Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 153/2010

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 4. 2009, sp. zn. , byl obviněný A. M. uznán vinným pokusem trestného činu úvěrového podvodu podle § 8 odst. l tr. zák., § 250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů), pokusem trestného činu padělání a pozměňování veřejnéy podle odst. l tr. zák., , 2 písm. b) tr. zák. a pokusem trestného činu poškozování cizích práv podle odst. l tr. zák., odst. l písm. a) tr. zák. a odsouzen podle tr. zák., tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na čtyři roky, pro jehož výkon byl podle tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, přičemž podle tr. zák. byl zrušen výrok o trestu v trestním příkazu Okresního soudu v Písku ze dne 12. 11. 2007, sp. zn. , a další obsahově navazující rozhodnutí.

O odvolání obviněného, podaném proti výroku o trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2009, sp. zn. . Podle § 258 odst. l písm. e), odst. 2 tr. ř. byl v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 zrušen výrok o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněnému byl podle § 250b odst. 4 tr. zák., § 35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody na tři roky, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, přičemž podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu v trestním příkazu Okresního soudu v Písku ze dne 12. 11. 2007, sp. zn. , a další obsahově navazující rozhodnutí.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze. Napadl výrok o trestu a způsobu jeho výkonu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Uplatněnými námitkami se snažil prosadit názor, že uložený trest je nepřiměřeně přísný. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat pouze z důvodů stanovených v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Z jiných důvodů nepřichází podání tohoto mimořádného opravného prostředku v úvahu.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Pod tento dovolací důvod není možné zahrnout námitky, které se týkají přiměřenosti trestu. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát v důsledku toho, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o uložení trestu napadat z hmotně právních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a evidentně to ani nebylo namístě, protože uložený trest je přípustným druhem trestu a jeho výměra spadá do rámce zákonné trestní sazby stanovené na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným.

Dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem. Dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. je speciálním dovolacím důvodem jen ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z tohoto vzájemného poměru obou dovolacích důvodů vyplývá, že má-li být z hmotně právního důvodu napaden samotný výrok o uložení trestu, může se tak stát jen s použitím dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř., jímž ovšem není nepřiměřenost trestu.

To, že nepřiměřenost trestu není dovolacím důvodem, souvisí již se samotnou povahou dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě těch nejzávažnějších vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k jejich běžnému přezkumu třetí instancí. Otázka přiměřenosti trestu, tj. otázka souladu výroku o uložení trestu s hledisky stanovenými v § 31 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a s účelem trestu vymezeným v § 23 odst. l tr. zák., sice je otázkou aplikace hmotného práva, avšak přesto nespadá ani pod tu variantu dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., která je vyjádřena dikcí „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Připustit opačný výklad, který by nepřiměřenost uloženého trestu akceptoval jako „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., by bylo v jasném rozporu s logikou vzájemného poměru obou dovolacích důvodů a navíc by odnímalo obsahu ustanovení § 265b odst. l písm. h) tr. ř. jakýkoli význam. Toto ustanovení by se stalo nadbytečným, nefunkčním a v podstatě i bezpředmětným, protože uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu by vždy zároveň bylo „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ podle odst. l písm. g) tr. ř. (K tomu viz č. rozh. tr.)

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu, aniž z jeho podnětu přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek a předcházející řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. února 2010

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec