Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 407/2021-20

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 74 241 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 36 999 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 37 242 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 918,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 066,43 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 42 420,01 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 42 420,01 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 36 999 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 37 242 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 918,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 066,43 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 42 420,01 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 42 420,01 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 74 241 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 21.2.2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy.

3. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 41 291 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 11 028 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, sjednanou na straně 1 Smlouvy, odměny zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 19 940 Kč, a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení 8 001 Kč (dále jen„ poplatek“).

4. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 794 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21.8.2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku.

5. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni 16.7.2019 činila dlužná jistina částku 45 000 Kč a dlužný poplatek částku 47 840,02 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 8 000 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 42 420,01 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 22.8.2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 8 000 Kč.

7. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.

8. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 99 241 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.

9. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

10. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:

-) celkové dlužné částky ve výši 74 241 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 52 420,01 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 31 820,99 Kč,

-) kapitalizovaných úroků ve výši 4 066,43 Kč,

-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 918,66 Kč,

-) úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 420,01 Kč od 19.12.2020 do zaplacení,

-) úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 420,01 Kč od 19.12.2020 do zaplacení.

11. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4 066,43 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 42 420,01 Kč od 22.8.2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18.12.2020.

12. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 5 918,66 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 42 420,01 Kč od 22.8.2020, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18.12.2020.

13. Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

14. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

15. Soud ve věci výzvou ze dne 17.1.2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 3.2.2022. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.

16. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:

-) Smlouvou o zápůjčce ze dne 21.2.2019, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 45 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 86 291 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4 794 Kč a poslední splátka 4 793 Kč,

-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, včetně Přílohy č. 1 str. 70 Smlouvy, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy,

-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o půjčce číslo výše pohledávky činí 99 241 Kč bez příslušenství,

-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 19.10.2021, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o zápůjčce v celkové výši 98 247,37 Kč nejpozději do 3.11.2021.

17. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 45 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 38 969 Kč, sestávající z úroku ve výši 11 028 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 19 940 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 8 001 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 45 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 86 291 Kč v 18 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 4 794 Kč a výše poslední splátky činí 4 793 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.

18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

20. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

22. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

23. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované mu zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky v celkové výši 45 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit.

27. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 38 969 Kč za zapůjčení částky 45 000 Kč na 18 měsíců, a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 45 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 18 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 86 % jistiny, ročně přes 57 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.

28. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. , a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o. z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně o. z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 45 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný uhradil 8 001 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 36 999 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikl.

31. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle a násl. , , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení násl. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).

32. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

33. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

34. Žalobce doložil zákaznickou kartu žalovaného.

35. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 21.2.2019 uvedl, že má učňovské vzdělání, je svobodný, bydlí jako nájemce. Žadatel pracuje jako profese u právnická osoba, má čistý příjem 29 041 Kč. Odhadované měsíční výdaje domácnosti žadatele jsou 8 000 Kč bez bližší specifikace, další příjmy domácnosti jsou 18 000 Kč, celkem příjmy domácnosti 47 041 Kč. Příjmy měly být doloženy dvěma výplatními lístky za 1, 2/2019.

36. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalovaného ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB. Odhadované měsíční výdaje žadatele 8 000 Kč nejsou nijak specifikovány, není uvedeno, zda jsou kromě výdajů na bydlení – nájem, inkaso, zda v těchto výdajích i strava, doprava, léky, není patrno, z čeho je tvořen další příjem domácnosti 18 000 Kč.

37. Obecně uvedený výdaj 8 000 Kč měsíčně pravděpodobně včetně stravy ani rámcově neodpovídá obvyklým výdajům na nájem, stravu, oblečení, zdravotní péči občana v České republice, a nebyl nijak prověřován. Doklad SIPO či nájemní smlouva nebyla doložena. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Žalobce (právní předchůdce žalobce) si tedy vystačil jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními. Pokud má být zachován smysl a účel dané právní úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a případně dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, zápůjčky s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.

38. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu byla právním předchůdcem žalobce jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 45 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, na předmětnou smlouvu, kterou upravuje ustanovení a násl. , se uplatní i právní úprava zákona č. 257 /2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v  - tohoto zákona.

39. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalované. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

40. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce s žalovaným nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a vyhodnocením způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, jak mu ukládá zákon, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. ).

41. I z tohoto důvodu proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. , ve spojení s  a . Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaný dovolal, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).

42. Plnil-li proto žalobce (právní předchůdce žalobce) z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 45 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. v rozsahu celkové částky 45 000 Kč, ale s ohledem provedené platby žalovaným ve výši 8 001 Kč pak žalovaný žalobci dluží 36 999 Kč, ve zbytku byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.

43. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.