Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 8/2010

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně předložil podle ustanovení Nejvyššímu soudu návrh žalobkyně f), aby věc – řízení o určení neplatnosti dohody, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. , byla přikázána Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Žalobkyně f) svým návrhem ze dne 28. 11. 2008 (č. l. 124) žádala o přikázání věci jinému soudu z důvodu uvedeného v ustanovení a zároveň z důvodu uvedeného v ustanovení Žalobkyně f) uvedla, že svůj návrh podává z „důvodu nezákonných průtahů v řízení tří soudců KS Brno, nezákonných manipulací s řízením od samého počátku u Krajského soudu v Brně“. Dále podrobně uvedla okolnosti, v nichž spatřuje důvody pro přikázání věci jinému soudu (systematická a trvalá šikana a diskriminace rodiny žalobkyně, profesní pochybení soudců v její věci včetně jejich podjatosti, procesní vady řízení). Žalobkyně uvedla, že jmenovaní soudci Krajského soudu v Brně, ale i další soudci tohoto soudu „permanentně, i účastí na zločinném spolčení, nezákonně a protiústavně šikanovali a diskriminovali žalobkyni až do smrti, a pokoušeli se diskriminovat a šikanovat všechny dědice“. Z těchto důvodů navrhla, aby byla věc přikázána Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Dne 18. 12. 2009 byla usnesením sp. zn. (č. l. 189) žalobkyně f) vyzvána k doplnění svého návrhu ze dne 28. 11. 2008 o důvody, pro které bude vhodnější k projednání věci Krajský soud v Českých Budějovicích, resp. v čem vhodnost delegace označenému soudu spatřuje. Žalobkyně f) reagovala přípisem ze dne 31. 12. 2009 (soudu doručeno dne 5. 1. 2010 – č. l. 191), v němž uvedla, že je „nepochybné, že KS v Brně, prostřednictvím konkrétních soudců nezákonně manipuluje se soudním řízením“, a zopakovala argumenty ze svého návrhu ze dne 28. 11. 2008. V čem konkrétně spatřuje důvod k tomu, aby věc byla projednána Krajským soudem v Českých Budějovicích, žalobkyně f) neuvedla.

Žalovaná s delegací ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích nesouhlasila. Uvedla, že s ohledem na svůj věk (je ročník 1932) pokládá za nepřijatelné, aby v jednání bylo pokračováno u vzdáleného Krajského soudu v Českých Budějovicích, jehož výběr je pro ni navíc do značné míry nesrozumitelný.

Žalobkyně navrhla mimo jiné přikázání věci jinému soudu z důvodu uvedeného v ustanovení V tomto ustanovení je pamatováno na situaci, kdy došlo k vyloučení soudců toho soudu, který je soudem místně a věcně nebo funkčně příslušným k projednání a rozhodnutí věci nebo k rozhodnutí o opravném prostředku. Delegace dle je vyvolána nejen vyloučením všech soudců příslušného soudu, ale i jen části soudců, jestliže soud již nemůže rozhodnout v předepsaném složení (např. jestliže u odvolacího soud již nezbývá dostatečný počet soudců pro rozhodnutí o dovolání v tříčlenném senátu). Jedná se o tzv. delegaci nutnou, kdy je soud s ohledem na výše uvedené okolnosti povinen věc delegovat k jinému soudu, neboť soudci jeho soudu jsou z projednání věci vyloučeni. Okolnost, že jsou soudci vyloučeni, musí být zjištěna postupem podle až 16b ; nelze ji zkoumat jako předběžnou otázku v rámci vlastního řízení o delegaci nutné. O přikázání věci jinému soudu z důvodu delegace nutné lze rozhodnout až po vyžádání stanoviska všech účastníků k tomu, kterému soudu (jenž bude ve výzvě označen) má být věc přikázána (cit. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 71).

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud uvádí, že v daném případě nelze o postupu podle , tj. o delegaci nutné, uvažovat, neboť soudci, kteří jsou dle rozvrhu práce ustanoveni k projednání a rozhodnutí věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , nejsou z projednání věci vyloučeni. Žalovaná f) sice podala proti konkrétním soudcům Krajského soudu v Brně námitku podjatosti, o té však bylo rozhodnuto Vrchním soudem v Olomouci dne 29. 1. 2009, sp. zn. , a to tak, že soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Pavla Lamichová, JUDr. Dagmar Vondálová a Mgr. Peter Mišianik (kteří jsou dle rozvrhu práce ustanoveni k rozhodnutí ve věci) nejsou z projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. vyloučeni.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajský soud v Brně) a Krajskému soudu v Českých Budějovicích, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně f) na přikázání věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalovaná svůj návrh na delegaci věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích odůvodňuje subjektivními pocity, na jejichž základě dovozuje, že se jí nedostává nestranného rozhodování. Argumentuje podjatostí soudců Krajského soudu v Brně a jejich osobní zainteresovaností na výsledku řízení.

O námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Brně však již bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , a to tak, že konkrétní soudci Krajského soudu v Brně nebyli z projednání věci vyloučeni. Nejvyšší soud musí dané usnesení respektovat. V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že věc by byla Krajským soudem v Českých Budějovicích projednána rychleji a hospodárněji. Žalobkyně f) navíc i přes výzvu soudu nebyla sto odůvodnit, proč má být věc delegována právě ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Požadavek na hospodárnost a rychlost řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn především s ohledem na skutečnost, že Krajský soud v Brně je s věcí již obeznámen.

Žalobkyně f) ve svém podání tedy neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod vhodnosti přikázání věci jinému soudu. Z jejího podání je toliko patrno, že žalobkyně f) podrobuje kritice postup dotčeného soudu v její věci a je přesvědčena, že u Krajského soudu v Brně se jí nedostává nestranného rozhodování.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Nelze totiž opomenout, že žalovaná s delegací věci ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích vyslovila nesouhlas a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovanou nepříznivý.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení tomuto soudu nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2010

Předseda senátu:

JUDr. Petr Š a b a t a v. r.