Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 24/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2009, sp. zn. , byl obviněný M. P. uznán vinným ze spáchání pokusu trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zákona k § 219 odst. 1, 2 písm. a), f) tr. zákona, jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zákona, trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákona, jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zákona a trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zákona a odsouzen k výjimečnému úhrnnému a společnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zákona byl obviněnému M. P. shora uvedeným rozsudkem uložen trest propadnutí věci – pistole vzor ČZ 83 bez výrobního čísla. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu u dalších 3 obviněných.

Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2009, sp. zn. , podal obviněný M. P. odvolání a věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze.

V průběhu veřejného zasedání vrchního soudu dne 1. 12. 2009, nařízeného k projednání odvolání, vznesl obviněný námitku podjatosti senátu 7 To Vrchního soudu v Praze, a to na základě, že tento senát se v předmětné trestní věci ve svém rozhodnutí ohledně předběžného projednání obžaloby vyjadřoval k zavinění obviněného M. P.

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. , bylo podle § 31 odst. 1 tr. řádu z důvodů uvedených v § 30 tr. řádu rozhodnuto, že předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Martin Zelenka a soudci JUDr. Jaroslava Maternová a JUDr. Michal Hodoušek nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

Proti tomuto usnesení podal obviněný M. P. stížnost, ve které uvedl, že námitka podjatosti senátu 7 To Vrchního soudu v Praze vyplývá z rozhodnutí tohoto senátu vrchního soudu o stížnosti státního zástupce proti usnesení Městského soudu v Praze o vrácení věci státnímu zástupci k došetření, ze dne 11. 5. 2007, sp. zn. , kterým bylo zrušeno toto usnesení městského soudu a vrchní soud uložil Městskému soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Obviněný M. P. nesouhlasí s postupem Vrchního soudu v Praze a jeho senátu 7 To, který rozhodl o vrácení jeho trestní věci k novému projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze, když tento dle jeho názoru předtím správně rozhodl o vrácení jeho trestní věci státnímu zástupci k došetření. Tím, že vrchní soud v rámci projednání stížnosti městského státního zástupce proti usnesení Městského soudu v Praze o vrácení trestní věci státnímu zástupci k došetření, zrušil toto usnesení a uložil Městskému soudu v Praze, aby o věci znovu jednal a rozhodl, vyslovil vlastní právní názor na formu zavinění tedy na subjektivní stránku jednání obviněného M. P. ještě před zahájením hlavního líčení, čímž významně mohl ovlivnit i pozdější právní názor nalézacího soudu. Ve svém rozhodnutí vrchní soud vyslovil dle obviněného explicitní pokyn, jak má soud prvního stupně v meritu věci rozhodnout. Vzhledem k tomu, že je obviněný přesvědčen o důvodnosti námitky podjatosti senátu 7 To Vrchního soudu v Praze, ve složení z předsedy JUDr. Martina Zelenky a soudců JUDr. Jaroslavy Maternové a JUDr. Michala Hodouška, navrhl Nejvyššímu soudu, aby napadené usnesení zrušil a senát 7 To Vrchního soudu v Praze byl vyloučen z projednávání jeho trestní věci.

Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.

Podle § 30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.

Podjatost senátu 7 To Vrchního soudu v Praze ve složení z předsedy senátu JUDr. Martina Zelenky a soudců JUDr. Jaroslavy Maternové a JUDr. Michala Hodouška spatřuje obviněný M. P. v jeho přístupu k trestní věci obviněného, což dokládá rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 7. 2007, sp. zn. , kterým bylo rozhodnuto o stížnosti městského státního zástupce v Praze proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2007, sp. zn. , tak, že napadené usnesení bylo podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu v celém rozsahu zrušeno a Městskému soudu v Praze bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Tímto svým rozhodnutím si soudci senátu 7 To Vrchního soudu v Praze rozhodně nevytvořili poměr k projednávané věci ani osobám, který by založil důvod k jejich vyloučení podle § 30 odst. 1 tr. řádu. Nejvyšší soud v tomto směru odkazuje na ustálenou judikaturu a soudní praxi, ze které jednoznačně vyplývá, že pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v § 30 tr. řádu. Jestliže obviněný M. P. ve své stížnosti namítá, že soudci senátu 7 To Vrchního soudu v Praze v rámci rozhodování o stížnosti městského státního zástupce v jeho trestní věci vyslovili vlastní právní názor na formu jeho zavinění ještě před zahájením hlavního líčení, čímž významně ovlivnili i pozdější právní názor nalézacího soudu, tak se nejedná o naplnění důvodů pro vyloučení tohoto soudce z vykonávání úkonů trestního řízení pro poměr k projednávané věci nebo osobě. Tento poměr by musel mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce přistupovat k věci a úkonům jí se týkajícím objektivně. Odlišný právní názor soudce v případě, v němž rozhodl v neprospěch obviněného M. P., od právního názoru obviněného, nelze považovat za poměr k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný právní názor na posouzení skutku. Připuštění tohoto důvodu k vyloučení soudce není možné ani v obecné rovině, neboť trestní řád v celé řadě ustanovení přímo předpokládá, že ve věci bude rozhodovat i soudce, jehož právní názor je odlišný, a to bez ohledu na to, zda se s právním názorem soudu vyššího stupně, nebo i Ústavního soudu vnitřně ztotožní. Rovněž námitka obviněného M. P., že rozhodnutím soudců senátu 7 To Vrchního soudu v Praze byl dán návod a pokyn, jakým způsobem má nalézací soud posoudit zavinění obviněného, nebyla shledána shodně s vrchním soudem důvodnou a z postupu soudců senátu 7 To Vrchního soudu v Praze nelze vyvozovat závěr, že by měli k projednávané věci, k navrhovateli nebo k jeho obhájci takový poměr, který by vyvolával pochybnost o jeho nestranném rozhodování v trestní věci obviněného M. P. S námitkami, které ve své stížnosti uvedl obviněný se Vrchní soud v Praze v napadeném rozhodnutí v souladu se zákonem náležitě vypořádal a Nejvyšší soud jako soud druhého stupně se se závěry vrchního soudu plně ztotožňuje. Protože obviněný jiné důvody podjatosti senátu 7 To Vrchního soudu v Praze ve složení z předsedy senátu JUDr. Martina Zelenky a soudců JUDr. Jaroslavy Maternové a JUDr. Michala Hodouška neuvedl, a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil, nemohla se stížnost obviněného shledat s úspěchem a nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Za tohoto stavu je v dalších podrobnostech možno odkázat i na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. ledna 2010

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera