Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2211/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 30. 1. 2007, č.j. -79, jímž Okresní soud v Šumperku uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 215.000,- Kč s 4% úroky z prodlení ročně z částky 107.500,- Kč od 1. 8. 2002 do zaplacení a s 3,5% úroky z prodlení ročně z částky 107.500,- Kč od 1. 11. 2002 do zaplacení, není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. , dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( o.s.ř).

K přezkumu předestřené právní otázky, zda – se zřetelem k tvrzeným vadám řízení předcházejícího registraci žalobce jako zájmového sdružení právnických osob – disponuje žalobce právní subjektivitou a může-li soud zkoumat v tomto řízení věcnou správnost správního aktu (rozhodnutí o registraci), vyřešil odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Ten v rozsudku ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. , dospěl k závěru, podle něhož žalobkyně je právnickou osobou a je tedy i subjektem způsobilým stát se účastníkem řízení od okamžiku zápisu do registru sdružení vedeného u okresního úřadu příslušného podle sídla sdružení ( , , ve znění účinném k 31. 8. 1993, dále jen „obč. zák.“), přičemž soud není mimo rámec správního soudnictví oprávněn zkoumat věcnou správnost správního aktu (případné vady správního řízení o registraci zájmového sdružení, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1997, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 2/1999 pod č. 9, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 2/2000 pod č. 11).

Pokud dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že jeho skutkový závěr je v rozporu s provedeným dokazováním, dovodil-li, že se žalovaná obec stala členem žalobce, ačkoli z provedených důkazů nevyplývá, že by otázka členství byla řádně projednána a schválena jejím zastupitelstvem, napadá (nepřípustně) skutková zjištění, resp. hodnocení provedených důkazů. Z tohoto důvodu je nepřípadný rovněž odkaz dovolatelky na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2001, sp. zn. , neboť tam vyslovené právní názory o neplatnosti právních úkonů obce učiněných bez souhlasu jejích příslušných orgánů se přirozeně mohou uplatnit pouze v případě, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že potřebný souhlas dán nebyl. Stejně tak námitky týkající se počtu členů žalobce, zpochybňující platnost hlasování valné hromady žalobce a způsob přijetí změny stanov, jakož i námitka stran posouzení původu a účelu částky 2.500.000,- Kč, která měla být přes účet žalované převedena žalobci, směřují proti skutkovým zjištěním. Rovněž nesouhlas se závěrem odvolacího soudu o tom, že nárok žalobce není promlčen, je postaven výlučně na skutkových základech. Na rozdíl od zjištění, z nichž soudy obou stupňů vyšly (že doba plnění byla určena usnesením valné hromady žalobce 26. 6. 2002), prosazuje dovolatelka užití ustanovení § 563 obč. zák. jen proto, že za správný pokládá jiný skutkový závěr, totiž že doba splnění tam uvedenými způsoby určena nebyla.

Dovolací důvod uvedený v nelze v případě dovolání, u něhož je zkoumána přípustnost podle , použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolací soud se proto shora uvedenými námitkami nezabýval.

Poukazuje-li dovolatelka na „absenci podrobné argumentace soudů k výkladu právního úkonu“, což vede podle jejího názoru k nepřezkoumatelnosti předmětného rozhodnutí, viní odvolací soud, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (dovolací důvod podle ). Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu však – až na výjimku, o níž zde nejde – nemůže být k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem přihlédnuto (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132).

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle , Nejvyšší soud dovolání odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , a Žalobci, který by na jejich náhradu jinak měl právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. ledna 2010

JUDr. Pavel K r b e k, v. r.

předseda senátu