Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 209/2010

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2009, č. j. -73, bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 8. 2009, č. j. -53, kterým byl obviněný uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a byl odsouzen podle 180d tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, když pro výkon uloženého trestu odnětí svobody byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem (bod I. výroku rozsudku). Pod bodem II. výroku rozsudku byl uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 213 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, když pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem a zároveň byl zrušen výrok o trestu uloženým pod bodem II. z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. ze dne 14. 4. 2009, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na něj navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Proti předmětnému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody vymezené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Ve vztahu k trestnému činu zanedbání povinné výživy obviněný soudu vytýká, že tento nesprávně v jeho věci dovodil, že se jedná o trestný čin, přičemž se již vůbec nemůže jednat o trestný čin spáchaný úmyslně, nesprávně bylo aplikováno ustanovení § 31 odst. 1 tr. zák. Soudu vytýká, že neposoudil všechny rozhodné skutečnosti, zejména obhajobu obviněného, který se domníval, že výživné je mu sráženo a uložil mu nepřiměřeně přísný trest. Pokud jde o trestný čin podle § 180d tr. zák. poukazuje na to, že soud nesprávně zjistil skutkový stav věci, resp. nezjistil skutkový stav do té míry, aby mohl vynést ve věci odsuzující rozsudek. V uvedené souvislosti s trestnou činností, pro kterou byl odsouzen, poukazuje na skutečnost, že jeho syn byl zraněný, potřeboval lékařskou pomoc a provedeným dokazováním tato skutečnost nebyla vyvrácena, a proto k ní mělo být při rozhodování přihlédnuto. Závěrem podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadené rozhodnutí krajského soudu i rozsudek jemu předcházející a Okresnímu soudu v Hradci Králové věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který se k dovolání vyjádřil, navrhl, aby dovolání obviněného bylo Nejvyšším soudem odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděně podané.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněný jako osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce, tj. v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř.

Dále bylo třeba posoudit, zda dovolání bylo obviněným podáno včas. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Dovolání je třeba podat prostřednictvím obhájce. Ve smyslu shora uvedených ustanovení (i dalších náležitostech) byl obviněný poučen v usnesení Krajského soudu v Hradci Králové.

Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. Nejvyšší soud zjistil, že usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2009, č. j. -73, bylo obviněnému i jeho obhájci doručeno shodně 19. 11. 2009. Obviněný sice zaslal soudu „odvolání na usnesení“, které okresnímu soudu bylo doručeno dne 4. 12. 2009. S ohledem na nejasnost uvedeného podání byl obviněný vyslechnut prostřednictvím dožádaného soudu dne 7. 1. 2010, kdy nejprve uvedl, že mělo jít o odvolání proti usnesení krajského soudu a na poučení soudu, že nemohlo být podáno odvolání proti rozhodnutí soudu druhého stupně, ale mohlo by jít o dovolání, uvedl obviněný, že mělo jít o dovolání. V souvislosti s náležitostmi dovolání byl opětovně poučen v rámci již zmíněného dožádání, kdy poučení vzal na vědomí s tím, že se spojí s obhájcem.

Teprve dne 2. 2. 2010 bylo soudu prvního stupně doručeno dovolání podané obviněným prostřednictvím obhájce. Je vhodné zmínit, že šlo o obhájce, kterému bylo doručováno rozhodnutí soudu druhého stupně, a toto mu bylo doručeno dne 19. 11. 2009. Uvedenou skutečnost Nejvyšší soud zmiňuje v souvislosti s možností počítání lhůty i ze strany obhajoby pro případné podání mimořádného opravného prostředku – dovolání. Bylo-li obviněnému i obhájci doručeno rozhodnutí, proti kterému bylo možno podat dovolání dne 19. 11. 2009, bylo možno dovolání podat nejpozději 19. 1. 2010. Bylo-li dovolání podáno až 2. 2. 2010, bylo podáno po lhůtě stanovené zákonem. Ani skutečnost zmíněného podání ze dne 4. 12. 2009, označená jako „odvolání na usnesení“, nemá z hlediska počítání lhůty žádného významu, neboť takové podání jednak trpělo neurčitostí, ale i pokud by mělo náležitosti dovolání, nebylo podáno prostřednictvím obhájce.

S ohledem na uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl jako opožděně podané podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. února 2010

Předseda senátu :

JUDr. Jan Engelmann