o odst. 1 tr. řádu.

Argumenty, o které obviněný opřel své dovolání a jimiž zpochybnil správnost právního posouzení a zákonnost procesu, mohou vést ke změně rozhodnutí napadeného dovoláním v jeho prospěch. Jestliže by Nejvyšší soud alespoň částečně vyhověl dovolacím námitkám obviněného, mohlo by to mít významný dopad zejména na výměru uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody, který by měl obviněný začít vykonávat. Přehlížet jistě nelze zdravotní stav obviněného, který byl mimo jiné též hospitalizován v Psychiatrické léčebně B. po dobu dvou měsíců, přičemž ošetřující lékaři případný výkon trestu odnětí svobody nedoporučili nejen se zřetelem k důvodům hospitalizace, ale s odkazem na jeho další zdravotní omezení. Navíc rozsah spisového materiálu předloženého Nejvyššímu soudu spolu s podaným dovoláním obviněného a složitost řešené problematiky vyžadují dostatečný časový prostor k náležité přípravě senátu Nejvyššího soudu, aby mohl projednat dovolání obviněného a rozhodnout o něm.

Za těchto okolností není vhodné, aby se započalo s výkonem uloženého trestu, přičemž – jak předsedkyně senátu Nejvyššího soudu předběžně zjistila – obviněný podal dovolání včas a za dodržení všech ostatních formálních podmínek ve smyslu § 265d až § 265f tr. ř., takže lze důvodně předpokládat jeho věcné projednání, aniž by tím ovšem předsedkyně senátu Nejvyššího soudu jakkoli předjímala podobu rozhodnutí o samotném dovolání.

Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu proto podle § 265o odst. 1 tr. ř. odložila výkon rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. , a to až do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání obviněného.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 6. dubna 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Kůrková