Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4838/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 7. února 2007, č. j. -255, rozvrhl Krajský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) mezi úpadcovy věřitele výtěžek zpeněžení majetku konkursní podstaty úpadce, přičemž k plnému uspokojení pohledávek za podstatou pro tyto účely rozvrhl celkem částku 4.670.968,75 Kč (bod I. výroku), k poměrnému uspokojení konkursních věřitelů pohledávek první třídy (1,9206804 %) pro tyto účely rozvrhl celkem částku 33.014,72 Kč (bod II. výroku), k poměrnému uspokojení konkursních věřitelů pohledávek druhé třídy (0,1391088 %) pro tyto účely rozvrhl celkem částku 77.034,34 Kč (bod III. výroku), z čehož L. I. jako konkursnímu věřiteli č. 1 (dále též jen „konkursní věřitel č. 1“) s pohledávkou druhé třídy připadlo 36.369,40 Kč.

K odvolání konkursního věřitele č. 1 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozvrhové usnesení konkursního soudu.

Dovolání věřitele proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a , , ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „ “), jako nepřípustné.

Podstatou dovolání je opakování těch (skutkových) námitek, jež podle odvolacího soudu měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy (kde je dovolatel neuplatnil), doplněných o dovolatelův názor, že odměna správce konkursní podstaty se opírá o ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) a že jsou v dané věci důvody pro její snížení.

Dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení , ve spojení s Dovolatel však nepředkládá dovolacímu soudu k řešení žádnou otázku zásadního právního významu (o formulaci takové otázky se ani nepokouší) a napadené rozhodnutí je v souladu s ustálenou judikaturou.

Tak již v důvodech usnesení uveřejněného pod číslem 48/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud vysvětlil, že nabude-li právní moci usnesení o schválení konečné zprávy, je zásadně vyloučeno, aby se soudy problematikou, k jejímuž řešení je konečná zpráva primárně určena, zabývaly v konkursu později, např. při vydání rozvrhového usnesení či při vydání usnesení o zrušení konkursu. Závěr, podle kterého námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se soud v rozvrhovém usnesení již nezabývá, formuloval Nejvyšší soud výslovně např. též v usnesení ze dne 10. prosince 2008, sp. zn. (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V usnesení ze dne 30. září 2009, sp. zn. (jež je veřejnosti opět k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu) Nejvyšší soud doplnil, že námitky týkající se potřeby soupisu a zpeněžování dalšího majetku konkursní podstaty lze po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy účinně uplatnit jen ohledně majetku, jehož existence vyjde (nově) najevo až po rozhodnutí o schválení končené zprávy. Při rozhodování o opravném prostředku konkursního věřitele proti rozvrhovému usnesení se jimi jinak nelze zabývat. O takový případ však v souzené věci nešlo.

Bez významu je i polemika s výší odměny rozvržené správkyni konkursní podstaty, když tato odměna byla pravomocně určena v usnesení o schválení konečné zprávy. Obšírné vysvětlování výše přiznané odměny v napadeném usnesení bylo zbytečné, když stačilo poukázat na vázanost odvolacího soudu rozhodnutím o výše odměny v usnesení o schválení konečné zprávy (srov. k tomu v podrobnostech např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2009, sp. zn. , dostupné veřejnosti rovněž na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Údajné (dovolatelem tvrzené) porušení norem ústavního práva (článku 36 odst. 1 a 37 odst. 3 d) nepřiléhavě kombinované (vzhledem ke zvláštní úpravě plynoucí z ZKV, o jejíž výklad se dovolání ani nepokouší) s odkazy na ustanovení a , zjevně dáno není.

Rozhodné znění a zákona o konkursu a vyrovnání (do 31. prosince 2007) plyne z , z jehož znění se současně podává, že dovolatelova představa o možnosti aplikace nemá oporu v zákoně.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. února 2010 JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu